Hlavní strana » Ekonomické texty » Odpovědi prezidenta republiky…

Odpovědi prezidenta republiky na otázky Aktuálně.cz ohledně bankovní a finanční krize

Ekonomické texty, 24. 10. 2008

Americká vláda i kongres se zpočátku zdráhaly zachraňovat krachující banky, například Lehman Brother. V této chvíli se předhánějí v nabídkách garancí a finančních injekcí. Považujete za chybu, že se bankám začalo pomáhat až ve chvíli, kdy bylo hůř?

Reakci americké vlády, Kongresu i centrální banky a stejně tak reakci evropských politiků považuji za populistickou, alibistickou a v podstatě málo účinnou. Je to snaha zalíbit se voličům a nevěřím, že je v tom autentický záměr skutečně zlepšit institucionální rámec soudobého tržního systému. Že k tomu tito politici sáhli až teď, není příliš překvapivé. Věnovali se místo toho globálnímu oteplování a marnému boji s klimatem. To bylo pro ně samozřejmě daleko jednodušší a líbivější politikou. To jim umožňovalo nezabývat se dneškem a jeho aktuálními problémy. To jim umožnilo nevidět narůstající problémy bankovního a finančního sektoru. Proto nejsem překvapen ani opožděností reakce, ani chybnou reakcí současnou.

Souhlasíte s těmi publicisty, kteří přirovnávají současnou finanční krizi k počátku Grand Depression v roce 1929? 

Historické paralely jsou na straně jedné poučením, ale na straně druhé je to vždycky poněkud jinak. Velká krize 30. let nevznikla v oblasti hypoték, v tomto smyslu považuji za trefné srovnávání dnešní krize s krizí v USA v roce 1871. Dnešní panika je větší než jaká je skutečná situace ve světovém bankovnictví a finančnictví. Zachovejme si proto chladnou hlavu a nedělejme opatření, kterých bychom v budoucnu litovali. Resp. kterých bychom litovali my, kteří nechceme zesilování státní intervence do ekonomiky. Ti, kteří si to přejí, nepochybně dnešní krizi vítají a mají z ní velkou radost. 

Banky dnes v mnoha zemích plně spoléhají na státní peníze. Bude ještě možné mluvit o kapitalistickém systému?

Kapitalistický systém prošel různými obdobími a já věřím, že taková míra jeho zestátnění (jak přímým znárodňováním podniků a bank, tak rozsahem regulace fungování soukromých podniků a bank) jaká nastala po 2. světové válce teď dosažena nebude. Ale abychom se z dnešní fáze státních zásahů dostali, bude třeba další thatcherovské či reaganovské revoluce. V tomto směru zůstávám optimistou.

Až krize přejde, co se proti dnešku změní?

Co se změní, nevím, ale vím, co bych si přál, aby se změnilo. Přál bych si, aby se politici začali zabývat reálnými problémy, aby zapomněli na globální oteplování a aby věděli, že prioritou svobodného člověka je svoboda a demokracie, nikoli to, aby stát diktoval jeho život. 

Souhlasíte s návrhy, které by posílily státní regulaci bank?

Nejprve je třeba zrušit starou špatnou regulaci, která výrazně přispěla k dnešním problémům bankovního a finančního sektoru. Dnešní regulace naváděla banky k tomu, aby „plnily“ požadavky regulátorů a současně aby utíkaly do neregulovaných oblastí tzv. finančních derivátů a dalších finančních inovací. Dnešní víra v racionalitu a bezmeznou moc regulátorů je ve své podstatě chybná. Komentovat spoustu každodenně vznikajících návrhů na novou regulaci není možné, je třeba počkat, až budou na papíře.

České banky odolávají. Co je hlavní příčinou?

Hlavní příčinou je existence české koruny, která do jisté míry imunizuje náš bankovní a finanční systém od „zbytku světa“. Bankovní a finanční krize v naší zemi v závěru 90. let vedla v podstatě k přeopatrnému chování našich bank v následujících letech (tím nemluvím o mateřských institucích některých z nich kdesi v zahraničí), a tím jsou naše banky v méně labilním stavu než leckteré jiné v našem okolí. Jakkoli tehdejší krizi považuji za zbytečnou a politicky vyvolanou, dnes nám paradoxně pomáhá. Neudělali jsme také tak nesmyslné státní podpory hypotékám, a proto – i když objem hypoték výrazně vzrostl – není ještě nijak nebezpečně vysoký. Nemá sílu na to, aby byl iniciátorem jakékoli bankovní či finanční krize.

Petr Holub, Martina Macková, Aktuálně.cz, 24. října 2008