Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Pozdravný projev prezidenta…

Pozdravný projev prezidenta republiky Václava Klause na Schumpeterovské konferenci v Třešti

Projevy a vystoupení, 27. 6. 2006

Vážené dámy, vážení pánové,

zahraniční cesta mi bohužel nedovoluje, abych se zúčastnil konference, nad níž jsem přijal záštitu a plánoval se zúčastnit jejího zahájení. Dovolte mi proto, abych alespoň touto formou pozdravil Vaše jednání. Věřím, že přinese řadu inspirativních myšlenek, kterými dílo Josepha Schumpetera i dnes přispívá k našim diskusím.

Slavný rodák z Třešti Joseph Alois Schumpeter patří bez nadsázky k největším postavám světové ekonomie. Světovou proslulost mu zajistila zejména jeho kniha Kapitalismus, socialismus a demokracie z roku 1942, i když – paradoxně – patří k tomu horšímu, co napsal. Rozvíjí v ní svou vizi zániku kapitalismu, kdy se tržní ekonomika postupně promění v plánovitý systém. Píše v ní o narůstající „antikapitalistické mentalitě“ lidí, o postupné přeměně klasického kapitalismu, kde byl vlastník kapitálu současně podnikatelem, v rentiérský systém, kde vládnou technokratičtí manageři. To bylo v té době módní téma, a tak se tato nestandardní Schumpeterova kniha rychle stala celosvětovým bestsellerem.

Hlavní vědecké přínosy – zejména dynamické pojetí konkurence, kterou Schumpeter pojímá jako permanentní inovační proces a dnes už slavný pojem tvořivá destrukce – nalézáme v ranějších Schumpeterových dílech. K nejvýznamnějším patří jeho originální a průkopnická teorie podnikatele–novátora, kterou rozvinul již v roce 1912 v knize Teorie ekonomického vývoje. V ní podal pro rakouskou školu typické dynamické vysvětlení podnikání a podnikatelského zisku, jakož i vysvětlení role podnikatele v tržním procesu. Do ekonomie se natrvalo zapsal pojmem inovace. V roce 1932 pak v knize Hospodářské cykly rozpracoval nekonvenční pojetí hospodářských cyklů jako postupujících inovačních vln.

Chceme-li hodnotit osobnost tohoto ekonomického myslitele, nejvíce se pro to hodí slova: nekonvenčnost, originalita, provokativnost. Schumpetera nelze zařadit do žádné ekonomické školy. Jako žák rakouského ekonoma Eugena Boehm-Bawerka měl sice blízko k rakouské škole, ale zároveň nesdílel některá její základní metodologická východiska. Ani on sám neinspiroval vznik žádné školy. Nezapadá ani do rámce soudobého ekonomického „mainstreamu“. I když se netajil obdivem k matematizaci ekonomie, sám tímto směrem nikdy nešel. Spíše než technické zpracování dílčích ekonomických problémů jej lákalo vytvářet to, co nazýval preanalytické vize – originální vidění ekonomického světa, které nabízí novou „surovinu“ ke zpracování.

Ne všechny jeho vize se ukázaly být surovinou dobrou, ale některé nepochybně ano. Jeho chápání podnikatele jako inovátora a jeho dynamické pojetí konkurence by mohlo zaplnit mnohé mezery v soudobé ekonomii hlavního proudu, kdyby byly po právu doceněny. Bohužel, Joseph A. Schumpeter nezapadá do elegantních, ale statických a proto poněkud sterilních neoklasických modelů, kterých jsou moderní učebnice ekonomie plné. O Schumpeterovi a jeho přínosech jsou v nich bohužel zmínky spíše jen pod čarou.

I z těchto důvodů považuji konání Vaší konference za nesmírně potřebné. Sám její název „Neo-Schumpeterian Economics: an Agenda for the 21st Century“, účast prominentních řečníků z předních universit Evropy, Ameriky i Asie a široký záběr témat jejich vystoupení dokazují, jak aktuální a podnětné jsou Schumpeterovy myšlenky pro dnešek i pro budoucnost.

Václav Klaus, konference Neo-Schumpeterian Economy: an Agenda for the 21st Century, Třešť, 27. června 2006