Hlavní strana » Články a eseje » EU chce plánovat náš hluk

EU chce plánovat náš hluk

Články a eseje, 16. 2. 2005

Lidové noviny (15. února 2005) uveřejnily článek s názvem „Klausovo veto zbrzdilo snižování hluku“ a v textu se dokonce říká, že „prezidentovo veto…pozastavilo přijetí jedné z nejdůležitějších směrnic EU na ochranu lidského zdraví“.

To není pravda! Tento zákon není o hluku nebo o ochraně lidského zdraví, ale o byrokratické kontrole života lidí. Jen jsem čekal na okamžik, kdy bude v médiích řečeno, že Klaus, nepřítel životního prostředí a známý milovník hluku, opět ukázal svou pravou tvář! Přišlo to poměrně rychle.

Aby nebylo mýlky, musím – pro nezasvěcené – zdůraznit, že příslušné zdravotní normy proti nadměrnému hluku u nás už dávno existují. Tento zákon je o něčem úplně jiném a ani se tím netají. Zvítězili ti, kteří rádi poroučejí větru a dešti. Pod pokutou až jednoho milionu korun pro ty, kteří s nimi nebudou chtít spolupracovat, budou bruselští (a spolu s nimi naši vlastní) úředníci regulovat a plánovat náš hluk.

Hluk bude detailně monitorován, měřen, zaznamenáván, vyhodnocován, analyzován, reportován, diskutován, a včas hlášen do EU. Budou vznikat tzv. „Strategické hlukové mapy“ a „Akční plány“. Taková Strategická hluková mapa musí například obsahovat „odhadovaný celkový počet osob (ve stovkách) žijící v obydlích, která jsou ve výšce 4 m nad zemí u nejvíce exponované fasády vystavena povoleným rozsahům hodnot hlukového ukazatele pro noc.“ Ministerstvo životního prostředí pak provede sumarizaci údajů získaných ze strategických hlukových map a akčních plánů. Krajský úřad stanoví – nařízením kraje – „tiché oblasti v aglomeraci“. Těmi je (podle definice v zákoně!) „oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc nebo než je nejvyšší přípustná hodnota jiného ukazatele stanovená zvláštním právním předpisem“.

Autoři nás touto cestou pomalu, postupně, nepozorovaně, s těmi nejčistějšími úmysly převádějí do orwellovského světa, ve kterém je „univerzální dobro“ na lidech prostě vykonáno, ať se jim to líbí, nebo ne. Pak bych jim ale připomněl, že ani tento zákon není všezahrnující. Jak praví jeho §1, odst.2, (zatím?) se „nevztahuje na hluk způsobený osobou, která je mu vystavena“, ani „na hluk v domácnostech“ (feministky příslušné pasáže teprve připravují), a dokonce ani na „hluk uvnitř dopravních prostředků“.

Asi bude třeba, spolu s výrobci svíček ze slavného eseje Frédérica Bastiata, požadovat po Evropské komisi naprostou důslednost! Oč je právě hluk horší a zavrženíhodnější než například zápach či pouliční osvětlení, drze nám v noci svítící do ložnic a vyžadující instalaci rolet, žaluzií, či neprůhledných záclon?

Mám strach, že nepotrvá dlouho, a vznikne Evropská směrnice o hodnocení a snižování zápachu v životním prostředí (s vyznačením povolených izopachových čar), o světelných emisích nehovoříc. V tomto případě ale Evropská komise nezůstane bez podkladů. Bude se moci opřít o příslušnou zatemňovací legislativu z období II. světové války. Časem nám tak bude poskytnuto optimálně spočtené množství hluku, pachu, světla, a ti, kteří se rádi pohybují po chodníku suboptimální rychlostí, budou vykázáni do příslušných rychlostních zón. Vítejme v orwellovském světě nových forem regulovaného života!

Václav Klaus, Lidové noviny, 16.2.2005