Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Teze k vystoupení na…

Teze k vystoupení na konferenci o Evropě v italské Villa d´Este (6. – 8. 9. 2002)

Projevy a vystoupení, 9. 9. 2002

Teze k vystoupení na konferenci o Evropě v italské Villa d´Este (6. – 8. 9. 2002)

Pozn.: Na pódiu se mnou byli R. Prodi, Giscard d´Estaing, W. Schüssel, A. Palacio (ministryně zahraničí Španělska), M. Barnier (komisař EU za Francii), P. Medgyessy (předseda vlády Maďarska).

1.      Ohledně Konventu a evoluce evropských institucí se zde má říci hlavně to, že diskuse o těchto věcech v kandidátských zemích není ve své podstatě odlišná od diskuse v dnešních členských zemích EU. V obou případech se hledá odpověď na otázku, zda urychlit unifikační a harmonizační procesy nebo zda udržet mezivládní charakter evropského integračního procesu. To bylo, je a bude věčným evropským problémem.

2.      Je-li nějaký rozdíl mezi oběma skupinami zemí, pak je v tom, že v kandidátských zemích – z historických důvodů – existuje větší nedůvěra k centralismu a k unifikaci než v zemích, které neprošly komunismem.

Tato nedůvěra není pochopitelná a řešitelná výlučně jako technicko-organizační či legislativně-konstituční problém. Je to daleko více problém lidských snů a obav a je třeba, aby byly tyto sny a obavy brány v úvahu vážně. Není to primárně otázka výchovy lidí či ovlivňování veřejného mínění, spíše je třeba poslouchat názory lidí, poslouchat veřejné mínění.

3.      Tradiční debata o rozšíření EU je v dnešní Evropě orientována na otázku ano či ne, eventuálně na otázku kdy. Odpověď na tyto otázky je snadná a všeobecně sdílená: ano, brzy.

4.      Daleko podstatnější je otázka jak? V tomto smyslu není odpověď vůbec jednoduchá a není ani zřejmá. Obávám se, že noví členové budou přijati na bázi  velmi neúplného členství. Je fér říci, že jsou za to zodpovědné obě strany, i když každá z poněkud odlišných důvodů. Obě strany – členské země, protože to už 13 let slibují a protože vědí, že nemohou z EU dělat exkluzivní klub, kandidátské země, protože tím chtějí získat legitimitu (a finální mezinárodní uznání) a eventuálně i nějaké finanční prostředky – zdůrazňují rychlost a zapomínají při tom na existenci nevyhnutelného a nezrušitelného vztahu mezi „kdy a jak“.

Vyslovuji hypotézu, že – při daných politických parametrech a při dané struktuře EU politik a politických konstant – existuje inverzní vztah mezi kdy a jak. Čím více je tlačeno na rychlé členství, tím dříve bude realizováno, ale tím neúplnější členství bude.

5.      Tento problém by měl být přijat jako problém a mělo by být hledáno jeho řešení. Zdůrazňovat toto a požadovat plné členství není antievropanstvím, je to výrazem poznání a uznání existující politické reality.                    

Václav Klaus, teze k vystoupení na konferenci o Evropě v italské Villa d´Este (6. – 8. 9. 2002)