---

Hlavní strana » Rozhovory » Excerpta z živého rozhovoru…

---

Excerpta z živého rozhovoru na stanici Frekvence 1 v pořadu Press club

Rozhovory, 4. 4. 2001

Excerpta z živého rozhovoru na stanici Frekvence 1 v pořadu Press club 2. dubna v 18,10 h

Ondřej HEJMA – moderátor:

Ano, je to tak, vážení posluchači, víkend byl skutečně nabitý událostmi a ten člověk, který s námi dnes bude tyto události rozebírat a komentovat, je předseda ODS a českého parlamentu pan Václav Klaus.

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předseda ODS

Dobrý den.

OH

A co jste psal, co píšete?

VK

No, tak za prvé, mám za tři neděle velikánské výročí, a to sice deset let ODS, takže to se očekává ode mě, že já napíši nějaký fundamentální projev o minulosti, přítomnosti a také koneckonců budoucnosti, takže na něm velmi intenzivně pracuji. Také, když už jsme u těch výročí, vy jste měl padesátiny před nedávnem...

OH

Ano, to je pravda.

VK

To je pěkný, a to já budu mít za chvíli o deset více, tak připravuji takovou knížku...

OH

Šedesátiny.

VK

...hovorů a taky na tom strašně moc pracuji, aby do června vyšla, takže docela jsem se neflákal.

OH

Takže ovšem nicméně, vy jste polehával, pokašlával a mezi tím čtyřkoalice zažila velice bouřlivý víkend. Čili já vám tu otázku prostě položit musím, přestože vím, že můžete odpovědět, že od opozičního politika nebo politického rivala spíše není vhodné komentovat dění v nějaké jiné straně, ale prostě jděte do toho.

VK

Ne, tak ze mě nevymáčknete nic takového. Já si opravdu myslím, že je to vnitřní problém, vnitřní otázka těchto stran. Jestli se rozhodly dělat to, co bych převedl do jednoduchého jazyka, srozumitelného jazyka, velmi raně, velmi časně předvolební koalici, koneckonců čtyřkoalice není nic jiného, to je de facto v historii známá banální věc, že se strany domluví, že udělají předvolební koalici, tak jestli se dohodly, že to udělají strašně dopředu a budou si dělat ty struktury a stínové vlády, tak to spolu nějaké problémy nese a já to fakt nekomentuji. To, že tam dojde k takovým radikálním změnám, když se všichni smíříme s tím, že šéfem čtyřkoalice bude Cyril Svoboda a předsedou stínové vlády a najednou není, tak to je věc druhá. Ale já to tu neříkám s žádnou škodolibostí, prostě já taky respektuji, že nikdo nekomentuje vývoj tam či onde, tak já to nedělám, opravdu ne. Nemám z toho žádné ani zadostiučinění, ani nic jiného, ani není k důvod k tomu.

OH

A máte nějaké logické vysvětlení pro tu dramatickou změnu? Hovoří se, že klíčovou roli sehrál poslanec Kalousek. Je to tak, že skutečně v takto vysoké politice jedna osoba může vlastně rozvrátit vládu, byť stínovou?

VK

To už mě vede k tomu, že bych musel komentovat vnitřky, a to nerad dělám. Mně to spíše ukazuje tuhle tu věc. Ta konstelace, která tam vznikla, je velmi křehká. A zase to říkám jako empirický soud, nikoliv hodnocení křehká. Když je něco křehkého, tak stačí malé cvrnknutí a ono se to rozpadá nebo mění. Takže kdyby ta situace byla daleko pevnější, tak jedna osoba nemůže udělat nic, ať je to pan Kalousek nebo pan Svoboda nebo kdokoliv jiný.

OH

Říkáte: "Křehká konstelace." Nicméně vy sám jste předsedal vládám, které byly svým způsobem vlastně něco jako ta čtyřkoalice, protože tam byli lidovci, byli tam ti, kteří jsou dnes v ODA, byli tam ti, kteří jsou dnes v Unii svobody. Čili vy jste vlastně podobnému konglomerátu předsedal. Vy byste měl nejlépe vědět, jak tyhle věci fungují.

VK

Řada těch lidí byli ministry mé vlády a řada těch lidí byli náměstky ministrů, kteří na vládu často docházeli. Já je samozřejmě všechny velmi znám, řada z nich byla předními členy ODS, členy grémia ODS, tak pro mě tam není snad nová tvář, kterou bych neznal. Ale opakuji, nemám důvod to komentovat. Že je těžké udělat předvolební koalici, to vím dobře. My jsme do té doby snad byli jediní, kdo předvolební koalici udělali. Ono už se to trošku zapomnělo, ale my jsme v roce 1992 udělali koalici s Bendou, myslím Václava Bendy KDS tehdy. To byla vůbec první jediná předvolební koalice, která vznikla. Ten spor, když máte preferencí tolik a tolik, oni tolik a tolik, jak máte sestavit volební kandidátky a potom, kolik zase té straně máte dát ministerských křesel, když se do toho parlamentu dostanete, já se tomu neposmívám.

OH

Ne, já vás k tomu nenutím, ale přesto vás z toho tématu úplně nepustím. Protože heslem čtyřkoalice je "společně ke změně". To je sice abstraktivní pojem, nicméně, myslím si, že spousta lidí na nějakou změnu čeká. Potvrzuje to například email, který tady přišel od posluchače, který se ptá: "Kdy dojde na politické scéně k radikální generační obměně? Vždyť jedenáct let se na vrcholových postech střídá pár elit, jedinců dnes již přežitých." To je, myslím, docela legitimní otázka, protože nakonec i ve Spojených státech, vzpomínám si, že prezident Clinton vlastně přicházel s úplně stejným heslem k moci, změna je potřeba. Čili jak se díváte na potřebu generační změny?

VK

Ne, ta generační změna je přirozená věc v každé lidské komunitě, zrovna tak jako ve vašem rádiu, jako kdekoliv jinde. Ale přišel prezident Bush a ten si vzal spoustu ministrů nejen od svého tatínka, když byl prezidentem před dvanácti lety, ale dokonce i od prezidenta Nixona si vzal jednoho z ministrů. Takže já bych to nepřeháněl. Myslím, že ti mladí si o své místo říkají. Podívám-li se na svou politickou stranu, tak klíčoví lidé, typu, řekněme, Nečas, Langer, Zahradil, Říman, abych někoho neurazil, tak jsem si zrovna vzpomněl na ně. To jsou jména, která nikdo před deseti lety, když ODS začínala, neznal. To nebyli místopředsedové ODS, to nebyli členové grémia ODS. To jsou všichni lidí, kteří se do těchto postů dostali až, řekněme, po listopadu 1997. Já bych řekl, že to je výrazná generační obměna. Jestli se pořád poukazuje na to, že ten jeden tam zůstává...

OH

Nejméně tři jste. Ale každopádně ten pocit by mohl být, a je to docela logické, že generace, která vlastně nastoupila za revoluce, ať už jste to byl vy nebo Václav Havel nebo nakonec i Miloš Zeman, byla by jich celá řada. Je to přeci jenom jistá skupina, tak taková skupina možná trochu obtížněji odchází. Nejde o vaši vůli, ale i pro lidi je možná obtížnější si představit, že tu najednou nebudou a kdo je nahradí? Cítíte tohle jako problém také?

VK

Pro sebe nebo pro lidi nebo pro politickou stranu, kterou reprezentuji?

OH

Já myslím pro lidi.

VK

Já myslím, že všechno dohromady to je. Až už budeme definitivně na odstřel, tak já doufám, že nás odstřelí nebo to sami poznáme, kdy máme odejít. Až si o to výrazně řeknou ti mladí, tak si prostě řeknou a prosadí se. Myslím, že ti, kteří tu sílu mají, tak ti se prosazují a netýká se to strany mé jenom. Já myslím, že to je vidět zrovna tak v sociální demokracii, jako ve čtyřkoalici, jako kdekoliv jinde.

