Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev předsedy vlády České…

Projev předsedy vlády České republiky u příležitosti zahájení Brněnského veletrhu

Projevy a vystoupení, 16. 9. 1996

Dámy a pánové,

dovolte mi, abych využil příležitosti konání letošního ročníku brněnského mezinárodního veletrhu, který mám čest zahájit, k tomu, abych se trochu obecněji zamyslel nad naší současnou situací a abych znovu zformuloval hlavní priority hospodářské politiky vlády České republiky.

Naše země prošla základní fází transformace centrálně plánované ekonomiky v ekonomiku tržní. To je již dnes skutečností nezvratnou, za níž patří dík všem, kteří se na tomto, vpravdě historickém, úkolu podíleli. Podařilo se nám - v rekordně krátkém čase - ve většině oblastí našeho hospodářského života vytvořit fungující trh, podařilo se nám položit základy fungování nezbytných institucí tržní ekonomiky, podařilo se nám zprivatizovat rozhodující část státního majetku, a tím vytvořit základní předpoklady pro zahájení procesu strukturální přestavby celé naší ekonomiky. Velmi podstatné bylo, že jsme toto - pro občany i podniky nesmírně obtížné období - přestáli v atmosféře relativní stability, bez prudkých sociálních otřesů a s nízkou nezaměstnaností.

Při uskutečňování tohoto nesmírně komplikovaného a složitého úkolu, pro který nikde a nikdy neexistoval a neexistuje hotový návod, jsme se pochopitelně nevyvarovali dílčích chyb, řada věcí dopadla jinak, než jsme předpokládali a ani tomu nemohlo být jinak. Ne všude proběhla privatizace ideálně, ne všechny podniky byly schopny rychle se přizpůsobit novým podmínkám a svobodná společnost navíc zesílila a na povrch vynesla negativní jevy, které byly v totalitním systému skryty pod povrchem a tajeny před veřejností - jako je zločinnost, drogy, podvody, spekulace.

S těmito jevy, které provázejí nesporné pozitivní změny našeho života a které bohužel nelze žádnými jednoduchými cestami z našeho života eliminovat, se nesmiřujeme. Naší prioritou je postavit jim v následujícím období rozhodnou hráz. A to jak legislativně, to znamená zpřísněním postihů společensky nebezpečných trestných činů, tak v rovině procedurální snahy o zkvalitnění práce soudů a státní správy, aby se každý, ať občan či podnikatel, bez zbytečných komplikací domohl ochrany svých práv. Považujeme za nepřijatelné, aby byl dlužník chráněn zákonem více než věřitel, aby bylo složité konkursní řízení příležitostí, jak se vyvázat z povinnosti plnit závazky, aby původci finančních a bankovních skandálů unikali spravedlnosti. Jsme nespokojeni s tempem fungování soudů, trápí nás nedostatečná rychlost, razance a důslednost orgánů činných v trestním řízení, a to jak při odhalování, tak při trestání kriminálních deliktů. Vláda je rozhodnuta věnovat těmto otázkám prvořadou pozornost a novelizací příslušných zákonů přispět ke zvýšení jistoty a stability občanů i celého podnikatelského prostředí v naší zemi. Mohu-li to shrnout, vláda je připravena chránit nezávislost soudů a státního žalobce stejně tak, jako je rozhodnuta vyvíjet tlak na rychlost a účinnost jejich fungování.

