Třicet let od německého znovusjednocení

Články a eseje, 1. 10. 2020

Když jsem začal psát tento text, bezmyšlenkovitě jsem ho nadepsal „třicet let od německého sjednocení“. Pak jsem to opravil na znovusjednocení (ač toto slovo čeština nezná), ale Němci jsou na tento malý doplněk velmi citliví. Neměli bychom opomíjet, že se sjednotili už v závěrečné třetině 19. století. Třicáté výročí nového sjednocení se připomínat má, v Německu nesporně i slavit. Před rokem jsem při 29. výročí této události měl projev v historické budově  bavorského zemského parlamentu v Mnichově a ptal jsem se, jestli to u nich opravdu slaví? Jestli to slaví běžní Bavoráci? Ptal jsem se proto, že jsem tam v tento den žádné oslavy neviděl.

Jiří Weigl: K novému migračnímu plánu Evropské komise

Jinýma očima, 29. 9. 2020

Před jakoukoliv věcnou debatou nového migračního projektu Evropské komise, který byl minulý týden zveřejněn, je nezbytné říci, že společnou migrační politiku nemohou mít země, respektive politické síly v jejich čele, jejichž cíle, zájmy a ideologie se v otázce migrace zásadně liší. A to je právě situace dnešní Evropské unie a jejích členských států.

Předposlední rok – výpisky č. 33 (rok 2019)

Excerpta z četby, 29. 9. 2020

Rok 2019 byl rokem třicátého výročí pádu komunismu, u nás bohužel i rokem strašlivé dezinterpretace těchto uplynulých třiceti let (a rokem povrchního hodnocení komunismu samotného). Není možné se tomu účinně bránit, člověk by vypadal jako nekritický apologet. Věnoval jsem tomu knížku 30 let cesty ke svobodě. Ale i zpět (Mladá fronta, Praha, listopad 2019). Vážná diskuse k ní nebyla, vlastně jako není skoro k ničemu.

Zacykleni v koronaviru

Články a eseje, 24. 9. 2020

Covidová hysterie kulminuje. Slova „covid“ a „koronavirus“ opět dominují mediálnímu zpravodajství. Není to však žádná druhá vlna nemoci (neboť ta vlny nemá), je to druhá vlna poplašných zpráv, která byla alarmisty dlouho dopředu avizovaná. Je Covid-19 – pouhou nemocí nebo instrumentem k přeměně společnosti?

Už se blížíme ke konci – výpisky č. 32 (rok 2018)

Excerpta z četby, 22. 9. 2020

Už jsem skoro v současnosti. Australan Peter Murphy (v Quadrantu) připomíná německého sociologa Roberta Michelse, který už v roce 1911 psal o „profesi nespokojence“, jejíž vznik je důsledkem nárůstu nervozity společnosti. Už v roce 1911? Byla to předzvěst světové války a ruské revoluce?

Úryvky z mých ne až tak starých výpisků – č. 31 (rok 2017)

Excerpta z četby, 15. 9. 2020

Už mi definitivně došly mé staré výpisky, několik sešitů výpisků se při mém třicetiletém putování mezi ministerstvem financí, vládou, poslaneckou sněmovnou a Pražským hradem prostě nějak ztratilo. Dostávám se pomalu k současnosti, ale jak ukazují dnešní výpisky, i ta má velmi široký rozměr.

Dopis Billu Gatesovi od prezidenta CLINTELu

Jinýma očima, 11. 9. 2020

Jako člen mezinárodní skupiny CLINTEL, která pod vedením nizozemského profesora Guuse Berkhouta protestuje proti klimatické panice, přináším do českého kontextu dopis, který zaslal CLINTEL Billu Gatesovi jako reakci na jeho nedávná agresivní mediální vyjádření, kdy řekl, že je klimatická změna horší než koronavirová pandemie (což sice může být pravda, my nevěříme ani klimatické změně s velkým "K", ani koronavirové pandemii, ale Bill Gates tento argument používá pro zesílení svého útoku na dnešní svět a na propagaci zelené ideologie, jejímž je jedním ze špičkových nositelů). Nedávám to na English Pages, věřím, že je to pro většinu čtenářů mého webu srozumitelné.                                       

Václav Klaus 

Americká kulturní revoluce nás může zničit neméně než před 100 lety revoluce ruská

Články a eseje, 11. 9. 2020

Během nedělní Partie televize Prima (dne 5. července) jsem byl tázán, co si myslím o právě probíhajícím – svým rozsahem a svou mírou násilí v minulosti neznámém – fenoménu americké společnosti, kterým je ničení pomníků vůdců americké demokratické revoluce. Bez dlouhého přemýšlení jsem odpověděl, že to považuji za radikální útok na samu podstatu americké společnosti a – při enormním „kulturním“ (přesněji civilizačnímu) vlivu Ameriky na nás všechny – i za útok na společnost Západu jako celku. A protože – mimo jakoukoli pochybnost patříme do Západu – i na společnost naši.

Jan Keller v deníku Právo: Záhadný novičok

Jinýma očima, 8. 9. 2020

O látce zvané novičok toho již víme opravdu hodně. Její vlastnosti nejpregnantněji vystihl bezpečnostní analytik Jan Schneider. Je to látka dvojsložková, k její účinnosti však není zapotřebí vždy obou složek. Je to plyn, který se dá dobře mazat na kliky.

Předposlední komunistický rok – výpisky č. 30 (rok 1988)

Excerpta z četby, 8. 9. 2020

Když jsem prohlížel své výpisky z roku 1988, můj základní pocit byl, že jsou příliš dlouhé a podrobné a že jsou pro tento můj dnešní účel příliš ekonomické – toto není psaní pro ekonomy. Byl to vlastně jediný celý rok (od roku 1969), kdy jsem byl opět zaměstnán v ČSAV. Mohl jsem tedy „dělat akademika“ a výpisky si psát v pracovní době.