Hlavní strana » Rozhovory » Odpovědi Václava Klause na…

Odpovědi Václava Klause na otázky internetového serveru www.protiproud.cz

Rozhovory, 21. 11. 2014

Internetový magazín Protiproud má jako první středoevropský web od 17. listopadu ruskou verzi. Chce tak umožnit ruskému i českému čtenáři dostat se k názorům a informacím, které hlavní mediální proud ignoruje. Jak se na současnou „mediální válku“ Západ – Východ díváte? Proč opět jedeme v tolika klišé, polopravdách a nepravdách – jen tentokrát v opačném gardu než před rokem 1989?

Nevím, jestli Váš Protiproud potřebuje ruský čtenář, protože Vy přece bojujete proti českému či západnímu mediálnímu proudu. Mám pocit, že v mnoha otázkách je ten ruský hlavní mediální proud (který však – musím se přiznat – nesleduji) poněkud jiný. Vaše otázka se nedá odpovědět, to není na jednu větu, to je na článek nebo knihu. V poslední době jsem o tom snad nejvíce řekl minulý týden na „hearings“ v House of Lords v Londýně. Pokud vím, bylo to obšírně citováno v ruské televizi.

Institut Václava Klause, který od skončení svého druhého prezidentského mandátu řídíte, vydal nedávno publikaci zabývající se ukrajinskou krizí. Kromě jiného se tam říká, že jde o jakousi „dohrávku“ uspořádání poměrů po pádu bipolarity. Myslíte, že právě s tím souvisí opětovné vytváření obrazu nepřítele na východě? Nebo jde o něco hlubšího?

Netroufl bych si tvrdit, že jde o „dohrávku“ uspořádání poměrů po pádu komunismu. Proti mediálnímu mainstreamu jinak hodnotím příčiny současné ukrajinské krize (jsem přesvědčen o tom, že jde primárně o příčiny domácí) a jinak hodnotím, kdo z domácí ukrajinské krize udělal veliký problém mezinárodní politiky.

Vystupujete na konferencích po celém světě. Jaká diskuse se v akademických a intelektuálních kruzích v Evropě a Spojených státech o současném napětí kolem témat Rusko – Ukrajina – Západ vede? A je to vůbec diskuse?

Mám strach, že žádná diskuse v podstatě neexistuje, pronášejí se pouze monology. Jestli mne něco překvapuje, tak je to míra předsudků, míra naskakování na manipulativní propagandy a míra aprioristické zaujatosti. V tomto smyslu to až příliš připomíná nám dobře známou minulost.

Střední Evropa – kromě Polska – má vůči Rusku trochu jiné postoje než politický mainstream EU. Představitelé České republiky, Slovenska, ale také Maďarska a Rakouska jsou například mnohem střízlivější v hodnocení smyslu hospodářských sankcí, ale i vývoje na Ukrajině. Čím si to vysvětlujete?

Snad je to tím, že lépe čteme dějiny a že nás dějiny dost poučily. Kdybyste nezmínili Rakousko (ale jeho specifického postoje k těmto věcem jsem si dobře vědom), řekl bych, že je to tím, že středoevropské země prožily komunismus. A při vší hrůze musím trvat na tom, že nás komunismus v mnohém obohatil. Možná díky tomu o společenském dění více přemýšlíme, než je tomu na Západě.

Převezmete v Moskvě Gajdarovu cenu. O čem při té příležitosti promluvíte?

Svůj projev dám na svou webovou stránku, jakmile bude přednesen. Budu mluvit o Jegoru Gajdarovi, kterého považuji za jednoho z nejlepších ruských moderních ekonomů a za jednoho z nejliberálnějších ruských politiků. Ale budu mluvit i o tom, že jsem tuto cenu přijal právě nyní, ač jsem si vědom toho, že mi za to bude doma mediálním mainstreamem spíláno.

A co byste skrze Protiproud vzkázal našim ruským čtenářům právě v této době, kdy jsme si také u nás připomínali pětadvacet let od zhroucení sovětského systému?

Připomněl bych jim, že došlo ke zvláštní koincidenci dvou událostí – 25 let od pádu komunismu ve střední a východní Evropě a vytváření nové „studené války“ 25 let poté, co tato válka skončila.

Publikováno na serveru Protiproud.cz dne 19. listopadu 2014.