Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Přednáška prof. Václava…

Přednáška prof. Václava Klause o nové ekonomice při slavnostním obědě u příležitosti vyhlášení TOP 100

Projevy a vystoupení, 22. 6. 2000

Přiznávám se, že nejsem žádný exponent slov „nová ekonomika“. Já sám jsem termín „nová ekonomika“ snad ještě nikdy nepoužil a když, tak spíše v odmítavém smyslu a v polemice s tímto termínem. Nicméně, Jana Bobošíková mne lákala, abych přišel a přesvědčovala mne, že právě teď je vhodná chvíle, abych řekl, proč tento termín nepoužívám a jaké k němu mám „reservations“, jak by se řeklo anglicky. Jste-li Vy tady všichni fandové „nové ekonomiky“, tak Vás před svým vystoupením předem trošku varuji.

To, co budu říkat, není žádný autoritativní pohled, protože se nestavím do role geniálního znalce této problematiky, na straně druhé musím trvat na tom, že nejsem nepopsaným a nedotčeným listem, který by o tom vůbec nic nevěděl a který by o tom nemohl něco říci.

Minulý týden jsem byl na velmi prestižním světovém fóru v USA, pořádaném American Enterprise Institute, a s vědomím dnešního vystoupení jsem se šel posadit na dvouhodinovou sekci, která se jmenovala Regulace v nové ekonomice. Už jsem sice měl napsané poznámky k tomuto svému dnešnímu vystoupení, ale chtěl jsem pozorně poslouchat. Musím říci, že jsem se příliš nepoučil a trvám na tom, že ustálená koncepce tzv. nové ekonomiky neexistuje. Konzervativec ve mně mne navíc varuje a říká mi, že většinou nic nového pod sluncem není, že se vždy ukáže, že vše už dávno bylo a že tato teze je historií většinou potvrzena. Adjektivum „nový“ často znamená, že ještě přesně nevíme, jak ty či ony, právě se rodící, právě narůstající jevy nazvat, že teprve hledáme jejich konceptuální uchopení a jejich nazvání a že si vypomáháme slůvkem nový, aniž bychom přesně specifikovali, co to je.

Za prvé. Nová ekonomika určitě neznamená novou ekonomii. Na této tezi bych trval. Jakkoliv můžeme používat adjektivum nový ve vztahu k podstatnému jménu ekonomika, trvám na tom, že není relevantní a smysluplné přidávat ho ke slovu economics čili ekonomie, ekonomická teorie, věda, doktrína a pod. Ta slova se strašně často pletou. Trvám na tom, že stará dobrá ekonomie platí a platit bude a že bude platit potud, pokud bude v lidské společnosti dominovat vzácnost  (scarcity), pokud bude třeba alokovat omezené zdroje tak, aby přinesly co největší efekt a pokud bude paralelně existovat druhá strana téže mince - a my na to nemáme hezký český výraz - kterou je tzv. disutillity of labor neboli dokud budou lidé vykonávat práci kvůli mzdě a nikoli kvůli práci jako takové. Pokud se budeme pohybovat v tomto světě a nikoliv v ráji, kde bude vzácnost popřena, tak budou základní ekonomické poučky platit. Budeme je vylepšovat, zdokonalovat, ale nehrozí, že bychom je zavrhli a začali budovat nějakou „novou“ ekonomii.

Ekonomie sama o sobě navíc termín nová ekonomika ve svém slovníku nemá. Říkám toto autoritativně. Pravidelně dostávám čtvrtletník největší americké ekonomické akademické instituce, taková americká akademie věd, která se jmenuje National Bureau of Economic Research. Ta vydává čtvrtletník, který se jmenuje NBER Reporter a ten informuje o posledních studijních materiálech této klíčové americké výzkumné instituce. V tomto čtvrtletí se jednalo o materiály číslo 7426 až 7541 čili o 115 výzkumných studií. Já jsem těchto 115 anotací pozorně pročetl a hledal jsem tam, jestli se v nich neobjeví slovo nová ekonomika. Neobjevilo se. Říkám proto autoritativně, že do ekonomické vědy tento termín ještě nedorazil, že je to zjevně stále ještě výlučně termín publicisticko-novinářský.

V minulosti se slovo nová ekonomika používalo většinou tehdy, když v ekonomice došlo k nějaké výrazné strukturální změně, když se začala masově rodit nová odvětví a když stejně masově začala zanikat odvětví stará. Tehdy bývá opakovaně používáno slov „nová ekonomika“. V tomto smyslu dnes strukturální posuny v ekonomice určitě nastávají, ekonomická struktura se mění, ale to tu bylo vždycky a navíc si myslím, že se právě teď něco zcela dramatického neděje. Že došlo k posunu k terciárnímu sektoru, to jsme se učili už v roce 1965 a říkali jsme, že jen komunistická, centrálně plánovaná ekonomika toto nezvládá. Žádný další dramatický strukturální posun prostě nenastal.

Tázal bych se dále, zda se slovem „nová ekonomika“ nemyslí něco jako „brežněvovská“ technická či vědecko-technická revoluce z počátku sedmdesátých let. Bylo to založeno na předpokladu, že nová ekonomika znamená pronikavou změnu role technického pokroku v ekonomice. O takové změně nám však žádné empirické analýzy nedávají jasný názor. Řada z Vás nepochybně studovala ekonomii a ví, že ekonomové o veškerých těchto věcech mluví v kontextu tzv. produkčních funkcí. V ekonomii jde vždy o to, že produkt je vytvářen určitým poměrem jednotlivých výrobních faktorů. Vždy je tam kapitál, práce a technický pokrok.

Q = f (K, L, e),  kde K - kapitál, L - práce, e - technický pokrok.

Ekonomové už půl století bádají, žádná jiná rovnice nebyla vícekrát studována a vždy se hledalo, jaký je přínos těchto jednotlivých faktorů. Průlomem v ekonomii bylo, když v roce 1956 Robert Sollow (dostal Nobelovu cenu někdy v roce 1985 nebo 1986) řekl, že najednou nevychází, že produkt dělá kapitál a práce a že úplně novu roli hraje technický pokrok, který totálně mění všechny minule platné ekonomické vazby a vztahy. Nic jiného ekonomové nezkoumali za celé půl století vícekrát než právě tuto rovnici. U nás, kdo si vzpomíná na minulost, probíhala stejná diskuse od poloviny 60. let pod kategorií extenzivní - intenzivní růst. Tvrdilo se, že je socialistická ekonomika extenzivní, že brzy vyčerpá své dva základní výrobní faktory, že narazí na „bariéry růstu“, že bude zahnívat atd. Ekonomika západní naopak má technický pokrok, proto tedy na tyto bariéry nenaráží. Možná, že si někteří z vás na diskuse tohoto typu vzpomínají. Já trvám na tom, že v dnešní době žádnou fatální změnu tyto studie neukazují. Čili, nemyslím si, že nová ekonomika rovná se nový vějíř inovací, které radikálně mění měřitelné výsledky ekonomik.

Často se ptáme se, zda nová ekonomika není ekonomikou s informačními technologiemi nové generace nebo zda nová ekonomika není přímo identická s těmito informačními technologiemi. Nejsem si tím úplně jist. Vstup těchto technologií do našich životů je samozřejmě realitou, ale je třeba přesně zkoumat, co s námi dělají. Rozhodující otázkou je, zda tyto technologie akcelerují ekonomický růst? Všechna měřitelná data ukazují, že v éře světové ekonomiky  1950 - 1975 versus 1975 - 2000 byl ekonomický růst zřetelně rychlejší v éře první než v druhé. Zbyla spousta otázek, např. to, zda masové investice do těchto technologií byly či nebyly optimální alokací investic, zda to eventuálně nebude mít teprve zpožděné efekty, atd.

Akceleraci růstu zatím ekonomická data neprokazují. Nepochybně ale cítíme, že akcelerace něčeho, čemu ekonomové říkají „consumers satisfaction“ (uspokojení spotřebitele), nastala.

Další, potenciální otázkou by mohlo být, zda tyto informační technologie mění či nemění ekonomický mechanismus, neboli fungování ekonomiky, zda znamenají něco nového ohledně transakčních nákladů toho či onoho ekonomického uspořádání, zda znamenají jiný vztah trhu a státu, trhu a státní intervence. Je naprosto evidentní, že existuje odlišná informační náročnost těch či oněch ekonomických uspořádání. Všichni si vzpomínáme, že jsme říkali, že je centrálně plánovaná ekonomika nesmírně informačně náročná a že je trh informačně nenáročný, že je trh informačně úsporný. Opakuji, že v ekonomickém pohledu na svět nemohu nalézt hypotézu o tom, že by vstup informačních technologií měnil ekonomický mechanismus.

Pro pořádek uvedu tři jména. Před 100 lety byl hlavní osobou, která to popsala Enrico Barone. U něho byla víra v to, že přijdou nové informační technologie a že bude možné, že standardní ekonomický problém zmizí, že trh nebude potřeba, a že ho nahradí nové informační technologie. Rozhodující dílo Baroneho vyšlo italsky v roce 1906.

Před půl stoletím (nebo více než půl stoletím) přišel rozhodující vstup ekonomů rakouské školy kolem Friedricha von Hayeka, kteří přišli s něčím úplně jiným. Přišli s myšlenkou rozptýlených informací, informací neshluknutelných do jakéhokoliv centrálního mozku bez ohledu na to, jak geniální výpočetní či informační technologie budeme mít. Bylo to na základě jejich teze, že klíčové ekonomické informace jsou time-connected a place-connected, že jsou spojené s časem a místem jejich vzniku. Jejich přenášení někam a jejich eventuální skladování tyto informace do té míry ničí, že přestávají být relevantní.

Pro ty, které to zajímá, bych si dovolil uvést ještě třetí jméno a tím je George Stiegler (zemřel v roce 1992 a v roce 1981 dostal Nobelovu cenu). Každému doporučuji jeho článek z roku 1961, který se jmenoval The Economics of Information - Ekonomie informací. Je strašně důležitý, protože vysvětluje věci jinak, než jak to vysvětlují počítačoví experti, lidé z kybernetiky, z teorie systémů, z vědy o počítačích atd. The Economics of Information se zakládá na odlišení poptávky po informacích od nabídky informací. Že tedy není nic jako informace „an sich“. Není nic jako informace plující vzduchem a jen tak tady jsoucí.

To je všechno důležité k úvaze na téma, zda nové informační technologie působí změněné fungování ekonomického systému a ekonomického mechanismu. Trval bych na tom, že nikoliv.

Další otázka: není nová ekonomika o tom, že se změnilo tržiště neboli není nová ekonomika o globalizaci?

Připouštím, že je to jedna větev možného uvažování a možného výkladu. Opakuji znovu, že ekonomické zákonitosti platí stejně, pouze každý z vás dohlédne dále a také na něj dopadne změna hodně daleko provedená, a to velmi rychle. Eventuální hypotézou je tedy spojení slova „nová ekonomika“ se změnou tržiště neboli s něčím, čemu (ne přesně) říkáme  globalizace. Já bych spíše řekl, že jde o výrazný nárůst interdependence (jako daleko přesnější slovo). Globalizace je žurnalistická zkratka, kterou bych neuměl vysvětlit a definovat.

Další možností, kam zařadit slovo nová ekonomika je, zda to není koncept přenášený z mikrosvěta, z teorie řízení. Zda tedy termín „Nová ekonomika“ neznamená pouze (a říkám to slovo „pouze“ v uvozovkách, protože pro mnohé z Vás to vůbec není „pouze“), novou techniku obchodování, jestli to pouze není e-business, e-banking apod. Myslím, že je legitimní diskutovat o této věci a že je to také jedna z cest, jak slovo nová ekonomika obracet, aby to nebyla prázdná fráze, abychom ho byli schopni racionálně uchopit.

