---

Hlavní strana » Dokumenty » Václav Klaus a papež Benedikt…

---

Václav Klaus a papež Benedikt XVI.

Dokumenty, 31. 12. 2022

8. 4. 2005 se Václav Klaus ve Vatikánu účastnil pohřbu papeže sv. Jana Pavla II. Bohoslužbu a smuteční obřady tehdy vedl děkan Kolegia kardinálů - Joseph kardinál Ratzinger.

19. 4. 2005 byl v konkláve kardinál Ratzinger zvolen papežem a přijal jméno Benedikt XVI.

20. 4. 2005 mu Václav Klaus zaslal blahopřejný dopis.

24. 4. 2005 Václav Klaus se s paní Klausovou zúčastnili slavnostního obřadu, během kterého byl na náměstí sv. Petra ve Vatikánu nový papež Benedikt XVI. inaugurován. Po ceremoniálu se s papežem Václav Klaus setkal v bazilice sv. Petra, kde mu gratuloval k zahájení pontifikátu a pozval ho k návštěvě ČR.

V prosinci 2008 Václav Klaus poslal papeži Benediktu XVI. osobní dopis, v němž zopakoval pozvání k návštěvě České republiky. 

Dopisem ze dne 9. ledna 2009 papež za pozvání poděkoval a potvrdil svou návštěvu na konec září 2009.

30. 5. 2009 Václav Klaus s paní Klausovou oficiálně navštívili Vatikán, kde je papež přijal v soukromé audienci. Po jejím skončení dal Václav Klaus prohlášení tisku:

„Jsem rád, že byla příležitost k velmi obšírnému, nikoliv pouze zdvořilostnímu rozhovoru, k debatě k celé řadě věcí týkajících se dnešního světa, dnešní Evropy, naší země. Já mám pocit, že papežovým názorům na mnoho věcí soudobého světa docela rozumím, a může být překvapením pro někoho, ale ne pro mne, že nejsou tak nekonečně vzdálené názorům, které zastávám já.“

Ve dnech 26. – 28. září 2009 navštívil Benedikt XVI. Českou republiku. Tehdy ho Václav Klaus přijal se všemi poctami v Praze a doprovodil i do Brna a do Staré Boleslavi.

Při přivítání na letišti v Praze - Staré Ruzyni 26. 9. Václav Klaus řekl:

„Vaše Svatosti,

dovolte mi, abych Vás zde v Praze a v celé České republice co nejsrdečněji přivítal jménem svým, jménem své manželky i jménem celé české veřejnosti. Jsme velmi rádi, že jste k nám přijel. Toho, že jste přijal pozvání k této návštěvě jak od českého státu, tak od České biskupské konference, si velmi vážíme. 

Dovolte mi, abych stejně srdečně přivítal všechny členy Vašeho doprovodu a popřál Vám všem příjemný a na zážitky bohatý pobyt v naší zemi.

V minulosti byla univerzálním mezinárodním jazykem latina, dnes je jím angličtina. Dovolte mi proto, abych – s ohledem na naše hosty – pokračoval anglicky:

Your Holiness, 

It is for the fourth time over the last twenty years that we welcome the highest representative of the Catholic Church in our country, in the Czech Republic. Your predecessor, Pope John Paul II, came to Prague for the first time already in the year 1990, not long after the collapse of the totalitarian communist regime in our country and in our part of Europe. His other visits were also in many respects symbolic and memorable.

Your Holiness, 

We see the same degree of importance and symbolism in your today’s visit. You are visiting us at the time when we commemorate the twenty-year anniversary of the historic changes that were of such fundamental importance not only for the Czech Republic and Europe as a whole, but also for the churches in our country.

I very well remember our short meeting during your inauguration in Saint Peter’s Basilica in April 2005 and especially our most interesting and inspiring talks in May this year in Vatican. I dare say that our views on many issues of today’s complicated world and also on many problems of our continent are close, that they are founded on similar principles and positions, even though we came to them from different philosophical or scientific concepts.

Your Holiness, 

I know that you understand our country. You are also well known to the Czech people – although until this day primarily through your sermons, speeches, books and articles. We are also pleased to finally have in Czech language your last encyclical Caritas in Veritate, which was published here a few days ago.

When we welcome you here, we’re welcoming not only the Head of the Vatican City State and the leader of the Catholic Church. With you, we’re welcoming one of the world’s most distinguished intellectual and spiritual authorities. Someone, who ensures that the values our civilization has been based upon for more than two millennia won’t be lost in our contemporary turbulent world. 

Your visit is taking place at the time when we commemorate our national patron – Saint Wenceslas. When I stopped at his altar in the Saint Peter’s Basilica in May this year, I was pleased to see that his importance goes well beyond the borders of the Czech state.

Vaše Svatosti,

v rámci svého bohatého programu navštívíte i další významná místa, která jsou spojena s dějinami naší země. Vaše první zastávka na cestě z letiště vede do kostela Panny Marie Vítězné, který je domovem slavného Pražského Jezulátka, navštěvovaného poutníky z celého světa. Zítra zavítáte do Brna, metropole Moravy a v pondělí Vás budeme vítat v místě mučednické smrti sv. Václava.

Přeji Vám, aby se Vám v České republice líbilo a aby zde dobře znělo Vaše poselství. Vítejte u nás!

 

Projev ve Španělském sále Pražského hradu 26. 9. 2009:

„Vaše Svatosti, vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych Vás při této zcela mimořádné příležitosti přivítal ve Španělském sále Pražského hradu, v tomto symbolu tisícileté české státnosti. 

Pozval jsem významné představitele ze všech oblastí společenského, náboženského, hospodářského, akademického a kulturního života naší země na setkání s hlavou Vatikánského státu a katolické církve, s Jeho Svatostí papežem Benediktem XVI., který přijel do České republiky na státní návštěvu a pastorační cestu na pozvání mé a na pozvání České biskupské konference. Dnes odpoledne jsme spolu hovořili jak o dvoustranných vztazích mezi Vatikánem a Českou republikou, tak o otázkách obecnějších, přesahujících rámec aktuálních politických a pouze bilaterálních témat. Navázali jsme na setkání, které jsme měli v květnu letošního roku ve Vatikánu.

Stejně jako veřejnost na celém světě, i my známe našeho dnešního hosta nejen jako charismatického představitele katolické církve a významného politika, ale rovněž jako mimořádného a v akademickém světě uznávaného myslitele, filosofa a spisovatele. Jeho rozsáhlé dílo již dnes patří mezi trvalé hodnoty nejen v teologii, ale mělo a má významný vliv i na další obory společenských věd.

Na řadu otázek současného světa máme podobné názory, i když při tom vycházíme z rozdílných zkušeností, z jiného vědeckého zázemí i světonázorové orientace. Za sebe mohu říci, že sdílím obavy z nebezpečí rozpadu tradičních hodnot naší civilizace a z lehkomyslné relativizace jejích elementárních stavebních kamenů. 

Šířící se lidská pýcha, vedoucí k nebezpečné sociálně-inženýrské aktivitě mnoha našich současníků, masivní mediální manipulace, vydávající různé nepřirozené výstřelky za pokrok, degradace modelu klasické rodiny či pokusy o zneužití objevů přírodních věd, to vše jsou varovné signály.

Přitom to byla zejména tato pýcha, toto přesvědčení o lidské všemocnosti, co v nedávné minulosti přineslo zvláště našemu kontinentu tolik utrpení. Učit se z historie je naší společnou povinností. Právě v tom je příspěvek Jeho Svatosti, papeže Benedikta XVI., zcela mimořádný. 

Jeho současná návštěva v České republice má mnoho symbolických znaků. To, že vede do srdce středoevropského regionu právě v době, kdy si připomínáme dvacet let od zhroucení totalitního komunistického režimu a od začátku obnovování svobodných demokratických poměrů, je bezpochyby  symbolem nejvýznamnějším. Byly to právě tyto dramatické události před dvěma desetiletími, které i u nás opětovně otevřely možnost pro svobodnou individuální existenci nás všech, které obnovily podmínky pro autentický duchovní život a které církvím vrátily prostor pro jejich nikým a ničím neomezovanou bohoslužebnou, sociální a společenskou roli, kterou předchozí režim tvrdě a často i velmi krutě potlačoval.

Vaše Svatosti,

neskrývám potěšení z toho, že je to právě naše země, kterou jste si pro svou cestu v tyto významné dny zvolil. Vím, že České republice, její složité historii, jejím bohatým kulturním a duchovním tradicím i jejím lidem rozumíte, a to nejen proto, že pocházíte ze země našeho velkého a významného souseda, s nímž nás pojí staleté vztahy.

Vaše Svatosti,

těší mne, že se s Vámi zde dnes mohou setkat významní představitelé z nejrůznějších oblastí života naší země. Jsem rád, že se příležitosti osobně Vás poznat dostane také dalším tisícům našich spoluobčanů při Vaší cestě do moravské metropole Brna a do historické Staré Boleslavi. 

Vím, že jste milovník a znalec klasické hudby i českých skladatelů. Přijměte jako malý dárek vystoupení České filharmonie, která nyní přednese Te Deum od Antonína Dvořáka.

Vaše Svatosti,

dovolte mi, abych jménem všech přítomných ještě jednou vyjádřil radost, že jste tady s námi.

Děkuji za pozornost.“

Projev při rozloučení 28. 9. 2009:

„Vaše Svatosti,

dovolte, abych Vám jménem celé naší země poděkoval za Vaši nezapomenutelnou návštěvu. 

Váš pobyt v naší zemi, poselství, které jste nám tak přesvědčivě předával, Vaši výzvu k vzájemnému porozumění, toleranci, míru, Váš důraz na rozum, víru a etiku, jsme poslouchali pozorně a věřím, že i pochopili. Budeme se nad tím vším zamýšlet a budeme tomu věnovat pozornost po dlouhou dobu. Přinesl jste nám novou naději, Vašimi slovy, „una nuova speranza“.

Vaše pevná víra, Vaše odvaha vyjádřit názory, které nejsou politicky korektní a kterým se vždy netleská, Vaše pevná oddanost základním myšlenkám a principům, na nichž je založena naše civilizace i samo křesťanství, je nám příkladem a povzbuzením. 

Desítky tisíc našich občanů, jakož i lidí ze sousedních zemí měly jedinečnou příležitost Vás spatřit osobně a milióny Vás po dlouhé hodiny po celé tři dny sledovaly na televizních obrazovkách.

Dovoluji si říci, a vím, že to není jen můj soukromý názor či pouze můj osobní postřeh, že Vaše návštěva byla úspěšná a že bude mít dlouhodobý efekt. Vztahy mezi Českou republikou a Vatikánem byly posíleny a s radostí konstatuji, že jsou velmi dobré. Jsem si jist, že budou dobré i v budoucnosti.

Vaše Svatosti,

uplynulé tři dny byly pro nás naplněny událostmi, zážitky a nezapomenutelnými chvílemi. Rádi bychom Vás zde uvítali na delší dobu, ale zcela respektujeme Vaše další důležité závazky a úkoly. Přejeme Vám hodně zdraví a dostatek sil při pokračování ve Vaší důležité misi.

Děkuji Vám za návštěvu.“

Počátkem října 2009 Svatý otec adresoval prezidentovi Klausovi osobní dopis:

„Pane prezidente,

pokládám za nutné znovu vyjádřit hlubokou vděčnost za přijetí, jehož se mi od Vás a od Vašich spoluobčanů dostalo během nedávné pastorační návštěvy České republiky. Byl jsem velmi poctěn srdečnými slovy, jimiž jste mě vítal při příjezdu, jakož i velkolepým slavnostním aktem na Pražském hradě. Neočekávaným potěšením pro mne dále byl poslech koncertu, na nějž jste mě, veden správnou intuicí, pozval do Španělského sálu.

Pane prezidente,

prosím Vás, abyste laskavě přijal tento výraz upřímného díku za mnohou vlídnost, s níž jsem se setkával během celého pobytu, a za přátelská slova, jimiž jste se, jménem celého národa, se mnou rozloučil při odjezdu. jsem také vděčen Vašim spolupracovníkům a civilním a armádním složkám, jež se obětavě přičinili, aby vše proběhlo v klidu. Kéž jim Bůh požehná a odmění je za velkou péči a přátelskou pohostinnost poskytnutou mně i mému doprovodu. 

Nakonec též s radostí využívám této příležitosti, abych Vás, pane prezidente, i Vaši paní ujistil o úctě, již k Vám chovám, a modlím se k Bohu, aby Vám svou moudrostí pomáhal v plnění vznešeného poslání svěřeného Vám českým lidem. Zároveň prosím Všemohoucího, aby dál tento milovaný národ vedl cestou spravedlnosti, svobody a míru a tím mu umožnil nabídnout svůj příspěvek k budování více bratrského a solidárního světa.

Vatikán, 9. října 2009“

V listopadu 2010 se paní Livia Klausová zúčastnila Národní poutě do Říma, která byla poděkováním papeži za návštěvu o rok dříve.  

10. 11. 2010 se ve Vatikánu setkala při generální audienci s Benediktem XVI. 

15. 5. 2012 Václav Klaus zaslal papeži blahopřejný dopis k narozeninám a osobním výročím:

„Vaše Svatosti,

dovolte, abych Vám touto cestou poblahopřál k životnímu jubileu a k dalším významným výročím, která si v tomto roce připomínáte. Předně Vám přeji pevné zdraví a dostatek síly pro pokračování ve Vašem mimořádně zodpovědném a důležitém úřadě.

V dubnu jste oslavil 85. narozeniny, před nedávnem uplynulo 25 let od Vašeho ustanovení arcibiskupem Mnichova a Freisingu a za několik týdnů uplyne stejná doba od Vašeho jmenování kardinálem. Ve všech těchto funkcích jste prokázal odvahu hájit vlastní – někdy i nepopulární – názor. Stál jste za svými myšlenkami a dokázal je obhájit. Jako představitel veřejného života jste vždy zůstal věrný svým principům, což je hodnota důležitá pro zachování vnitřní síly člověka, ale zejména důležitý impuls navenek pro okolní svět. Dnešní doba potřebuje osobnosti, které svým působením a příkladem dávají jistotu a naději.

Se zájmem sleduji Vaše veřejná vystoupení a projevy. Chtěl bych Vám poděkovat za názory týkající se naší společnosti, za myšlenky, které dokáží oslovit, přimět k zamyšlení a tím také obohatit.

Velmi rád vzpomínám na naše setkání v uplynulých letech ve Vatikánu i v České republice. Vaše návštěva v roce 2009 byla pro naši zemi velmi důležitá a já osobně na ni rád vzpomínám.  

Do dalších let Vám přeji mnoho sil, inspirace, radosti a těším se na další setkání.

S pozdravem

Václav Klaus“

12. 2. 2013 Benedikt XVI. rezignoval na papežský úřad. K tomuto kroku vydal Václav Klaus sdělení, v němž – mimo jiné - stálo:

„Zprávu o abdikaci Benedikta XVI. jsem přijal s lítostí. Ať již byly důvody pro toto překvapivé papežovo rozhodnutí jakékoli, jsem z něho smutný.

Benedikt XVI. byl osm roků nejen duchovním vůdcem katolické církve, ale i významným světovým státníkem. Z našich setkání – jak při jeho návštěvě České republiky, tak ve Vatikánu – ale i z řady jeho veřejných vystoupení, projevů a textů jsem v řadě oblastí vnímal blízkost našich postojů. Patřil k nevelkému počtu osobností současného světa, kteří se nevezli na laciné vlně všeobecného pokrokářství. Uvědomoval si nebezpečí plynoucí ze ztráty tradičních hodnot, nebezpečí plynoucí z rozpadající se instituce rodiny a národního státu i z překotného evropského integračního projektu a uměl to dát najevo. Byl proto často mediálně atakován – čemuž jsem také velmi dobře rozuměl.

Papež Benedikt XVI. za svůj relativně krátký pontifikát zanechal ve světě výraznou stopu..." 

16. 4. 2022 blahopřál Václav Klaus papeži Benediktu XVI. k 95 narozeninám. V tiskovém sdělení stálo: 

"Dovoluji si přát papeži Benediktovi XVI. k jeho krásným 95. narozeninám další dlouhá léta. Svým nečekaným odchodem z papežského stolce sice svůj post ve Vatikánu vyklidil, ale pro mnohé z nás je papežem stále. Zůstává hlavním symbolem souboje normálního světa s moderním pokrokářstvím. Tím se diametrálně odlišuje od papeže současného.

Nesmírně si vážím toho, že jsem se s ním mohl setkat. Řekl mi, že pozitivně vnímá mé názory na vývoj v Evropě.

P.S.: Je smutné, že v žádném z českých deníků není o dnešních narozeninách emeritního papeže ani jediná zmínka."

Po odchodu papeže Benedikta XVI. v sobotu dne 31. 12. 2022 napsal Václav Klaus následující slova:

"Odchod papeže Benedikta XVI. z pozemského světa je obrovskou ztrátou. Byl posledním z velikánů 20. století, který celý život bojoval za staré dobré hodnoty. Končí tím jedna etapa vývoje lidské společnost.

Ještě v dubnu jsem mu přál k 95. narozeninám. Napsal jsem, že i když svůj post ve Vatikánu už vyklidil, pro mnohé z nás je papežem stále. Napsal jsem mu, že pro mne zůstává hlavním symbolem souboje normálního světa s moderním pokrokářstvím.

Bude nám všem chybět mnohem víc, než si v tuto chvíli myslíme."

 

Zpracoval: Jindřich Forejt, 31. prosince 2022