Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev na státní večeři při…

Projev na státní večeři při příležitosti návštěvy prezidenta Polské republiky Aleksandera Kwasniewského

Projevy a vystoupení, 7. 12. 2004

Vážený pane prezidente, vážená paní Jolanto, vážené dámy, vážení pánové,

je pro mne velkou ctí a mimořádným potěšením, že Vás mohu dnes večer, vážený pane prezidente, u příležitosti Vaší státní návštěvy v České republice takto formálně přivítat. Jsem přesvědčen, že bez ohledu na protokolem daný oficiální charakter tohoto večera celá Vaše návštěva i toto naše dnešní setkání přesahuje rámec formální politické akce. Nejedná se jen o setkání nejvyšších představitelů dvou sousedních, partnerských a spojeneckých zemí, které spolu intenzívně spolupracují. Jedná se i o návštěvu dlouholetého blízkého přítele České republiky a troufnu si říci i přítele mého, o návštěvu člověka, s nímž je pro mě vždy velkou radostí se setkávat a hovořit. Chci proto, vážený pane prezidente, zdůraznit i tuto dimenzi našich vztahů, která bývá ve vztazích mezi státníky výjimečná. I jí vděčíme za to, že česko-polské vztahy dosáhly tak mimořádné šíře a kvality.

Osudy našich národů jsou již více než tisíc let úzce provázány. Od dob svatého Vojtěcha, přes přemyslovské a jagellonské krále, přes dobu obrození obou našich národů, v boji za obnovení národní samostatnosti, v období katastrofy obou světových válek i v době totalitního režimu – Češi a Poláci vždy kráčeli dějinami blízko sebe. Někdy pospolu, někdy vedle sebe. Málokdy proti sobě. Historie nás naučila, že ohrožení jednoho se dříve či později stalo hrozbou i pro druhého, že naše zájmy na mírové, stabilní a prosperující Evropě a na klidu ve středoevropském regionu jsou společné. Proto jsme si navzájem byli často oporou a inspirací. Tragické dvacáté století, na jehož počátku obě naše země získaly státní suverenitu, nám bohužel neumožnilo rozvíjet vzájemné vztahy svobodně a plně tak, jak bychom si bývali přáli. Teprve pád komunismu před námi otevřel nové možnosti a jsem rád, že jsme je využili.

Myslím, že Vy, vážený pane prezidente, přes svůj daleko mladší věk, můžete být – stejně jako já – označen za politika-pamětníka této mimořádné doby, v níž jsme provedli bezprecedentní transformaci našich zemí, v níž jsme vytvořili pluralitní demokratický politický systém a v níž jsme naše země dovedli mezi stabilní a vyspělé evropské státy, do Severoatlantické aliance a v letošním roce i do Evropské unie. I v této hektické éře, v níž jsme se snažili překonat izolaci našich zemí od západního světa a znovu se začlenit do všech jeho politických, bezpečnostních i hospodářských struktur, jsme patřičnou pozornost věnovali i našim vzájemným vztahům.

Vzájemnou spolupráci jsme nechápali jako náhražku plnoprávného členství v institucích západního světa, jak se nás na počátku devadesátých let snažili orientovat ti západní politici, kteří byli zaskočeni pádem železné opony a kteří se obávali otevřít západní svět novým postkomunistickým demokraciím. Vzájemnou spolupráci jsme rozvíjeli ve vlastním zájmu, paralelně s naším úsilím o začlenění do severoatlantických a evropských struktur. Polsko a Česká republika byly v roce 1992 hybnými silami vzniku CEFTA, která našim zemím a dalším našim partnerům z regionu umožnila zachovat maximum z bývalých obchodních vazeb a která podstatně přispěla k překonání nelehkého období po rozpadu komunistického ekonomického bloku.

Spolupráci podobného typu chceme rozvíjet i nadále. Spolupráci bez okázalosti, bez prázdných deklarací a pompézních summitů, spolupráci reálnou a vzájemně výhodnou. Mezi našimi zeměmi řada iniciativ, projektů a společných zájmů vždy existovala, a proto hledím do budoucnosti s velkým optimismem.

Velkou výzvu pro nás znamenal a znamená vstup do Evropské unie. Byl to krok, který pro nás neměl alternativu. Byl to krok, který byl symbolickou tečkou za naším transformačním obdobím a současně potvrzením našeho nezvratného znovuzačlenění do vyspělého západního světa. Nyní před námi stojí úkoly neméně zásadní. Musíme se zapojit do debaty, jakým směrem se má rozvíjet Evropská unie, musíme zajistit, aby byla naplněna očekávání, která do procesu evropské integrace vkládali občané našich zemí. Česká i polská historická zkušenost nás nutí nezapomínat na rizika, která může přinést uměle urychlované sjednocování Evropy na úkor existujících národních států pro soužití velmi odlišných zemí v jednom nadstátním útvaru. Proto nás nemůže nechávat lhostejným zvětšující se vzdalování správy věcí veřejných od občanů a narůstající demokratický deficit při rozhodování na úrovni Evropské unie. Evropská integrace může uspět pouze tehdy, bude-li demokratická, bude-li pro občany srozumitelná a bude-li napomáhat reálnému vyrovnávání ekonomické úrovně starých a nových členských zemí. Zdaleka ne všechny procesy, které nyní v EU probíhají, tento cíl sledují. Vycházím z toho, že i v těchto otázkách jsou národní zájmy obou našich zemí blízké a proto věřím, že se projeví i v našem politickém partnerství v evropských záležitostech.

Obě naše země mají silný zájem na zachování euroatlantické vazby, která byla a je klíčová jak pro stabilitu a bezpečnost Evropy, tak i celého globálního uspořádání. Proto sdílíme zájem na funkčnosti Severoatlantické aliance a na zachování americké přítomnosti v Evropě.

Jsem přesvědčen, vážený pane prezidente, že současnost je v česko-polských vztazích historicky nejlepším obdobím, že je obdobím, v němž mezi našimi zeměmi neexistují žádné politické problémy. Polsko patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům. Na pořad dne se dostává i pohyb kapitálu a investic. Významným odvětvím našich ekonomik se stala vzájemná turistika. Velmi intenzívně se rozvíjí spolupráce mezi jednotlivými příhraničními regiony. Tyto skutečnosti a především jejich trendy jsou zdrojem mého optimismu o budoucnosti našich vztahů.

Vaše návštěva, pane prezidente, je symbolickým potvrzením této mimořádné úrovně našich vztahů, je výrazem našeho spojenectví a všestranného partnerství. Je dalším pokračováním našeho pravidelného dialogu, kterého si velmi vážím. Dovolte mi, abych pozvedl číši a připil na šťastnou budoucnost Polské republiky, na spokojený život Vašich spoluobčanů, na zdraví Vás a Vašich blízkých.

Václav Klaus, Španělský sál, Pražský hrad, 7.12.2004