Hlavní strana » Články a eseje » Zápisky z cesty do…

Zápisky z cesty do jihovýchodní Asie č. 2 – z Kuala Lumpur do Kuchingu

Články a eseje, 7. 7. 2012

Zaujalo mne, proč měla při všech našich setkáních řada politických představitelů Malajsie v klopě velkou barevnou jedničku. Bylo mi vysvětleno, že je to odznak „jednoty“ Malajsie, aneb výraz dlouhodobého úsilí o jednotu multietnickou, multikulturní, multirasovou, multinárodní, což je – zdá se – nemalým problémem Malajsijské federace 13ti států (a tří federálních území), což znamená 13ti vlád, v jejichž čele jsou buď králem jmenovaní guvernéři (ve 4 případech) nebo sultáni.

Zhruba polovinu obyvatel země tvoří Malajci, téměř čtvrtinu malajsijští Číňani, původní obyvatelé 11%, malajsijští Indové 7% a zbytek desítky dalších národnostních skupin. Muslimů je 60%, buddhistů skoro 20%, křesťanů 9%. Je to opravdu velmi složité.

V pátek ráno jsem se k osobnímu rozhovoru setkal s legendárním Mohamedem Mahathirem, který byl předsedou malajsijské vlády od roku 1981 do 2003. Ve svých 87 letech je stále plný elánu a zájmu o veřejný život, neustále cestuje a přednáší, za těch uplynulých 16 let se vůbec nezměnil. Bylo potěšením ho vidět a slyšet.

Poté se spolu s malajsijským ministrem zahraničního obchodu zúčastňuji česko-malajsijského podnikatelského semináře, na němž je přítomna i delegace našich byznysmenů, kteří sem s námi přijeli. Náš obchod s Malajsií je velmi nevyvážený – dovážíme 10x více, než vyvážíme. Snad i tato cesta něco v tomto ohledu změní.

Odjíždíme k Petronas Twin Towers (také „dvojčata“), kde jsme s manželkou byli již v roce 1996. Tehdy ještě nebyly dokončeny a museli jsme proto mít na hlavách helmy jako na staveništi. Po mostě mezi nimi ve 42. poschodí jsme ale šli už tenkrát. Z 88. poschodí člověk vidí moderní velkoměsto, které je jedním ze symbolů síly a bohatství jihovýchodní Asie. „Stará“ Kuala Lumpur už neexistuje. Při cestě na letiště zastavujeme v novém administrativním úřednickém „městě“ Putrajaya, které svou umělostí připomíná brazilskou Brasilii nebo kazašskou Astanu. Ani sem se velvyslancům (celého světa) nechce z hlavního města přestěhovat. Vedro je ale hrozné, ve stínu 36°C, Malajsijci nad námi drží slunečníky.

Odpoledne přelétáváme do Kuchingu, hlavního města státu Sarawak, který leží na ostrově Borneo, o který se Malajsie dělí s Indonésií a sultanátem Brunejí. Vzdálenosti nejsou malé, let trvá přes jeden a půl hodiny. Stát Sarawak je velký jako původní Československo, ale má jen 2,4 milionu obyvatel. Je proslulý svými národními parky.

Večer se setkáváme s guvernérem státu Sarawak, který po skončení našeho jednání pořádá slavnostní večeři. V srpnu mu bude už 91 let, ale stále čile funguje.

Václav Klaus, Právo, 7. 7. 2012