Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta republiky -…

Projev prezidenta republiky - vrchního velitele ozbrojených sil na velitelském shromáždění řídících funkcionářů resortu obrany

Projevy a vystoupení, 4. 11. 2003

Vážené dámy, pánové, vojáci,

vystupuji na tomto shromáždění nikoli poprvé, ale poprvé ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil a jsem si dobře vědom toho, že je to právě v době, kdy ozbrojené síly České republiky prochází složitým procesem své vlastní, dlouho opožděné transformace. Budete zde hodnotit uplynulý rok naší armády a věřím, že se budete intenzivně zabývat tím, jak uvést v život stále ještě příliš formálně a schématicky připravenou Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky. Je to velmi zapotřebí a nesmíme to podcenit.

Chtěl bych proto hned na počátku zdůraznit jednu nesamozřejmou věc. Nesmíme a nesmíte za příčinu této reformy považovat dnešní ekonomické a finanční podmínky v naší zemi a nesmíte na ně reformu svádět. Ta musí být chápána jako nevyhnutelný důsledek vývoje celé naší společnosti, vývoje vojenského umění, vývoje technologií a v neposlední řadě vývoje bezpečnostního prostředí, ve kterém žijeme. Toto není triviální teze a prosím, aby byla domýšlena.

Postavení ozbrojených sil ve společnosti musí být chápáno jako veřejná služba, zajišťující bezpečnost země a občanů proti vnějším bezpečnostním rizikům a při nevojenských ohroženích České republiky. To je východisko našeho uvažování.

Jako Váš vrchní velitel bych chtěl zdůraznit, že k základním atributům suverénního státu patří funkční ozbrojené síly, jejichž základním úkolem je chránit územní celistvost, svobodu a suverenitu státu před vnějším ohrožením. Naším cílem musí být vybudovat armádu, která bude schopná tento úkol splnit.Jsem přesvědčen, že spolehlivé a dlouhodobé zajištění bezpečnosti České republiky před vnějším ohrožením je možné pouze při maximálním využití systému kolektivní obrany. Rychle ale dodávám, že nás to nezbavuje odpovědnosti za její zajištění v maximální možné míře vlastními silami. To považuji za základní vymezení koridoru, v němž se v budoucnu musíme pohybovat.

Kromě tohoto základního úkolu musí být ozbrojené síly schopné splnit i závazky, které pro Českou republiku vyplývají z členství v NATO a dalších mezinárodních vojensko-bezpečnostních organizacích a v neposlední řadě musí být připraveny podílet se na zajišťování vnitřní bezpečnosti České republiky a na poskytnutí pomoci při katastrofách a živelných či průmyslových pohromách.

Optimálním cílem výstavby našich ozbrojených sil musí být vyvážený kompromis mezi schopnostmi plnit autonomní úkoly zajišťování vlastní obranyschopnosti země a mezi schopnostmi plnit úkoly alianční, tedy podílet se odpovídajícím způsobem na zajištění bezpečnosti v celém euroatlantickém prostoru - ať už podle článku 5 Washingtonské smlouvy, nebo podílem na operacích na podporu míru či na humanitárních operacích.

Za chybné bych považoval jak konzervaci dosavadních struktur ozbrojených sil, tak výlučné podřízení jejich výstavby naší schopnosti účastnit se mezinárodních operací. I když nás ekonomická situace nutí k určité specializaci, ta nesmí být prováděna na úkor komplexního a přiměřeného rozvoje všech rozhodujících druhů vojsk. Jsem přesvědčen, že k plnění autonomních úkolů musí existovat potřebná míra komplexnosti ve struktuře ozbrojených sil. K zajištění aliančních úkolů je naopak třeba se zaměřit na úzkou specializaci v několika málo oblastech v souladu s potřebami Aliance.

V uplynulém roce se příslušníci ozbrojených sil účastnili a i nadále se účastní řady náročných zahraničních vojenských operací a misí, ať už v Afghánistánu, Kuvajtu, Iráku, Kosovu či jinde. Jsem si vědom toho, že v těchto operacích příslušníci ozbrojených sil neplní pouze úkoly vojenské či humanitární, ale současně i diplomatické a reprezentační. Sleduji pozorně působení našich jednotek v těchto misích a mohu rád konstatovat, že své úkoly plní důsledně, se ctí a s vysokou profesionalitou a že ve složitých situacích a podmínkách prokazují vysoké morální a volní kvality. Chci z tohoto místa poděkovat všem, kteří se těchto misí zúčastnili a účastní.

Účast v podobných operacích ale není jenom naplněním našich spojeneckých závazků nebo zahraničně politických cílů, je současně cenným zdrojem zkušeností pro další výstavbu a rozvoj našich ozbrojených sil. Je také důkazem, že ozbrojené síly České republiky zůstávají akceschopnou a profesionálně připravenou silou, schopnou dostát svým závazkům.

Vážené dámy, pánové, vojáci,

vím, že máte za sebou z pracovního hlediska velmi náročný rok a chci Vám za odvedenou práci ve prospěch zajištění obranyschopnosti České republiky jako Váš prezident a vrchní velitel poděkovat. Vím i to, že rok příští a pak také přinejmenším rok následující budou ještě složitější a náročnější. Výstavba profesionální armády neznamená jenom změnu organizačních struktur, ukončení základní vojenské služby, nábor nových profesionálů či modernizaci výzbroje. Znamená rovněž změnu myšlení, systému a způsobu velení a řízení a zejména změnu v práci s lidmi, což se může ukázat být úkolem nejnáročnějším.

Vím, že pro řadu z Vás bude realizace nové Koncepce znamenat konec aktivní služby v resortu obrany. Vím, že bude pro Vás těžké nechápat to jako nevděk. Těm, kteří budou muset řady příslušníků ozbrojených sil, ať to jsou vojáci, nebo občanští zaměstnanci, opustit, přeji mnoho úspěchů v dalším životě a v nových působištích.

Všem Vám přeji mnoho úspěchů ve Vaší náročné, ale prospěšné činnosti.

Václav Klaus, Praha, 4.11.2003