Hodláme pokračovat v odpovědné finanční politice, které vděčíme za mnohé dosavadní úspěchy naší transformace. Vyrovnaný rozpočet, stabilní kurs měny a další otevírání se Evropě a světu považujeme za konstanty naší politiky. V této souvislosti je třeba připomenout, že po celá uplynulá léta byla politika zdravých státních financí předmětem ostré opoziční kritiky. Jsem velmi rád, že realita našeho vývoje, stabilita ekonomiky i výjimečně příznivá zahraniční hodnocení naší situace přispěla k tomu, že i část opozice - alespoň podle posledních vyjádření některých svých představitelů - pochopila potřebnost odpovědného přístupu ke státním financím. Věřím, že se to projeví i v parlamentu při posuzování návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Spolu s Českou národní bankou hodláme i nadále provádět politiku stabilního měnového kursu, která dala naší podnikatelské sféře v neklidných vodách liberalizace trhů tolik potřebný pevný bod. Nepodceňujeme, ale ani nepřeceňujeme význam deficitu obchodní bilance pro naši makroekonomickou stabilitu. Víme, že je existence jisté míry deficitu obchodní bilance nevyhnutelným průvodním jevem současné fáze vývoje našeho hospodářství, kdy dochází k rozsáhlé restrukturalizaci a technické obnově našeho průmyslu i služeb, kdy se realizují velké akce modernizace naší, v minulosti zanedbávané infrastruktury a kdy se vyčerpávají relativně snadné možnosti růstu exportu díky v prosinci 1990 vytvořenému devalvačnímu polštáři. Většina transformujících se ekonomik se s tímto problémem potýká také. Nemáme samozřejmě z tohoto vývoje radost, a proto pozorně sledujeme míru financovatelnosti deficitu a jeho kompenzaci v dalších položkách běžného účtu platební bilance. Těší nás, že už přestává platit to, co struktuře našeho exportu v polistopadovém období tolik vytýkali opoziční kritikové. Začíná růst podílu výrobků s vysokou úrovní zpracování, především strojů a zařízení, na úkor surovin a polotovarů a stejně tak v dovozu začínají dominovat zařízení a technologie pro realizaci domácích investičních aktivit, které budou v budoucnu vytvářet nové hodnoty pro domácí či zahraniční trhy. Jsme přesvědčeni, že je i v této fázi politika stabilního měnového kursu vhodným nástrojem stimulujícím restrukturalizaci privatizovaných podniků a že tlačí firmy k vyšší efektivnosti a pružnosti na zahraničních trzích. Myslím - a to i na základě své nedávné zkušenosti v Japonsku, Malajsii a Singapuru - že má v této oblasti náš podnikatelský sektor ještě hodně co dohánět.

Otázka vládní podpory exportu je některými z vás leckdy prezentována bezmála tak, jako kdyby šlo o rozhodující podmínku úspěchu našich vývozců na zahraničních trzích. Vláda je připravena v následujícím období zvýšit objem prostředků pro podporu exportu, které hodlá využívat výlučně tržně konformními způsoby. V připravovaném návrhu státního rozpočtu na rok 1997 předpokládáme zvýšení prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost a.s. a Českou exportní banku o 60 %. Je to, myslím, maximum, které si můžeme dovolit využít z prostředků daňových poplatníků k podpoře našich vývozců. V žádném případě to není postačující k úspěchu našeho vývozu na zahraničních trzích. Jedinou cestou, jak v zahraničně-obchodní směně úspěchů a vysokých efektů dosahovat, je konkurenceschopnost výrobku, umění prodat, umění nabídnout na odpovídající úrovni potřebné služby, servis, financování. Dosažení těchto, světovým trhem diktovaných, náročných podmínek je zásadním smyslem restrukturalizace našich privatizovaných podniků. Klíč k úspěchu v zahraničí proto vidím především doma, v úrovni firemního řízení a hospodaření, v inovační schopnosti a v marketingové obratnosti. Je to na prvním místě úkolem managementu a vlastníků našich podniků. Vláda a státní instituce mohou napomoci mnohému, ale základní úkol, o němž hovořím, žádná aktivita osvícených úředníků státu, ani žádné finanční prostředky nemohou vyřešit.

Přesto vláda velmi pozorně naslouchá hodnocení situace a problémů, které přicházejí z podnikové sféry, a je připravena v dialogu s ní velmi intenzivně a pravidelně pokračovat a je připravena - při zachování základních liberálních principů své hospodářské politiky - v potřebné míře vycházet potřebám podnikatelského sektoru vstříc, ať již v oblasti veřejných zakázek, v úpravách daňových zákonů, v zaměření aktivit státních institucí apod.

Za závažné považujeme problémy, které našemu podnikatelskému sektoru působí nedostatečná nabídka pracovní síly. Nemám tím na mysli pouze kvantitativní stránku věci, tj. nízkou nezaměstnanost, která - jakkoli je ze sociálního hlediska jevem pozitivním - vyvolává v určitých oborech a profesích nedostatek pracovních sil se všemi negativními důsledky pro personální práci firem i pro mzdový vývoj. Trápí nás i kvalitativní stránka věci, odtržení škol, zejména vysokých, ale i učňovského školství, od potřeb praxe a podnikové sféry. Mám pocit, že konečně dosažená, dlouho očekávaná akademická svoboda přispěla k tomu, že ve školství jakoby neplatí vztah nabídky a poptávky, že školy produkují absolventy s kvalifikací nikoli podle potřeb praxe, ale podle leckdy velmi osobních zájmů. Považujeme za nezbytné posílit sepětí škol s podnikatelskou sférou a zvýšit motivaci studentů, žáků i škol na získání a poskytování kvalifikace, uplatnitelné v praxi.

