Hlavní strana » Dokumenty » Předmluva ke sborníku CEPu…

Předmluva ke sborníku CEPu „Mnichov 1938 – sedmdesát let poté“

Dokumenty, 18. 11. 2008

Mnichovská dohoda, od jejíhož podepsání uplynulo koncem září 2008 sedmdesát let, představuje jedno z nejsmutnějších výročí našich moderních dějin. Západní velmoci - Francie a Velká Británie - se tehdy pokoušely zachránit mír za každou cenu a uzavřely bez naší účasti s Německem a Itálií dohodu o postoupení významné části československého území Německu. Zachránit mír se jim nepodařilo a výsledkem byla druhá světová válka. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tyto události novým sborníkem.

Část A přináší texty ze semináře „Mnichovská dohoda – sedmdesát let poté“ z 25. září 2008. Profesor Filozofické fakulty UK Robert Kvaček vysvětluje, co Mnichovské dohodě předcházelo. Profesor Právnické fakulty UK Jan Kuklík zkoumá složitý proces „oduznání“ Mnichova během druhé světové války a po ní. Jan Dobeš z Filozofické fakulty UK rozebírá neblahé kulturní a hodnotové důsledky Mnichova. Poradce prezidenta republiky Tomáš Haas analyzuje lekce z Mnichova a poválečnou politiku Západu.

V části B sborníku otiskujeme další zajímavé doplňkové texty k Mnichovské dohodě. Profesor Filozofické fakulty UK Vladimír Nálevka vykládá Mnichov jako počátek druhé světové války. Jindřich Dejmek z Historického ústavu AV ČR zkoumá Mnichovskou dohodu v mezinárodním kontextu. Historička Eva Hahnová upozorňuje na rizika zrádných paralel Mnichova a současných konfliktů. Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR upozorňuje na mnichovské dědictví v podobě nešťastného lámání charakteru. Historik Václav Kural rozebírá vojenský problém strategického překvapení v roce 1938. Historik a archivář Pavel Šrámek zkoumá roli československé armády na podzim 1938.

Část C sborníku představuje dokumentární přílohu k Mnichovu. Přináší anglofrancouzský plán z 19. září 1938, odpověď československé vlády na anglofrancouzský plán z 20. září 1938, britskou demarši na odmítavý postoj ČSR k anglofrancouzskému plánu z 21. září 1938 a vynucený souhlas československé vlády s anglofrancouzským plánem z 21. září 1938. Následuje memorandum německého kancléře Adolfa Hitlera pro britského premiéra Neville Chamberlaina z 23. září 1938, československé odmítnutí Hitlerových godesberských požadavků z 25. září 1938 a nakonec Mnichovská dohoda z 29. září 1938. Nechybí oduznání Mnichova ze strany Velké Británie, Francie, Itálie a Smlouva mezi ČSSR a SRN z 11. prosince 1973, která považuje Mnichovskou dohodu na nulitní.

V části D sborníku uveřejňujeme texty ze semináře „Edvard Beneš – šedesát let od úmrtí“ z 2. září 2008. Jindřich Dejmek z Historického ústavu AV ČR vyzdvihuje roli Edvarda Beneše v zahraniční politice Československa v letech 1918-1948. Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu zkoumá druhou emigraci Edvarda Beneše. Podle vedoucího kanceláře prezidenta republiky Jiřího Weigla představuje Edvard Beneš státníka, v jehož éře jsme byli alespoň dvě desetiletí skutečně nezávislou zemí.

V části E otiskujeme další zajímavé texty k Edvardu Benešovi. Prezident Václav Klaus vykládá Beneše jako spolutvůrce moderní české státnosti. Poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil oceňuje snahu Edvarda Beneše o mezinárodní ukotvení demokratického Československa. Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Houska uveřejňuje kapitolu ze své dizertace, která se zabývá vztahem Edvarda Beneše a Benita Mussoliniho.

V části F přinášíme dva pozoruhodné texty Edvarda Beneše: pátou kapitolu z jeho knihy „Demokracie dnes a zítra“ (1941) věnovanou antidemokratickým ideologiím nacismu a komunismu a v češtině dosud neuveřejněný článek z prestižního časopisu Foreign Affairs z roku 1944, kde Beneš načrtává plány Československa na mír.

Mnichov byl klasickou ukázkou omylu ustupování zlu. Dá se pochopit, že se západním velmocím nechtělo angažovat se v hraničním sporu mezi dvěma středoevropskými státy. Neuvědomily si však, že jde o volbu mezi nacistickým expanzionismem na jedné straně a svobodou a demokracií na straně druhé. Usmiřování šíleného diktátora se nakonec nevyplatilo. Cena za druhou světovou válku byla nesmírně velká. Doufejme, že už se podobné události nikdy nebudou opakovat.

Václav Klaus, Sborník CEPu č. 72/2008