Zbývá ještě jedna hypotéza nebo ještě jedno možné chápání slova „nová ekonomika“. Jde o to, zda myšlenka nové ekonomiky není hypotézou o zvláštnosti chování  síťových odvětví, nebo zda dokonce není hypotézou o rostoucí úloze síťových odvětví v ekonomice. Síťová odvětví existovala v ekonomice vždy (železnice byla síťovým odvětvím před 150 lety a pošta také). Zda se nejedná o hypotézu o jiném chování tzv. síťových odvětví, zda nejde o hypotézu o rostoucí úloze síťových odvětví a konečně ještě jemnější, ale analyticky těžší úvaha, zda není novými informačními technologiemi, propojeností firem díky těmto novým technologiím, řada - v minulosti nesíťových odvětvích - převáděna v odvětví síťového typu nebo jako síťově se chovající. To se mi zdá být další z možných úvah, kudy slovo nová ekonomika skutečně zaměřit, kde s ním eventuálně pracovat a něco s ním udělat.

Síťové odvětví se liší od nesíťových odvětví různými věcmi, ale ptám, se čím je z hlediska ekonomického dopadu charakterizované standardní ekonomické odvětví? Standardní ekonomické odvětví je odvětvím, ve kterém dominuje to, čemu říkáme zákon klesajících výnosů (law of diminishing returns). Zákon klesajících výnosů způsobuje, že tvar  tzv. nákladové křivky má tu známou charakteristiku, že je zhruba ve tvaru písmene U. S rostoucí velikostí produkce (a s rostoucí expanzí odvětví) náklady nejdříve klesají a po dosažení nějakého bodu začínají zase růst (viz příloha - graf č. 1).

Tak vypadá standardní učebnicová nákladová křivka, ze které dnes děláte zkoušku na VŠE. Tvrzení o síťových odvětvích je naopak takové, že v nich nedominuje zákon klesajících výnosů, ale že dominuje jiná ekonomická zákonitost, které říkáme úspory z rozsahu (the economies of scale), a že díky tomu dochází k trvale klesající křivce nákladů (viz příloha - graf č. 2). Tento odlišný průběh nákladových křivek vede i k tomu, že se odlišně vyvíjí průmyslová odvětvová struktura. V standardní situaci se nevytvářejí super-giganty, nevede to k monopolním firmám. V opačném případě má naopak každá firma obrovskou šanci čerpat úspory z rozsahu a to vede k jejímu permanentnímu růstu. Díky tomu je optimální bod této firmy - teoreticky - v nekonečnu. Čili firma roste, vytváří si monopolní postavení a proto jsou síťová odvětví v ekonomické literatuře diskutována v kategorii natural monopolies - přirozené  monopoly. Proč jsem ale říkal, že to nechce novou ekonomii? Protože trvám na tom, že je to všechno v ekonomii už dávno popsáno. Všichni jistě rozumíme, že např. celý spor ohledně Microsoftu de facto není vůbec o ničem jiném než o tomto jevu (rodící se spor o Visa Card a Master Card je naprosto identický spor, založený na stejném problému). Konec konců kvůli tomu padají naši ministři dopravy, protože je to opět identický spor o síťové odvětví a jak ho má stát regulovat (naše České dráhy je klasický problém), v tom je i problém privatizace ČEZu a navazujících sítí atd.

Charakteristickými rysy síťových uspořádání jsou tedy economies of scale (a někdy i and scope), ale také výrazné externality, vytváření nezbytných standardů, které někdo předurčuje, problémů kompatibility atd. Díky tomu vzniká celá řada naprosto nových fenoménů, které začínají mít nemalý vliv a samozřejmě nás vedou k tomu, abychom se na celý problém dívali trošku jinak než v minulosti.

Prosím, abychom si problém nezjednodušovali, abychom používali slova co nejpřesněji, abychom se na to dívali minimálně těmito pohledy, protože i když nové jevy existují, starý ekonomický problém zůstává.

Václav Klaus, Strahovský klášter, 22.6.2000