Hlavní strana » Jinýma očima » Militarizace Evropské unie se…

Militarizace Evropské unie se zrychluje. Všímáme si toho?

Jinýma očima, 30. 9. 2025

Z iniciativy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se ve středu 1. 10. 2025 v dánské Kodani pořádá tzv. neformální jednání Evropské rady. Důvodem svolání nejvyšších představitelů členských států EU není nic jiného než podniknout další rozhodné kroky k militarizaci Evropské unie. Vždyť podle připraveného pracovního programu chce předsedkyně Evropské komise, kromě jiného, projednat obrysy tzv. „společné evropské obrany“ a představit svůj plán vytvoření jakési „východní dronové zdi“. 

Ačkoliv má jít o „neformální“ jednání, které prý bude jen „informační a otevřenou výměnou názorů“, eurokomisař pro obranu a vesmír AdriusKubilius (je z Litvy, což je pro porozumění jeho postojů docela podstatná informace) prohlásil zlověstně: „Evropa bude rozhodně reagovat na bezprecedentní drzost, s jakou tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, s jakou bylo Polsko vystaveno proniknutí ruských dronů a … [skutečnost, že] několik dronů, přestože neznámého původu, ohrozilo letecký prostor několika evropských letišť“. Kubilius tak svými slovy potvrdil směr, kterým se Evropská unie vydává – směr její militarizace. 

To, že EU opustila již dávno a dávno původní záměry evropského integračního procesu, kterými byla úzká, všestranná hospodářská spolupráce podporovaná volným pohybem osob a služeb, víme již řadu let, ale soudobá bojovná, válečnická, útočná tónina je přece jen kvalitativně novým a nesmírně nebezpečným fenoménem. Všímáme si toho? 

V září letošního roku přednesla předsedkyně Evropské komise von der Leyenová tzv. Zprávu o stavu Unie. Nikdo obsah jejího vystoupení příliš nekomentoval, většina médií se spokojila s povrchním hodnocením. Byla to chyba. Nejméně celá první polovina oné Zprávy se nesla v neobyčejně bojovném tónu: „Evropa se ocitla v boji, v boji o osud celého kontinentu za svoji svobodu a nezávislost,“ prohlásila von der Leyenová. Toto emotivní zvolání okamžitě využila k vytyčení tří hlavních „evropských“ úkolů: vytvořit „cestovní mapu k evropské obranné připravenosti“, ustavit „evropský obranný semestr“ (mechanismus dohledu Evropské komise nad obrannými plány členských států a jejich výdaji na obranu „strukturovanějším způsobem“) a založit cosi jako (vojenský) „evropský dohled nad východním křídlem unie“. To vše bude „vyfutrováno“ závratným finančním balíkem ve výši 800 miliard eur (které EU nemá a bude si je částečně půjčovat, částečně vymáhat z rozpočtů členských států, které jsou už tak pod nesplnitelným tlakem slibu 5 % svých HDP pro NATO). 

Evropská komise se pod vedením von der Leyenové, bývalé německé ministryně obrany, zmocnila pravomocí určovat členským státům závazné a povinné vojenské úkoly. Pod taktovkou Bruselu tak budou zpočátku koordinovány „jen“ jejich zbrojní výroby a sjednocovány a centralizovány jejich zbrojní nákupy. A potom? 

Evropské instituce (nezapomínejme v této souvislosti na bojechtivý a válečnický Evropský parlament) hbitě a obratně, jak jsme ostatně dlouhodobě předpovídali, využily okno příležitosti, kterou jim nabídlo Rusko rozpoutáním války s Ukrajinou. Okamžitě a snadno byl vytvořen obraz „ruské hrozby“ valící se na západní Evropu. Spory o názory na evropský unifikační proces byly zapomenuty a politická rozhodovací moc byla ještě více centralizována do rukou Bruselu. K urychlení militarizace EU přispěla svým způsobem také Trumpova Amerika, která se zřetelně od Evropy odtahuje, ohlašuje snižování své vojenské přítomnosti na našem kontinentu a tlačí evropské státy k dramaticky vyšším výdajům na zbrojení. 

Kam tedy dnešní Evropská komise v „duchu doby“ vede Evropskou unii? Jak si vykládat její vzrůstající zbrojní apetit? Jaká bude role NATO a jaká bude stále militarizovanější role EU? Opravdu máme věřit, že EU „pouze vytvoří systém pro detekci a sledování nepřátelských dronů, které poté NATO sestřelí“? Vytváření společné vojenské politiky EU, v níž hraje stále významnější roli Ukrajina, je současně unifikačním procesem ke společné zahraniční politice EU. Je to v zájmu České republiky? 

Naše země stojí jen pár dní před parlamentními volbami. Předvolebními tématy je leccos, dokonce i to, kolik státních svátků má naše země ročně slavit. Proč ale neslyšíme odpovědi na to, zda je plíživá militarizace EU v zájmu českých občanů a zda se s tím dá něco dělat? 

Ivo Strejček, 30. 9. 2025