Klaus.cz






Hlavní strana » Ekonomické texty » Nejen hašení požáru, ale i…


Nejen hašení požáru, ale i obrana před požáry budoucími

Ekonomické texty, 9. 7. 2020

Ani v situaci za našich životů neznámého pádu ekonomiky a bezprecedentního nárůstu státního zadlužení není možné zůstávat u vládních opatření s krátkodobým efektem. Ta mají vůči nejnepříznivějším ekonomickým jevům současnosti v nejlepším případě pouze odkladný efekt. Je třeba jít dál. Je nezbytný koncepčně systémový pohled. Vláda musí mít odvahu a ambici sáhnout i do podstaty našeho ekonomického systému.

Má-li na takový systémový přístup naše vláda – oslabovaná svým nevětšinovým charakterem, neproduktivní a bezkoncepční politikou parlamentní opozice a dryáčnickým chováním opozice mimoparlamentní – dostatečný mandát, nevíme. Musí však o něj usilovat. Nesmí na svůj dnešní historický úkol rezignovat. Čekat až na volby na podzim 2021 si naše země nemůže dovolit. Navíc nepředpokládáme, že přinesou revoluční zvrat či změnu současného nestabilního rozložení politických sil.

Dnešní přelomové chvíle jsou historickou zkouškou i pro opozici, nejen pro vládu. Zatím i u ní vidíme jen politikaření, malicherné spory o detaily či soutěž o nejštědřejší rozdávání peněz z kapes daňových poplatníků. Není u ní vidět zájem státu a společnosti jako celku.

Bez jakéhokoli zpoždění musí být zahájena příprava takových systémových (institucionálních) a rozpočtových opatření, která by vedla ke změně. Zavedením závazných pravidel a limitů je nutné bránit rozvratu veřejných financí. Současně musí být zahájena příprava liberalizačních opatření, která by pomohla nastartovat ekonomické oživení. Hospodářská politika nesmí dopustit, abychom znovu prošli stejně dlouhou stagnací, jaká u nás trvala po krizi let 2008-2009 daleko déle než v sousedních zemích.

Musí být radikálně snížena role státu ve prospěch trhu. Musí být provedena zásadní deregulační opatření, usnadňující podnikatelské aktivity všeho druhu. To vyžaduje

1. opustit představu, která u nás nikdy po listopadu 1989 nebyla tak silná jako právě teď, že dluh, natož státní dluh, nevadí;

2. aby se nezbytné škrtání (státních výdajů, počtu státních institucí, počtu státních zaměstnanců) – i když je to v každém případě krok správný a nezbytný – nestalo náhražkou radikální ekonomické deregulace;

3. vrátit se k jednomu z nejvýznamnějších prvků polistopadové transformace, kterým byla desubsidizace, neboli odstraňování státních dotací všeho druhu. To byl tehdy největší a nejúspěšnější průlom do myšlení a chování ekonomických subjektů. Považovali jsme to za klíčový předpoklad pro obnovení tržní ekonomiky. Stejný krok musí po třech desetiletích nastat znovu, neboť dotace v tomto již „svobodném“ období, zejména v jeho druhé polovině, bez velkých protestů ekonomů nebezpečně narostly;

4. se státním rozpočtem na rok 2020 se už mnoho koncepčního dělat nedá, což neznamená, že má vláda ve zbytku letošního roku zvyšovat schodek rozpočtu do astronomické výše. Pozornost je třeba soustředit na rozpočet a rozpočty příští. Je nutné uskutečnit zpřehlednění celého rozpočtového systému a návrat výdajů státu z nejrůznějších fondů, žijících svým vlastním životem, do státního rozpočtu. Musí nastat výrazné omezení počtu i rozsahu mimorozpočtových fondů, které umožňují rozdávat peníze bez takové veřejné kontroly, jaká je obvyklá u státního rozpočtu. Dá se očekávat, že to vyvolá obrovské protesty všech těch, kteří se touto cestou v posledních letech dokázali přisát na peníze státu (neboli daňových poplatníků);

5. zrušit v posledních letech zaváděná populistická opatření pro voličsky zajímavé skupiny veřejnosti. Znamená to i vyčistit daňový systém od obrovského množství nesystémových úlev a zvýhodnění;

6. využít dnešního okamžiku k dlouho odkládaným restriktivním zásahům do mandatorních výdajů státu;

7. odmítnout automatické valorizace a indexace nejrůznějších položek státních výdajů, včetně důchodů, příjmů a dávek všeho druhu;

8. zrušit zákon o státní službě, který se neosvědčil. Je brzdou ekonomických aktivit a je mechanismem, jak fixovat a zvyšovat počet úředníků a udržovat neefektivitu byrokratického aparátu.

Toto považujeme za výchozí schéma, o kterém je třeba nefundamentalisticky diskutovat, flexibilně adaptovat, doplňovat, konkretizovat, dávkovat, ale nesmíme na tento zásadní úkol dnešní doby rezignovat. 

Václav Klaus a kolektiv autorů IVK, Mladá fronta DNES, 9. července 2020

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu