Klaus.cz




Vyhledávání

Kalendář


Nejnovější


Nejčtenější



Hlavní strana » Knihy » Václav Klaus: Zápisky a…


Václav Klaus: Zápisky a postřehy z cest

Knihy, 27. 10. 2015

Nakladatelství Grada v těchto dnech vydává knihu Václava Klause „Zápisky a postřehy z cest“, která zahrnuje zápisky z cest za uplynulé tři roky. Kniha obsahuje autentické zážitky a postřehy z dvaceti zemí světa, obohacené o zvyklosti a zajímavosti z procestovaných oblastí – tentokrát nikoliv pohledem prezidenta republiky, jako tomu bylo v předchozích dvou dílech, ale pohledem „pana profesora na cestách“. Knihu doplňují barevné fotografie, které dokreslují navštívená místa.

Předmluva Václava Klause

Musím přiznat, že mne vlídné čtenářské přijetí mých předchozích dvou knížek Zápisky z cest (v roce 2010) a Zápisky z nových cest (v roce 2012) překvapilo. Zápisky původně vznikaly – bez jakékoli ambice na jejich knižní vydání – jako velmi utilitární informace z mých prezidentských cest. Bývali jsme frustrováni, že o těchto cestách novináři, ač byli s námi často na palubě prezidentského speciálu, nic vážného nenapsali nebo možná nic takového, co bych já považoval za podstatu a smysl cesty.

Zrodila se proto myšlenka každodenních, v průběhu dne utvářených zápisků, ještě tentýž den odesílaných domů do médií – kromě našich vlastních webů to býval internetový server Novinky.cz a deník Právo. Zápisků nikdy dodatečně neupravovaných, nevylepšovaných, zápisků ad hoc formulovaných. Nebylo v nich nikdy žádné ex-post zamyšlení, vyčtení něčeho dodatečného z knih, literární dopracování. Podobným způsobem vznikaly i zápisky předkládané čtenářům dnes.

Jsou to dojmy a zážitky z posledních cest prezidentských (ze závěru roku 2012) i z cest následujících, postprezidentských, kterých není o nic méně. V roce 2015 dokonce více. Rozdíl oproti minulosti je to, že dnes jde většinou o souvislý text z celé cesty, nikoli každodenní zpráva, což mění jejich strukturu, ale ani teď nejsou nijak „dodělávané“, v neposlední řadě i proto, že minutu po návratu z jedné cesty začíná příprava cesty další.

Obsah je i není jiný. V jednom smyslu jiný není – píše je stejný člověk, své názory nezměnil a všímá si podobných věcí. Ubylo však přímých jednání se světovými státníky, přibylo výlučně přednáškových cest a účastí na konferencích. V minulosti to tam bylo také, ale většinou to znamenalo přijít na konferenci na chvíli, přednést svůj příspěvek a zase jít na nějakou další akci. Teď je to daleko více skutečná účast na konferencích, tedy i poslouchání a účast v diskusích. V několika prezidentských či premiérských palácích jsem však byl i teď – u rakouského prezidenta v Hofburgu, u slovenského prezidenta, u ruského premiéra v jeho „Bílém domě“, u tureckého prezidenta, v rezidenci makedonského prezidenta na Ochridu, u mexického ministra zahraničí, atd.

Prezidentský často zůstává uvnitř navštívených zemí i způsob dopravy – policejní doprovod (v minulosti jsem se vždy vztekal, že jejich houkání či blikání zlobí místní lidi a že se mohou mračit ne na mne, ale na Českou republiku, což jsem nechtěl). Stejný je i pohyb nenápadných pánů v civilu kolem mne, když jdu nakupovat, což je typické zejména mimo sousední země, mimo střed Evropy. Jsou však města, kde by bez policejního doprovodu putování městem nebylo možné – Istanbul, Mexico City, Hongkong.

Stejná zůstává i unikátní možnost navštívit krásná místa a města, některá známá, některá nová. V těchto zápiscích byla nová, resp. po 46 letech navštívená Sicílie, nový (a překvapivě zajímavý) Laos, vždy zážitků plný prostor mezi Evropou a Asií – Baku, Istanbul, chce se mi tam přidat i Athény, tentokrát trochu méně protokolem sešněrované Mexiko, vždy různorodá Amerika.

V těchto zápiscích zdaleka nejsou zaznamenány cesty všechny. Jsou tam za uplynulé tři roky od předcházející knihy zápisky celkem z dvaceti zemí, ale jenom v prvním pololetí 2015 jsem byl na sedmnácti takových cestách. Říkám-li takových cestách, nemyslím tím lyžování v Rakousku. Buď to byly cesty příliš krátké, nebo místa moc známá, nebo cesty příliš uspěchané a neměl jsem čas při nich cokoli psát, nebo tam co psát nebylo.

Určitě se změnila struktura obsahu zápisků. Dříve dominovalo popisování politických jednání, obecné postřehy o zemi, stručné politické glosování, občas i zprávy o čistě turistickém „sightseeing“. Dnes jsou zápisky více společensko-vědního charakteru, je to více o myšlenkách a současném světě, je to více „pan profesor na cestách“. Ta politika tam však zůstává.

Snad si zápisky i v této nové struktuře najdou své čtenáře, snad unesou i změnu nakladatelství (když se Fragment stal součástí jiného seskupení), snad má člověk k stáru ještě co říci. Chtěl bych poděkovat všem, kteří k jejich vydání přispěli, např. neprofesionálním fotografům, když už se mnou nejezdí žádný „hradní“ fotograf. Některé fotky jsou i z mého mobilu. Největší poděkování patří za trpělivé přepisování mého špatně čitelného rukopisu (staromódně stále používám tužku a papír) mé asistentce Karolině Králové a za nátlak, abych v psaní zápisků pokračoval redaktorce nakladatelství Grada Romaně Homonické. Za obsah si ale samozřejmě mohu jen já sám.

Václav Klaus

Knihu je možné objednat zde.

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu