Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…

Rozhovor prezidenta republiky pro Empfohlene-wirtschaftsbuecher.de

Rozhovory, 21. 7. 2011

Václav Klaus, prezident České republiky, před nedávnem vydal svou knihu s názvem „Evropa“, ve které se kriticky zabývá problémy Evropské unie.

Pane prezidente, na mnoha místech Vaší knihy varujete před tím, že se na finanční krizi reaguje ještě větší regulací ekonomiky. Jaké je podle Vašeho názoru největší poučení z této finanční krize?

Hlavní poučení plyne ze správného pochopení příčin této nedávné finanční a na ní navazující ekonomické krize. Zvítězí-li populistický výklad, že ji způsobil trh, pak jsme ztraceni. Je třeba jasně říci, že ji způsobila chybná politika státu – jak ohledně příliš expanzivní měnové politiky, tak umělým subvencováním úvěrů do nemovitostí, tak chybnou, velmi děravou regulací bankovního sektoru.

Ve Vaší knize můžeme najít mnoho různých textů, ve kterých jste již před lety varoval před problémy eura. Cítíte za současného vývoje zadostiučinění? A reagovala evropská politika správně a adekvátně na dluhovou krizi zemí jako je Řecko a Portugalsko vytvořením tzv. „záchranného deštníku“?

To, že jsem již dvě desetiletí před vznikem tak rozsáhlé a heterogenní eurozóny varoval, pro mne žádným zadostiučiněním není. V Evropě žiji a nejsem proto žádným nezúčastněným pozorovatelem toho, co se tu děje. A navíc nezastávám heslo, že čím hůře, tím lépe.

Dnes však nejde o „dluhovou krizi“ dvou či více evropských zemí. Dnes jde o krizi celého konceptu evropské integrace. Žádný evropský záchranný deštník ji nevyřeší.

Nevyřeší ji ani lepší a zodpovědnější fiskální politika. Vyřeší ji jedině fundamentální změna celého systému, ke které se Evropa musí co nejdříve rozhoupat.

Současný hospodářský systém v Evropě, který označujete za „soziale Marktwirtschaft“, kritizujete - proč?

Je to paternalistický, neproduktivní hospodářský a sociální systém. Po válečném otřesu snad chvíli fungoval, ale to byl teprve ve své rudimentární podobě. Skutečné soziale Marktwirtschaft vzniklo nikoli za Erharda, ale v 70. a 80. letech a do své definitivní ničivé podoby se dostalo až v posledních dvou desetiletích. Už také dávno není výlučně německým fenoménem.

Na mnoha místech Vaší knihy kritizujete tzv. „ekologismus“. Všude v Evropě jsou v současné době vytvářeny a diskutovány státní programy na podporu obnovitelných zdrojů energie. Vy byste tento vývoj raději přenechal trhu a stavíte se ke státním zásahům kriticky. Myslíte si, že by se obnovitelné zdroje energie mohly prosadit i bez státních subvencí? A jaký je Váš názor na atomovou energii? Země jako Německo a Francie reagovaly velmi rozdílně na nedávnou nehodu v japonské jaderné elektrárně.

Při dnešních technologiích je tzv. obnovitelná energie (což je zavádějící termín) ekonomicky neudržitelná. Proto je nesmyslem ji zavádět a subvencovat. V takovémto „subvencovaném“, tedy ekonomicky neudržitelném systému jsem už jednou žil – za komunismu.

V Japonsku nebyl žádný „atomunfall“, jak Vy to nazýváte. Bylo tam děsivé tsunami, kterému jaderná elektrárna úspěšně odolala, ač byla postavena na nesmyslném místě.

Není to často, ale v případě Atompolitik jsem na straně Francie, nikoli Německa, kterému nerozumím a jeho politikům nevěřím.

Reiner Zitelmann, Empfohlene-wirtschaftsbuecher.de, 20. července 2011

(Překlad z německého originálu.)