Pro ekonomiku podniků a celého státu má klíčový význam vývoj mezd, který musí odpovídat růstu produktivity práce a výkonnosti našich podniků. Vláda je velmi znepokojena posledními tendencemi mzdového vývoje, kdy se v jednotlivých podnicích pod tlakem kolektivního vyjednávání často přistupuje na indexaci mzdového růstu bez ohledu na skutečnou výkonnost firmy. Vláda je zásadně proti aplikaci postupů, které ve svých důsledcích vedou k vyšší inflaci a ke snižování naší konkurenční schopnosti. Apeluje i na ostatní sociální partnery, aby v zájmu jednotlivých podniků a české ekonomiky jako celku v kolektivních vyjednáváních postupovali odpovědně. Vláda hodlá udržet mzdový růst v rozpočtové sféře i v podnicích s dominantní státní účastí v rozmezí odpovídajícímu možnostem ekonomiky i státního rozpočtu a vyzývá podnikatelskou sféru, aby i ona se stejnou odpovědností přistupovala k této důležité podmínce zdravé budoucnosti našeho hospodářství.

Vláda je zneklidněna posledním vývojem v některých finančních ústavech, krachem několika menších, ale v poslední době i středně velkých domácích komerčních bank. Vycházíme z toho, že část problémů, s nimiž se náš finanční sektor potýká, má objektivní povahu, a že má své kořeny v období počátku naší transformace, kdy u nás nebyli ani zkušení podnikatelé, ani renomovaní bankéři s dlouhodobou historií spolehlivých obchodních úspěchů, a kdy se jednalo o období vysokých podnikatelských rizik. Část ztrát, které náš bankovní sektor utrpěl, lze bezpochyby připsat těmto faktorům a nemohlo tomu ani být jinak. Na druhé straně však uvedené ztráty pramení i ze zcela záměrných podvodů, spekulací a nečistých obchodů, kterých se dopustili různí podvodníci mimo i uvnitř postižených bankovních domů. Považujeme za nezbytné, aby orgány činné v trestním řízení nekompromisně vyšetřily stav věcí a vyvodily z něho trestní odpovědnost konkrétních osob. Na přísném postihu těchto trestných činů vláda trvá. Odmítáme však, aby se tyto problémy některých malých bank staly předmětem politických manipulací, v nichž nejde o podstatu věci, ale o snahu obětovat důvěru domácích i zahraničních věřitelů našich bank a bezpečnost úspor našich občanů za okamžitý populistický předvolební profit. Snaha některých opozičních předáků podlamovat důvěru veřejnosti v naše finanční instituce nezodpovědnými vyhlášeními může stát naše občany a jejich úspory více, než aktivity všech dosavadních bankovních podvodníků dohromady.

Vláda si je vědoma problémů, které má podnikatelský sektor s vysokou úrovní úroků z úvěrů. Cestou, jak čelit tomuto problému, je jednak snížení inflace a jednak zlepšení obezřetnosti obchodních bank, a tím i snížení podílu rizikových úvěrů. To vyžaduje i zlepšené fungování bankovního dozoru centrální banky, která za zdraví bankovního systému ze zákona odpovídá, i schopnost podnikatelů předkládat bankám realistické, úvěruschopné, zdravé projekty, které umožní úvěr splácet. Krátkodobé řešení tohoto závažného problému, palčivého především pro malé a střední podnikatele, však neexistuje.

Dámy a pánové, naše země a naše ekonomika vstupuje do období zrání svých mechanismů a institucí. Skončila éra velkých systémových změn a převratných reforem. Řešíme již více méně standardní problémy a opakuji, že žádná snadná a rychlá řešení neexistují. My proto nic takového neslibujeme. Známe naše problémy, nezastíráme je a odpovědně a poctivě hledáme jejich řešení v zájmu nás všech. Ve svém optimismu ohledně budoucnosti se opíráme především o důvěru ve vás, české podnikatele a jejich zaměstnance, ve vaše schopnosti a podnikatelskou iniciativu. Nehodláme připustit, abyste se stali obětí zvůle vševědoucích státních úředníků rozhodujících podle svých zájmů a abyste čekali na jimi zpracované „koncepce“ a „politiky“ vaší budoucnosti. Jsem přesvědčen, že česká ekonomika je na dobré cestě. Jsem přesvědčen, že se nám otevírají dobré perspektivy v rámci integrující se Evropy, jsem přesvědčen, že jich dokážeme využít.

Přeji všem vystavovatelům z České republiky i ze zahraničí na letošním veletrhu mnoho úspěchů, přeji jim i všem jejich partnerům navázání dobrých obchodních kontaktů, přeji nám všem, aby byl tento veletrh úspěšný a aby přispěl k dalšímu rozmachu naší ekonomiky.

Děkuji vám za pozornost.

Václav Klaus, Brno, 16. září 1996