Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta republiky…

Projev prezidenta republiky Václava Klause na slavnostní večeři na Kypru

Projevy a vystoupení, 6. 5. 2004

Vážený pane prezidente, vážené dámy, vážení pánové,

je mi velkou ctí, že mohu dnes večer – při této slavnostní příležitosti – poděkovat Vám, pane prezidente, a mnoha dalším Vašim spoluobčanům za velmi srdečné a přátelské přijetí, kterého se mně a mojí delegaci ve Vaší zemi dostává.

Tato má návštěva se uskutečňuje ve chvíli, která je pro obě naše země historická. Před několika dny jsme se stali členy Evropské unie. Od 1. května nejsme pouze zeměmi, které pojí bezproblémové a dlouholeté přátelské vztahy. Od 1. května jsme partnery, kteří budou sdílet společný osud v oné komplikované, složité, neustále se vyvíjející a posouvající nadstátní struktuře, kterou dnešní Evropská unie je. Dobrovolně jsme se vzdali značné části své suverenity s nadějí, že ztráta části této nepochybně významné součásti naší státnosti bude vyvážena jinými pozitivy. Naše země, ležící v samém srdci Evropy, vždy patřila k hlavnímu proudu jejího společenského a kulturního vývoje. Přesto v minulém století zůstala spolu s dalšími středo- a východoevropskými zeměmi oddělena železnou oponou od hlavních trendů evropského vývoje a proti své vůli se nemohla podílet na utváření nových evropských struktur. Náš dnešní vstup do EU proto chápeme jako definitivní tečku za neblahým dědictvím této minulosti.

Víme, že má pro Vaši zemi vstup do EU podobný význam. Bez ohledu na určitou geografickou oddělenost byl Váš ostrov po dlouhá staletí poslední výspou evropské civilizace v kulturně odlišném regiónu. Nic o tom nesvědčí lépe než antické a středověké křesťanské památky, na něž je Vaše země tak bohatá. Od dob křižáckých válek se vytvořilo pevné spojení Kypru se západní Evropou a  obohacování bohaté řecké kultury vlivy francouzskými, italskými a později i britskými vytvořilo ono obdivuhodné prostředí, které dnes jezdí každoročně obdivovat statisíce návštěvníků, mezi nimi v poslední době stále více návštěvníků i z České republiky.

Stejně jako české země byl i Kypr po staletí místem válek a konfliktů, místem, kde se střetávaly zájmy velmocí i sousedů, místem, které dělila náboženství. Toto nelehké dědictví ovlivňuje ve větší či menší míře i současnost. Násilné, několik desetiletí trvající rozdělení Vašeho ostrova je příkladem takového břemene. Pozorně jsme sledovali průběh a výsledky Vašeho referenda, které bylo jedním z pokusů využít rozšíření EU k vyřešení tohoto letitého problému.

Přiznám se, že jsem na rozdíl od mnoha pozorovatelů ze zahraničí nebyl výsledkem referenda překvapen. Nikdy jsem totiž nevěřil, že je možno nějak z vnějšku, tlakem ze zahraničí, úspěšně vyřešit problém, jenž mohou úspěšně řešit pouze ti, jichž samotných se týká. Chápu, že sjednotit zemi, dlouho rozdělenou nejen politicky, ale národnostně, nábožensky, jazykově, kulturně i ekonomicky je ohromný komplexní problém a úkol, mnohem citlivější a složitější než se může zdát odněkud z New Yorku, Bruselu či odjinud. Věřím ale, že hledání pozitivního řešení má smysl a jsem přesvědčen, že budoucnost přinese i v tomto směru dobré výsledky. Velmi bych si přál, aby i členství Kyperské republiky v EU bylo tím faktorem, který znovusjednocení ostrova napomůže.

Vážený pane prezidente, jsem přesvědčen, že naše vzájemné styky se i po vstupu našich zemí do Evropské unie nebudou omezovat pouze na spolupráci v evropských záležitostech. Myslím, že před námi stojí mnoho úkolů i v bilaterální oblasti. V řadě sfér si máme navzájem co nabídnout. Výměna zboží, pohyb kapitálu, osob i kulturních hodnot si zasluhují výrazné zvýšení a já mohu říci, že na české straně v tomto směru existuje skutečně silný zájem.

Přál bych si, aby tato moje návštěva Kyperské republiky byla symbolickým impulsem pro nové období našich vztahů, pro všestranné partnerství a otevřenou spolupráci ve všech oblastech.

Dovolte mi, vážený pane prezidente, abych pozvedl číši a připil Vám a Vašim spoluobčanům na zdraví, úspěchy a šťastnou budoucnost Vaší země.

Václav Klaus, Nikósie, 6.5.2004