Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Vystoupení v Poslanecké…

Vystoupení v Poslanecké sněmovně ke Zprávě o stavu realizace Programového prohlášení a o činnosti vlády České republiky od března 2000 do současnosti

Projevy a vystoupení, 4. 7. 2001

-         Předložená Zpráva je materiálem spíše propagandistického než analytického charakteru. Jeho smyslem je přesvědčit Sněmovnu a eventuálně i veřejnost, že je vláda ve své činnosti úspěšná. Proto není ve Zprávě sebemenší místo pro kritickou analýzu naší současné situace, která by vytvářela předpoklady pro širší politický konsenzus o podstatě problémů naší země a která by umožňovala hledání východisek. Vláda předkládá jakousi papírovou inventuru své činnosti v podobě výčtu všemožných zákonů, vyhlášek, předpisů, programů a koncepcí v oblasti veřejné správy. Nejde o zprávu o reálném stavu země, nejde o zprávu vlády, která naznačuje, že chce problémy řešit.

-         Zásadním problémem je, že správu věcí veřejných chápe vláda ryze účelově z hlediska času, který jí zbývá do konce jejího volebního období. Má zájem pouze o dočasné a krátkodobé efekty, které může prezentovat do voleb.

Pokusím se to ukázat na několika příkladech.

-        Vláda demonstruje, že nemá vědomou koncepci přejímání evropské legislativy z hlediska potřeb, zájmů a priorit naší země ve vztahu k Evropské unii. Chaoticky se snaží do našeho právního řádu přebírat všechno, co z EU přichází, dokonce i bez ohledu na skutečné požadavky EU. Pod záminkou aproximace práva provádí prosazování svých socialistických koncepcí.

-        Zpráva omračuje čísly o obnovení růstu HDP a průmyslové produkce, aniž by alespoň zmínila problémy, které se za těmito krátkodobými výsledky zřetelně rýsují. Těmito problémy jsou především vývoj veřejných financí, zdvojnásobení veřejného dluhu, skutečnost, že státní rozpočet za této vlády ztratil schopnost stabilizační funkce. Tuto vládu nezajímá, že se přes výrazné oživení ekonomiky veřejné finance propadají do stále hlubších deficitů, o jejichž financování vůbec nemá jasno, a evidentně jí to vůbec nepálí. Neznepokojují ji alarmující trendy vývoje tzv. dvojího deficitu ve veřejných financích a platební bilanci, které hrozí dlouhodobě podvázat růstové možnosti české ekonomiky. Účet však přijde až po příštích volbách, a to je za horizontem uvažování této vlády.

-         Nepromyšlená a populistická politika vede k tomu, že se ustavičně snižuje schopnost vlády kontrolovat vývoj veřejných financí. Ty jsou znepřehledňovány dalšími a dalšími mimorozpočtovými fondy, které se financují na úkor státního dluhu. Vznik nových "veřejnoprávních institucí", jako je Sociální pojišťovna nebo Fondy bydlení a dopravy, prezentuje vláda jako svůj úspěch v oblasti rozvoje dopravy či bydlení. Ve skutečnosti jde pouze o vznik nových úřadů, byrokracie a obtížně regulovatelných struktur.

-        O preferenci krátkodobých zájmů svědčí metody privatizace, které preferují okamžitý výnos. Ten má jen zaplnit rozpočtové "díry". Jenom tak si lze vysvětlit neuvěřitelné metody při sanaci privatizovaných bank, které státní finance opakovaně zatěžují miliardami přebíraných soukromých dluhů a státními garancemi poskytovanými bez ohledu na zákony a rozpočtová pravidla. Případ IPB je v tomto ohledu pouze špičkou ledovce. Není divu, že ve Zprávě není zmíněn, přestože jeho důsledky budou daňoví poplatníci splácet desetiletí.

-        Je paradoxem, že ČSSD, která byla ve svém opozičním období tak nepřátelská vůči zahraničnímu kapitálu, všemi silami bránila jeho pronikání do české ekonomiky a oháněla se péčí o drobné podnikatele a živnostníky, dnes bez mrknutí oka z veřejných prostředků dotuje podnikání zahraničních firem v řádech stovek miliard, zatímco české drobné a střední podnikání se za této vlády ocitlo na hranici přežití, odříznuto od financování a vystaveno neustálým pokusům administrativně komplikovat a omezovat jeho fungování. Ani o tom Zpráva nehovoří.

-        Vláda nám ve výčtu přijatých předpisů zapomíná říci, jaká je reálná skutečnost. Např. v oslavné pasáži o vývoji na kapitálovém trhu se nikde nedočteme, že se na českém kapitálovém trhu pod dozorem Komise pro cenné papíry prakticky neobchoduje a že je jeho budoucnost velmi nejasná. Nikdo se rovněž neobtěžuje alespoň zmínit, že se i bez ohledu na přejatou legislativu a nezávislost regulačního orgánu nekalé praktiky a podvody objevují znovu, jak dokázal v poslední době krach několika velkých obchodníků s cennými papíry.

-         Obsáhlé pasáže o mikroekonomické politice vypočítávají vznešené názvy všemožných programů a materiálů, které vláda v této sféře projednala. Nás by ale zajímalo spíše to, kolik prostředků bylo do těchto aktivit vloženo a jaké jsou výsledky. Zde se pouze uvádí, že např. "činnost Revitalizační agentury zcela nenaplnila záměry", nikdo už se ale nenamáhá alespoň zmínit milióny, které tyto nenaplněné záměry budou daňového poplatníka stát.

-        O "velkém třesku", který je ozdobou této zprávy, nemá při této příležitosti cenu hovořit.

-        Vláda ve svém programovém prohlášení slibovala ukončení zmenšování rozměru zemědělství a jeho stabilizaci. Výsledek je opačný. Ve zprávě se za plnění programového prohlášení považuje vydání nařízení, zásad, záměrů a programů. Nás ale zajímají efekty, nikoliv papíry. A tam je situace zřejmá - došlo k výraznému snížení produkce téměř ve všech komoditách, závislost zemědělství na dotacích roste (je vyšší podíl zemědělských dotací na HDP než v zemích EU), investiční podpora přes PGRLF se ale snížila na třetinu původní podpory. Chaotické reakce MZe  na epidemii slintavky a kulhavky v západní Evropě a na výskyt BSE u nás přispěly k vyvolání paniky mezi spotřebiteli se závažnými důsledky pro producenty. Zásahy do tvorby cen některých hlavních zemědělských komodit dále problematizují schopnost zemědělství  přizpůsobit se tržním podmínkám. Ani o zhodnocení těchto kroků nenalezneme ve výčtu vládních materiálů sebemenší zmínku.

-        V sociální oblasti se zpráva rozplývá nad poklesem nezaměstnanosti       z 9,5% na 8,4%. Zamlčuje však, že v době jejího nástupu v okamžiku nejhlubší recese byla nezaměstnanost pouhých 5,6%, tj. že i přes následné oživení došlo k jejímu výraznému růstu. Znepokojující je, že koncem roku 2000 vzrostl počet dlouhodobě nezaměstnaných na 215,2 tis. osob, což je téměř polovina všech nezaměstnaných.

-        V těžké rozpočtové situaci vláda dále zvyšuje sociální transfery, a to výrazně nad míru inflace. Příčinou je nezodpovědné zvyšování životního minima, které s sebou táhne sociální dávky.

-         Důchodová reforma prioritou této vlády není. Tu zajímá pouze krátkodobá stabilizace stavu několika administrativními opatřeními. Na rozpracování skutečné reformy důchodového systému, která je podmínkou dlouhodobého ozdravení veřejných financí, zcela rezignovala. Za seriózní návrh nelze považovat nástin možných variant řešení, ani útěk ke zřízení veřejnoprávní Sociální pojišťovny. Přejmenování úřadu není reformou.

-        Ve výčtu konkrétních neúspěchů této vlády je možno pokračovat. Patří sem krach projektu školské reformy, odmítnutý na politické scéně  i ve veřejnosti, rezignace na jakékoliv významnější kroky v oblasti zdravotnictví, televizní krize, neschopnost připravit průchodnou mediální legislativu či bezkoncepční aktivity v oblasti podpory umění.

-         Naprosto nepochopitelná je partie o Armádě ČR, jejíž dlouhodobé problémy jsou tématem veřejné diskuse již delší dobu. Z armády s kritikou poměrů odcházejí i lidé na nejvyšších velitelských postech a změna na postu ministra obrany tyto problémy pouze potvrdila. Marně však ve Zprávě budeme hledat alespoň pokus o pojmenování těchto problémů.

-         Celkově lze snad jen zopakovat, že pro Sněmovnu je podrobnější projednávání takovéhoto propagandistického výčtu různých předpisů či čísel, která se hodí, ztrátou času. Neříká nám nic o skutečné situaci země, ve které žijeme, neříká nám nic o skutečných výsledcích vlády, neříká nám nic o minulosti ani budoucnosti.

Václav Klaus, 4.7.2001