Klaus.cz






Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…


Rozhovor prezidenta republiky pro Lidové noviny o ratifikaci Lisabonské smlouvy

Rozhovory, 17. 10. 2009

LN: V Listině lidských práv EU Vám vadí věta "vlastnictví majetku je nezpochybnitelné", která podle Vás otevírá možnost soudního majetku sudetských Němců. Nejen představitelé Fischerovy i minulé Topolánkovy vlády, ale i ústavní odborníci jsou přesvědčeni, že by Evropský soudní dvůr za žádných okolností nepřistoupil k retroaktivnímu výkladu takto hluboko do minulosti. Na základě čeho jste přesvědčen o opaku? Nejde u vás jen o brnkání na strunu "české zakomplexovanosti a malosti", jak o tom mnozí hovoří?

VK: Není pravda, že mi na Listině základních práv EU vadí jen jedna konkrétní věta. Obavy jsou daleko širší. Pramení z toho, že podle všech náznaků a signálů bude Listina – ve spojení s Lisabonskou smlouvou – v budoucnu vykládána a prosazována Evropským soudním dvorem i soudy v různých členských zemích způsobem, který je pro nás nebezpečný. Žádná „česká zakomplexovanost a malost“ v tom není. Jde o vysoce racionální obavu. Zakomplexován velikostí Evropy je někdo jiný. 

O retroaktivitu v klasickém slova smyslu nejde. Soudy po celé Evropě budou takové pojmy evropského práva jako je diskriminace či nově zavedené „evropské občanství“ interpretovat způsobem, který se bude dotýkat i věcí minulosti.

Různé instituce a experti mohou dnes mít na tyto věci různé teoretické názory, skutečnou odpověď však dá až konkrétní soudní praxe, proti jejímž rozhodnutím se po přijetí Lisabonské smlouvy včetně Listiny základních práv EU již nebudeme moci bránit. Rozhodování již nebude v našich rukou.

LN: Z jakého důvodu by Vám nestačily garance podobné těm, jaké Evropská rada schválila Irům při jejich požadavcích na záruky pro jejich zemi? Podle dohody by mohly být připojeny k přístupové smlouvě příštího nového člena EU, tedy asi Chorvatska. Opravdu nevěříte, že by takto deklarovaný slib nebyl naplněn? Pokud nevěříte, je podle Vás jiná možnost, než že by smlouvu s "dovětkem" musely znovu ratifikovat všechny členské státy EU?

VK: Této Vaší otázce příliš nerozumím, resp. je pravděpodobně založena na informačním šumu, který u nás někdo záměrně šíří. Já jsem nikdy neřekl, že je nezbytné, aby můj – jak Vy říkáte – „dovětek“ musely spolu s celou Lisabonskou smlouvou znovu ratifikovat všechny členské státu EU. Podobně jsem nikdy neřekl, že by mně nestačily podobné garance, jako dala Evropská rada Irům – s příslibem, kterému bych věřil, že by tento „dovětek“ byl připojen k první další smlouvě, která bude muset být ratifikována ve všech 27 zemích EU. Tou pravděpodobně bude přístupová smlouva s Chorvatskem. 

Má to jeden problém. Ve své otázce píšete „podle dohody“, což naznačuje, jako by již nějaká takováto nezbytná dohoda byla učiněna. Bohužel není, a proto ani já žádný další krok nemohu udělat. 

LN: Není Vaším skutečným cílem pozdržet ratifikaci Lisabonské smlouvy až do doby příštích voleb ve Velké Británii? Protože lídr favorizovaných toryů Cameron slíbil po případném vítězství vypsat referendum o Lisabonské smlouvě, kterou by Britové zřejmě odmítli? Mimochodem, skutečně věříte, že by tak Cameron učinil? Vždyť i on prohlásil - parafrázuji - by prý nechtěl být v pozici, kdyby osud celé smlouvy a její případné zamítnutí ležely pouze na jeho zemi...

VK: Jakkoliv je pravdou, že mám tady vedle sebe na stole osobní, ručně psaný dopis pana Camerona z července letošního roku, který více méně něco v tomto duchu naznačuje, já čekat na britské volby nemohu a nebudu. To by je museli udělat v následujících dnech či týdnech. Úplně jinou věcí je to, že jsem plně přesvědčen, že výrazná většina občanů Velké Británie by žádnou Evropskou ústavu (přejmenovanou na Lisabonskou smlouvu) – podobně jako občané Francie, Holandska a Irska – nikdy nepodpořila. Velká Británie si asi bude muset hledat vlastní cestu – jako ji hledám já – kudy a jak dál. To se ostatně týká všech dalších zemí, které již Lisabonskou smlouvu ratifikovaly a teď začínají objevovat určité problémy.

LN: Podle některých významných světových médií (The Times, Die Welt) jste měl už několikrát při různých příležitostech (třeba při  návštěvě saského ministerského předsedy Stanislava Tillicha v Praze) pronést: stejně to nepodepíšu. Je to pravda?

VK: Není sebemenší důvod komentovat výroky z druhé ruky, ať je publikují světová média významná nebo nevýznamná. Mé názory – a znovu musím opakovat – na Evropskou ústavu (alias Lisabonskou smlouvu) jsou dlouhodobě známé. Nemyslím, že jsem kvůli nim byl dvakrát zvolen prezidentem republiky, ale trvám na tom, že jsem byl dvakrát zvolen prezidentem republiky, ač všichni věděli, že tyto názory mám. To je velmi důležité. 

Lisabonskou smlouvu za dobrou věc pro Evropu, pro svobodu v Evropě a pro Českou republiku nepovažuji. Vlak s ní se však už rozjel tak rychle a už je tak daleko, že ho asi nebude možné zastavit ani vrátit, jakkoliv bychom si to mnozí přáli. Ani její případný vstup v platnost nebude „koncem dějin“. Spor o svobodu a demokracii v Evropě jistě bude pokračovat. Pokračovat musí, jinak by to s námi bylo velmi špatné. Jak už jsem Vám odpovídal na Vaši první otázku, za nejvíce problematickou a pro nás nejvíce nebezpečnou považuji z řady důvodů Listinu základních práv EU, a proto jsem svou pozornost soustředil právě na ni. 

LN: Co říkáte postupu českého Ústavního soudu, který bude o stížnosti skupiny senátorů rozhodovat velmi brzy po podání, tedy už 27. října? Jak hodnotíte například návštěvu německého velvyslance u Pavla Rychetského? Máte signály o dalších podobných "tlacích" na Ústavní soud ať už z tuzemska, nebo ze zahraničí?

VK: Postup českého Ústavního soudu neznám, to je otázka o dosud neuskutečněné budoucnosti. Pokládám za nepravděpodobné, že Ústavní soud bude rozhodovat už 27. října. Spíše předpokládám, že to bude den zahájení jednání o tomto tématu, nikoli jeho ukončení. O čem si povídal německý velvyslanec s Dr. Rychetským, nevím, ale o různých tlacích na nás na všechny vím velmi dobře. 

LN: Jak vnímáte a osobně pociťujete tlak pod kterým jste se nyní ocitl nejen v Česku, ale v celé Evropě? Nejen čeští, ale i evropští politici mluví o nutnosti Vašeho odvolání, prohlášení za vlastizrádce či zbavení Vás kompetencí oběma komorami Parlamentu a jejich následného převedení na premiéra. Topolánek v této souvislosti navrhoval, nechť podepíšete smlouvu, abdikujete a vrátíte se do politiky. Jak v souvislosti s celoevropským tlakem vnímáte výroky typu, že Vám jde pouze o Vaši ješitnost, taktizování, či že si prostě užíváte pozornost celé Evropy?

VK: Kdo dlouhodobě sleduje mé výroky a postoje týkající se vývoje evropské integrace – a trvám na tom, že již od roku 1990 – ví, že musím výroky o mé ješitnosti, taktizování či užívání si pozornosti celé Evropy považovat vůči sobě za hrubou osobní urážku. To by mohlo platit, kdyby nebyly všeobecně známy a spoustou citátů snadno dokumentovatelné mé postoje za celé uplynulé dvacetiletí. Na rozdíl od pana Topolánka jsou tyto mé výroky zcela konzistentní. Ostatně, Váš list si zadal průzkum veřejného mínění, a proto jsem si dnes v Lidových novinách přečetl, že mé názory na Lisabonskou smlouvu podporuje 65 % občanů naší země.

Petr Kolář, Lidové noviny, 17. října 2009

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu