Klaus.cz




Vyhledávání

Kalendář


Nejnovější


Nejčtenější



Hlavní strana » Ekonomické texty » Pracujeme dostatečně? Máme…


Pracujeme dostatečně? Máme nárok na euro?

Ekonomické texty, 3. 9. 2011

Řecký premiér Papandreu se na mne rozzlobil, že kritizuji Řeky, že málo pracují, a že říkám, že my Češi pracujeme tvrdě. Nic takového jsem neřekl, někdo mu asi špatně přeložil můj rozhovor v deníku Právo (27. srpna), ale aspoň to umožnilo vyložit karty na stůl.

Nejdříve oprava několika nepřesností, které tuto mediální přestřelku komplikují:

- nekritizoval jsem Řeky. Naopak si myslím, že jsou v tom Řekové trochu nevinně, protože do eurozóny nevstoupili svým jednostranným rozhodnutím. Do eurozóny byli přijati, a já musím předpokládat, že byli přijati po seriózním posouzení jejich žádosti Evropskou unií. Možná, že jejich přijetí bylo příliš rychlé: nás přijímali do EU mezi lednem 1996 a květnem 2004, tedy více než 8 let, Řecko do eurozóny přijali daleko rychleji;

- nikomu bych se neodvážil vytýkat, že málo pracuje. Velmi odlišný sklon k práci a k – jak je teď módní říkat – „volnočasovým aktivitám“ plně respektuji. Pouze dodávám, že s nižším pracovním výkonem nemohu mít nové Audi, ale musím se spokojit s ojetou Škodovkou, ne-li s chozením pěšky. Toto jistě vědí i Řekové, otázkou je, jestli to ví (a věděla) jejich politická reprezentace. Opakuji, volba délky dovolené je věc ke svobodnému rozhodnutí – jednotlivce i celé země;

- v žádném případě jsem nesrovnával Řecko a Českou republiku. Nikdy bych si netroufl říci, že Řekové pracují málo a Češi (nebo někdo jiný) hodně, i když jsou to výroky, které se dnes v Evropě mnoha politiky běžně provádějí. Opakuji, já bych si takový výrok nikdy nedovolil udělat a to nejen ze zdvořilosti – spíše proto, že Řecko moc neznám a že o naší vlastní výkonnosti až zas tak moc vysoké mínění nemám;

- ve své stručné odpovědi na otázku jsem redaktorovi Práva ale řekl i to, že je zcela legitimní mít rozdílnou ekonomickou výkonnost, ale že při každé úrovni ekonomické výkonnosti není možné vstoupit do měnové unie s Německem, které má ekonomickou výkonnost relativně velmi vysokou. To není žádný provokativní výrok. To je elementární pravda, srozumitelně popsaná ekonomickou vědou, ale přístupná i selskému rozumu.

Tato pravda bohužel nebyla dostatečně vyjádřena ve známých „maastrichtských kritériích“, které byly formulovány výlučně makroekonomicky a které vůbec nezdůraznily nezbytné mikroekonomické parametry pro úspěšné členství země v měnové unii.

Ani toto není z mé strany nová kritika, dávno jsem říkal, že si vedle maastrichtských kritérií musíme vytvořit svá vlastní – říkal jsem českolipská nebo českobrodská – kritéria, která by právě tyto věci brala v úvahu.

Toto všechno by mělo být férově přeloženo do řečtiny, ale možná by to mělo silně zaznít nejen u nás doma, ale snad i v některých dalších zemích, které členy eurozóny jsou nebo by být chtěly. Vždy jsem odmítal předhánění se v tom, jak rychle vstoupit do eurozóny. Uváděl jsem spoustu odborných argumentů, ale přesto jsem byl stále – právě teď premiérem Papandreuem – označován za antievropana. Je už na čase říci to asi trochu jednodušeji a stručněji: můj nesouhlas se vstupem České republiky do eurozóny, resp. s opuštěním koruny a přijetím eura, vychází z toho, že jsem přesvědčen, že nemáme takovou ekonomickou výkonnost jako Německo a že nepracujeme tak tvrdě jako lidé v této zemi.

Můj nesouhlas s přechodem na euro tedy neplyne z nelásky k Evropě či Evropské unii, ale z obavy, abychom nedopadli tak jako s námi srovnatelně výkonná ekonomika – Řecko a abychom nebyli, tak jako oni teď jsou, závislí na milosrdenství bohatších evropských zemí.

Je to tak jednoduché.

Václav Klaus, Lidové noviny, 3. září 2011

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu