Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor Václava Klause pro…

Rozhovor Václava Klause pro Blesk TV o brexitu

Rozhovory, 28. 6. 2016

Václav Klaus byl v pondělí dne 27. června 2016 hostem Blesk TV. Videozáznam rozhovoru Václava Klause s Verou Renovicou naleznete zde.

Přepis tohoto rozhovoru najdete níže.

Už jste říkal, že brexit, tedy chystaný odchod Spojeného království z EU, nebude mít na českou ekonomiku vliv. Analytici ale mluví o tom, že v Česku pomaleji porostou platy, prezident Zeman se bojí narušení zóny volného obchodu... 

To jako nějací géniové nacpali do počítačů tisíce nových dat a přišli s úplně jinými prognózami? Ne, ti sedí doma, točí palci a říkají: to bude mít negativní důsledky. To je politický, ne ekonomický názor. Co tady bylo lidí, Milošem Zemanem počínaje, kteří viděli katastrofické dopady rozdělení Československa. Každý, kdo to prožil, ví, že k žádné katastrofě nedošlo. Naopak, oběma zemím to pomohlo. A je to tím, že jsme si s Mečiarem (tehdejší slovenský premiér, pozn. red.) a dalšími první den po rozhodnutí sedli ke stolu a řekli: Necháme si celní unii, necháme si zónu volného obchodu bez omezení.

Tedy kdyby Brusel a Britové jednali o odchodu konstruktivně, tak negativní dopady nebudou?

Konstruktivně a přátelsky. Celého toho půl roku jsem se choval vůči Slovensku férově a přátelsky, nezvýšil jsem hlas, protože jsem potřeboval, aby byl výsledek zrealizován.

V Bruselu Slováci, kteří budou Unii předsedat, naznačují, že chtějí brexit vyřešit i díky zkušenostem z rozdělení Československa. Kdyby vás pozvali do Bruselu na konzultace, pomůžete?

Já bych dobrovolně tuhle roli klidně převzal. Zorganizoval bych to.

Roku 1996 jste jako premiér požádal o vstup ČR do EU, roku 2003 jste to jako prezident podepsal. Kde se to zvrtlo a stal se z vás takový euroskeptik?

To slovo je špatné, já jsem vždy byl eurorealista. Ta EU a její nepřetržité utahování šroubů už od roku 1992 není dobro, ale zlo. O tom jsem byl přesvědčen v každé vteřině. Jenže většina občanů si to přála a já jsem uměl odlišit svůj osobní názor od mandátu. V referendu jsem hlasoval proti a v den vstupu jsem šel o půlnoci na Blaník a říkal jsem si: Tady snad sedí blaničtí rytíři, a až bude nejhůř, tak nám pomohou. Já si tento zdánlivý rozpor dovedu v sobě obhájit.

Jaká byla vaše bezprostřední reakce, když jste se v pátek ráno dozvěděl, že Britové odhlasovali brexit? To jste ani vy nečekal. 

Strašně jsem si to přál, ale jsem pesimistický a nevěřil jsem, že Britové prozřou. Usínal jsem s pocitem, že to dopadne rozhodnutím opačného typu. Ranní probuzení bylo úžasná věc. Je to šance, je to rozbřesk, je to svítání nad Evropou.

Na některé šly z výsledku mdloby. Třeba na premiéra Bohuslava Sobotku. Co říkáte, na to, že měl na brexit připravené dvě reakce? Tu pozitivní v modré, tu negativní v červené složce.

Někteří politici nemají vlastní myšlenky ani schopnost okamžité reakce a potřebují, aby jim jejich rádci připravili dva druhy odpovědí. To je asi jeho způsob života a styl uvažování. Druhá věc je, jestli měl variantu B člověk, který referendum spustil, a to byl David Cameron. Já o něm neměl nikdy žádné iluze. Ale že to takhle beznadějně nezvládne, je důkaz, že to je nejhorší premiér Velké Británie za půl 
století.

Dobře, selhal ve vyjednávání výjimek pro Brity v Unii a asi neměl dobrou strategii s referendem. Měl ale rezignovat?

Demokraticky smýšlející Britové mu řekli svůj názor a on by ho měl respektovat. Nicméně to, jak najednou ti, kteří volili opačně, píší petice a chtějí referendum nové, je něco neuvěřitelného. To je, jako když jsme byli všichni nešťastni z beznadějného výkonu českého fotbalového manšaftu proti Turecku, a řekli bychom: Dopadlo to blbě, ale my doporučujeme, aby se zápas odehrál znova.

Nové referendum nebude, navzdory petici. Viděl jste ale třeba záběry BBC, na nichž lidé, co hlasovali pro brexit, žasnou, že jejich hlasy asi něco způsobí? Co to říká o informovanosti voličů? 

Také bych si dovedl vybrat mezi tisíci voliči tři, kteří by se mi hodili do krámu. Musíme respektovat ta velká čísla, to byl více než milionový rozdíl.

Měli by lidé vůbec o něčem takovémhle rozhodovat v referendu? Když volíme poslance či zastupitele, volíme obecný směr, program. Brexit je velmi konkrétní záležitost.

Mají lidé hlasovat pro svůj názor, anebo za ně mají rozhodovat nějaké politické elity, které jsou moudřejší? To by bylo zásadní potlačení demokracie. Obecně jsem pro nepřímou demokracii a referendum uznávám jednou za desetiletí v naprosto fundamentální věci. V britských novinách bylo navíc dnes a denně diskutováno pro a proti odchodu z EU. Říkat, že lidé problému nerozumí, je elitářské.

Co czexit, tedy odchod Česka z EU? Některé tady už britský výsledek inspiruje. 

Jedno je realita, druhé je, co bych si přál. Projekt číslo jedna dnešní doby je využít toho obrovského zatřesení Evropou, které nastalo oznámením výsledků brexitu, a vytvořit ne Alternativu pro Německo či Alternativu pro Česko (euroskeptická politická hnutí, pozn. red.), ale Alternativu pro Evropu, zásadně změnit nedemokratickou EU. Když by se toto ukázalo jako beznadějné – a to, jak se chovají Junckerové, Tuskové  a Schulzové (šéfové Evropské komise, rady a parlamentu, pozn. red.) to naznačuje – mohla by vzniknout otázka o czexitu.

Zmínil jste šéfa Evropská komise Jeana-Clauda Junckera, kterého teď také mnozí vyzývají k rezignaci. Proč je právě komise pokládána za tu nejhorší bruselskou strukturu?

Komise je jedním ze symbolů toho, jak se EU chová. Nicméně já nemám rád silácké výroky, že Juncker musí odejít. To jde od lidí, kteří se s ním objímají, a za jeho zády řeknou něco jiného. Já Junckera znám, setkávali jsme se mnohokrát, tykáme si. Já mu názory říkám do očí. A to, že je Juncker hlavní žába na prameni, si nemyslím. Je třeba napravit ten koncept europeismu – myšlenku, která je stejně zrůdná jako ta ideologie, která ovládala naši zemi v minulosti.

Evropští pohlaváři říkají, že Británie musí odejít z EU co nejdříve. Co vy na to?

Je to dětinská hloupost pana Schulze, nejšílenější osoby v Evropě. A proč ti lidé nepřiznají, že protlačili přes nevůli mnohých, mnou počínaje, Lisabonskou smlouvu, kde je napsáno, že na proces odejití země má lhůtu dva roky? Proč říkají, že to musí nastat okamžitě?

Třeba proto, že příští rok by měla Británie předsedat Unii, což by bylo trochu schizofrenní?

Vždyť všichni víme, že to předsednictví je žert. Za pár dní převezme předsednictví Slovensko a myšlenka, že by si velcí pánové a dámy v Německu a Francii nechali diktovat, co bude s EU, půl roku Slovenskem – dobře víte, že to je falešná hra na demokracii.

Která velmoc bude z brexitu a rozdrobenosti Evropy těžit? Mluví se o Rusku. Anebo třeba Německo, které pevněji převezme otěže?

Rusko z toho nemá co těžit, to říkají jen někteří naši rudobijci a komunistobijci. Jeden z našich politiků, které považuji jinak za vcelku rozumné, řekl, že Moskva jásá.

Mluvíte o šéfovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi.

No, jestli vy víte, kdo to říkal, tak to řekněte. Já to říkat nebudu. Když se ptáte, kdo z toho bude těžit, no bude to země Evropy, která na vývoji od Maastrichtu po Lisabon šíleně vydělala, a to je prostě Německo. A Německo je natěšené, že bude hrát vůdčí roli v Evropě. Dělalo kvůli tomu, aby ji získalo, světové války, a to se nedařilo, a teď jim to spadne do klína Lisabonskou smlouvou. To je úplně »bezvadná« věc.

Vera Renovica, Blesk, 28. června 2016