OH

Ano. Ještě poslední otázku k té čtyřkoalici. Zdá se, že tam přeci jenom dochází k určitému pnutí mezi KDU a Unií svobody. Nakonec i podle těch voličských preferencí se zdá, že KDU, která má svoji voličskou bázi na Moravě a Unie svobody, která má zase svoji bázi v Praze, řekněme, v českých zemí, že to nemusí dobře fungovat dohromady. Máte pocit, že tady dochází k nějakému dělení země, řekněme, na Moravu a Čechy, politickému dělení. Jak vůbec vidíte dneska třeba otázku Moravy, Moravistů? Je ještě vůbec ve hře tohle to téma?

VK

Tak naštěstí to ve hře samozřejmě není a báli jsme se toho, někteří, já tedy určitě. V roce 1992 velmi měli jsme zkušenost s dvoupólovou federací československou. Víme, jak je to nestabilní politické uspořádání, a proto jsem se velmi bál, aby něco takto dvouhlavého nebo dvounohého nevzniklo v nově zrozené České republice. Já doufám, že už je to dávno za námi. Teď samozřejmě vzniklo 14 krajů, které zase novým způsobem drobí a rozdrobují...

OH

Mohou mít jiný politický charakter každý z nich.

VK

... rozdrobují naší zemi. Podíváme-li se na první regionální volby, tak je evidentní, co se tam stalo. V českých krajích, s výjimkou Pardubic, vyhrála ODS. V moravských krajích, s výjimkou Ostravska, vyhrálo KDU-ČSL.

OH

Což by potvrzovalo tu teorii, že dochází k jakémusi politickému dělení země.

VK

Posun to je, ale zase mluvme o entitách. Je čtyřkoalice koalicí předvolební a nebo je jednou politickou stranou? Já to teď nechci, abych se někoho nedotkl, ale já si skoro myslím, že i ve většině těch moravských krajů, kdyby se ODS vzala samostatně a ne proti čtyřkoalici a ne proti těm jednotlivým stranám, tak ve všech těchto krajích ODS, nemýlím-li se, ať mě někdo opraví, zvítězila. Ale myslím, že se nemýlím, takže jestli to seskupení zvané čtyřkoalice, které je předvolební účelovou koalicí, jestli se někdy přemění v nějakou stranu, to bych já se divil. Protože rozdíl vidím, ale to je zase opravdu jenom na nich. Ale ptáte-li se na rozdíl pražského intelektuála, hlásícího se k Unii svobody a jihomoravského klasického zástupce, zastánce, stoupence, člena lidové strany, tak to je trošku něco jiného.

OH

Nedávno tu byl poslanec Zahradil, který je známým propagátorem myšlenky spojenectví se Spojenými státy, coby alternativě, nouzové alternativě k členství v Evropské unii, je to taková poměrně, řekl bych, extravagantní teorie. Jak se na ni díváte vy?

VK

No, tak já nevím, jestli on to takhle přesně říká.

OH

Já jsem to zrekapituloval.

VK

Já vím, právě já trošku tuším, co on zastává.

OH

Předpokládám.

VK

Tak já bych odlišil dvě slova. Jedna věc je spojenectví s USA.

OH

To už existuje.

VK

To přeci existuje. Jeho prohlubování v nejrůznějších směrech je věc jedna. Z mé strany určitě by to byla věc velmi podporovaná. Něco jiného je alternativa unionizace...

OH

O to jde, tam je mířena ta moje otázka.

VK

... a vstupování do evropského společenství, atd. To já myslím, že je věc naprosto, naprosto nerealistická. My se geograficky jinak vymknout Evropě a středu Evropy nemůžeme, nejsme ostrovem, atd. Takže to je něco jiného. Já myslím, že poslanec Zahradil dělá něco jiného. On seriosně, realisticky hodnotí dnešní výbor v Evropské unii, věnuje se vážně alternativním scénářům, které mohou nastat. Na rozdíl od jiných, kteří říkají: "Je jednosměrná cesta bez otočky, bez křižovatky, pořád jdeme uličkou nějakou." Tak Zahradil říká: "Ono to tak není, ono tam je více křižovatek, leccos se může stát," a proto uvažuje o různých alternativách.

OH

Ano, ale zůstaňme u Evropské unie. O tom se pořád hovoří, že ta věc je na spadnutí, pevný termín stále neexistuje. Máte nějaký silný názor na to, jestli to musí být 2003, nebo jestli stačí 2004, případně 2007? Jak vidíte tuhle věc?

VK

Tak o termíny opravdu nejde, protože momentem vstupu do Evropské unie se tady nic nezmění. Tráva nezačne být zelenější a sluníčko nezačne jasněji svítit a v Praze nebude méně kouře nebo sazí nebo čeho. Ten den bude jako každý jiný a vůbec nic se v tu chvíli nezmění. Takže já bych trošku ukrajoval takové ty expektace, že bude něco úplně jiného.

OH

Žádný velký třesk, myslíte?

VK

Já si myslím, že vstup zemí Evropské unie k nám, a teď myslím zemí vstup v nejrůznějším slova smyslu, od turistického po investiční, obchodní, po kontrolní a dohlížející na nás, radící nám a doporučující nám, kupující si tady něco a investující tady a já nevím, co mám všechno říci, a chodící po Karlově mostě, to už bude změna úplně, úplně zanedbatelná za desetinou čárkou. To už se tady stalo, to už tady je. V tomto smyslu tady žádný velký průlom nebude, ale ta tečka moje je, že z tohoto hlediska ten moment toho formálního členství, jako jestli o pár měsíců dříve nebo později, je pod mou rozlišovací schopností.

OH

Dobře. Ale posluchač Michal Tepera z Otrokovic se přesto ptá: "Pane předsedo, chtěl bych se vás zeptat jako ekonoma spíše, nežli politika, co bude s hodnotou české koruny k euru v době blízké před a po vstupu do Evropské unie?" Čili vidíte, že lidé tu věc vnímají zcela prakticky přes vlastní kapsu. Jestli to bude, často se hovoří o tom, že to bude utahování opasků, že to bude vlastně druhé utahování opasků tak, jako bylo při liberalizaci cen a při těch prvních transformačních krocích. Dá se něco takového očekávat? Pád koruny, utahování opasků?

VK

Tak, za prvé, vstup do Evropské unie...

OH

Nebo naopak posílení koruny?

VK

Nejdříve takto. Vstup do Evropské unie bude určitě nákladný krok. To není, to není free antry, jak by se anglicky řeklo...

OH

Vstup zdarma.

VK

Vstup zdarma. To není vstupenka, vstupenka do ničeho na světě, koneckonců. Na koncert Žlutého psa...

OH

Žádný oběd není zadarmo, se říká.

VK

Nic není zadarmo a ani vstup do Evropské unie není zadarmo. Jak náklady vnitřními, tak náklady vnějšími, takže to určitě ano. Ty náklady budeme platit my a nebude je platit nikdo jiný na světě. Pokud nám někdo náhodou namlouvá, že to bude jinak, tak se hluboce mýlí. To je věc číslo jedna. Na druhé straně já si myslím, že to budou plynuleji plynoucí nebo plynuleji dopadající náklady. Nečekám žádný jednorázový šok, zlom, změnu, která by něco měla dělat s korunou. Ne, to bych jako nevyměňoval korunu za nějakou jinou měnu kvůli tomu.

OH

Já myslím, že pro spoustu lidí je tohle například zcela zásadní informace a za chviličku budeme pokračovat. Naším hostem je Václav Klaus. Samozřejmě lidé se ptají hodně právě na ty peníze. Vy jako ekonom jste v tomto směru povolaným komentátorem. Teď, nechci říci slavíme, ale rozhodně prožíváme daňová přiznání, placení daní. Tím žije kdekdo, takže se zeptám nejdříve obecně. Máte pocit, že se mění nějak daňové klima? Že by lidé třeba méně platili daně nebo více? V tomhle směru se čeká na hodně věcí, že se ten výběr daní zlepší. Jak vidíte vůbec obecně tuto situaci? Jak to prožíváte vy? Platíte daně, předpokládám.

VK

No, tak samozřejmě platím daně. Dobře vím, že moje manželka platí daně, protože vím, že celou noc ze středy na čtvrtek...

OH

Seděla u lampy a ...

VK

...seděla u lampy a vím, že šla v půl osmé ráno na finanční úřad s tím, že už od půl osmé tam je otevřená podatelna, tak aby tam nestála frontu. To přeci děláme každý sám. Volal jsem svému synovi, který je ředitelem soukromého gymnázia, staršímu. Ten mi říkal: "Doplňuji poslední řádečky do školního daňového přiznání," atd. Myslím, že slovo daňové přiznání se najednou stalo realitou našich životů. Za komunismu každý byl zaměstnancem...

OH

Strhávalo se.

VK

Daň mu strhávala mzdová účtárna a nikdo z nás nevěděl, jaké daně máme, jaké daně platíme. Teď je více a více lidí, kteří si daně platí sami. Je to také učební proces, učíme se všichni. V tomto smyslu si myslím, že už se to usedlo, sesedlo a ty základní věc tady jsou jak na straně těch plátců, tak na straně těch berňáků, těch finančních úřadů, které...

OH

Takže máte pocit, že se to maličko lepší, alespoň v tom, že je to věc už stabilní, zaběhnutá?

VK

Toto je určitě věc zaběhnutá a stabilní. Samozřejmě parlament do toho každý rok vnese pár změn a zamotá zase tou daňovou soustavou, takže každý plátce daní si musí znovu přečíst zákony a uvědomit si, jestli náhodou nemusí platit více nebo méně.

OH

Zcela určitě každý plátce daně, nebo skoro každý, si stěžuje na to, že ten systém je velice složitý, že vyplňování těch přiznání je čím dál tím složitější. Pomalu už ani specializovaní daňoví odborníci nevědí, co je správně, co se ještě může dovolit a co ne. Z kuloárů ODS vždycky zaznívalo volání po zjednodušení těchto věcí, nicméně neděje se nic. Alespoň já tedy konkrétně nic nevidím. Já jsem si vždycky sliboval hodně od toho konceptu té nulové daně, musím říci. Ten se mi vždycky velice líbil. Že by se neplatily daně žádné a všechny ty příjmy státu by se platily prostřednictvím DPH nebo jiných spotřebních daní, atd. Že by vlastně se tyto přiznání odbouraly a že tak, jak někdo říká kriminalizace obyvatelstva, protože každý je v jakémsi pokušení tady někde maličko zakrýt pod koberec, apod., že by toto pokušení nebylo a že by to celé daňové klima zlepšilo.

VK

Tak, že je ten proces složitý, není sporu. Já jsem byl ten, který se tomu vždycky bránil a opravdu nevyhrával. Protože ta daňová soustava je zaplevelována nepřetržitě tisíci výjimek, přídavků, ubírajících položek a pořád nějaká společenská skupina, nátlaková skupina prosadí tu maličkost, to ono a já to považuji za špatné. Bohužel nejsme v tom sami, je v tom celý svět.

OH

Jak je to možné? Všichni vědí, že je to špatně a nikdo na světě to nedokáže změnit.

VK

Nemá na to nikdo politickou sílu. Ale to je učebnice politologie, která by řekla, že vždycky ta malá koncentrovaná nátlaková skupina prosadí, prosadí svou proti té roztroušené nenátlakové skupině...

OH

Skutečně je to tak.

VK

... a nikdy se nepodařil opak. My dlouho v ODS prosazujeme slůvko "rovná daň". Už jsme o něm mnohokráte hovořili. Nečetl-li jste od nás, vydali jsme dokonce brožuru.

OH

Říkám, že jsem zaslechl z kuloárů, ale že bych tak nějak fakticky něco viděl v parlamentu.

VK

To není v parlamentu v dané chvíli. To je brožurka Centra pro ekonomiku a politiku, které řídím, které se jmenuje Rovná daň a každému je dostupná. Ať si najde na web.iol.cz/cep.

OH

Ano. Já tedy jaksi pořád ještě odmítám věřit tomu, že ta malá lobbyistická skupina by tohle to dokázala prosadit proti všem těm vysokým politikům. Lidově řečeno, není možné, že byste se domluvili, ať už teď tedy s opozičně smluvním partnerem nebo nakonec s tou čtyřkoalicí, která je rivalem, ale mělo by něco podobného být v jejím zájmu, zjednodušení té daňové soustavy, zpřehlednění.

VK

Bojovat o to musíme v každém případě a ta rovná daň, to je ten absolutní cíl. To je takový jako ten absolutní bod mrazu nebo rychlost světla.

OH

Rovná nulová, myslíte?

VK

Ne rovná, vůbec.

OH

Nulová by byla lepší.

VK

Hned se k tomu dostanu. Ale uvědomte si, že v momentu, když srovnáte, nebo když odeberete ty stovky, tisíce komplikujících položek, tak sáhnete nejrůznějším uskupením na zoubek. V momentu, když to ti politikové udělají, tak tady bude demonstrace...

OH

Zkuste nějaký příklad, nějaké příklady.

VK

... každého, každého. Od toho, že jsou snižovány daně na různé typy podnikání, na investice. Když tam dáte tyto investice, když zaměstnáte zdravotně postiženého, když uděláte investici do toho, když uděláte do toho...

OH

Já si nedovedu představit lidovou bouři proti snižování daní. To mi nějak nejde na rozum.

VK

To není pravda. Vy nedocílíte většinou to, že byste všechny snížily. Vy docílíte toho, že když je srovnáte, tak to znamená, že některé snížíte, některé zvýšíte, a to je řev, který si...

OH

Tomu rozumím, tomu rozumím, ale srovnaná plošná daň nulová tak, jak se o tom někdy mluví, ta by přeci musela vyhovovat všem.

VK

Ne, tak říkáte tím, že by o to se zvýšily ty nepřímé daně, ty DPH?

OH

Určitě, to říkám, to říkám.

VK

Čili tím říkáte, že by se zvýšily ceny všech produktů, které...

OH

Ano, od cigaret po CD.

VK

Nejen cigaret, nejen CD, čaj, hodinky, sako...

OH

Ano, ale zase by nebyly daně.

VK

Ne, to jsou daně, to jsou jenom jiné typy daní prostě.

OH

Rozumím, ve smyslu přiznání.

VK

Ano, takže jsou to dvě věci. Jedna věc je, jestli můžeme snížit státní výdaje, abychom mohli snížit daně. Druhá věc, jak máme zahýbat s daněmi uvnitř daní, jestli máme ubrat z těch daní přímých a zvýšit ty daně nepřímé. To, abychom zrušili daně přímé, které přeci jenom záleží na velikosti důchodů, příjmů a zavedli pouze daně nepřímé, to začne ječet přímo nižší půlka České republiky.

OH

Zboží se zdraží.

VK

Protože se zdraží zboží a samozřejmě ty nepřímé daně zvýhodňují toho bohatšího, protože on si koupí stejný počet chleba na hlavu jako ten chudší a bude platit z toho stejnou daň. Zatímco, když někdo měl z milionu daň takovou a z deseti tisíc onakou, tak to bylo jinak. Takže budou křičet všichni příjmově nižší. Myslím, že váže to na tu předchozí otázku, kterou jsme rozebírali, a to sice Evropa. Já jsem si hned, jak jste začal o tom mluvit, ta je to daně a Evropa. Já bych byl velmi pro zavést systém rovné daně, což je velmi blízké tomu, co vy navrhujete. Já mám ovšem strach, že to je systém, který v Evropě není, trošku se o něj bojuje v Americe a leckde jinde, a to by Evropská unie řekla: "Holoubci, tak harmonizace politiky, harmonizace daňových soustav. Vy nemůžete mít rovnou daň, když my máme přímé daně a nepřímé daně." Takže je tam i tato vazba. Já bych pro to byl, ale to je problém s Evropou.

OH

Čili jinými slovy se dovídáme, že nakonec ani o tom daňovém systému v dohledné době, pokud vstoupíme do Evropské unie, se nemusí nutně rozhodovat u nás, ale bude se rozhodovat v evropských strukturách.

VK

To bychom je museli přemluvit v Bruselu, aby oni začali uvažovat o takovéto racionalizaci daňových soustav.

OH

Dobře. Takže já si myslím, že, vážení posluchači, naším hostem je Václav Klaus. Vy můžete, jak už také děláte, klást dotazy na emailovou adresu dotazy@frekvence1.cz, případně na telefonické číslo 57400999. Já se zeptám v režii, jestli máme nějaký telefonický dotaz. Ještě zatím tam se vytáčí něco, takže já bych se zeptal ještě před tím, než se dostaneme k té telefonické debatě. Dalším tématem, které jste anoncovali, byl velký třesk ministra Grégra. To znamená, masivní investice do českého průmyslu, které byly motivované tím, že ministr Grégr říkal: "Nepůjdeme do Evropské unie shrbení, půjdeme tam sebevědomě a se silným vlastním průmyslem." Jenom stručně tady k tomuto tématu.

VK

Ne, tak to už snad tisíc lidí řeklo, že to není žádný velký třesk a že to je hříčka slov. Že ministerstvo pana ministra Grégra sepsalo dohromady všechny politiky, které stát dělá a najednou je pod novým názvem chtěl uvést, plus k tomu chtěl přidat nějaké desítky či stovky miliard a ze všech těchto věcí udělat ještě více. Ale většinou to byly známé věci, které někdo takhle seskupil dohromady, tak to je jedna věc. Já si myslím, že jsou dva problémy. Za prvé, nikdo na toto peníze nemá. Nevím, na úkor čeho by to peníze byly. To tedy by byly na úkor jiných věcí, tu školy, tu armáda, tu já nevím co. Řešíme problém, jestli máme mít v té Jugoslávii, o které jste mluvil, jednu rotu nebo dvě roty vojáků, tak rozhodně nenese velký třesk nebo druhou rotu, atd. To je tisíce takových položek. Druhá věc je, jestli to má být stát, kdo má takto investovat a takto hýbat s ekonomikou. Pan ministr Grégr si po socialistickou myslí, že to má být stát. My si myslíme, že to mají být soukromé podniky.

OH

Já jsem tam cítil tu národní nótu trochu, že naše podniky, nepůjdeme shrbeně, atd. To by nakonec vy, který jste býval zastáncem české cesty a který jste svým způsobem se snažil nějak preferovat domácí podniky, byste s tím měl vlastně sympatizovat, bych si myslel laicky.

VK

Já velmi sympatizuji s českou ekonomikou a velmi bych si přál, abychom do Evropy vstoupili s co nejvztyčenější hlavou. Ale nemyslím si, že to je velkým třeskem pana ministra Grégra. Nemyslím si, že to je investicemi, rozpumpovanými ministerstvem průmyslu, protože to mohlo udělat ministerstvo průmyslu už za komunismu. Mohlo dělat rozumnější investice a nedělalo je. Takže o tom to není. Že bych já tak zvýhodňoval české podniky, probůh. Já jsem se snažil nedávat jen nekonečné výhody těm nečeským, protože to se mi zdálo vůči těm českým nefér, a to je velmi odlišná věc.

OH

Dobře. A ještě, než se dostaneme k dalším posluchačským dotazům, tady přišel jeden email. "Jestli má pan Klaus svůj osobní email a jestli by ho mohl říci, děkuji." Ptá se posluchač neznámý. Tak, jak je to?

VK

Tak já mám, za prvé, svou internetovou webovou stránku www.klaus.cz. To je naprosto známá věc a také jsem rád, že je sledovaná. Já se přiznám, že než jsem sem jel, tak jsem posledních dvacet minut věnoval denním přídavkům toho, co tam dneska mi kdo napsal. Já jsem tam přidal jednu svou souhrnnou odpověď na téma vysoké školství u nás, atd. Takže s tím intenzivně pracuji a intenzivně si hraji.

OH

Čili, kdyby vám někdo chtěl napsat, má udělat co?

VK

Ale odlišme dvě věci. Já prostě nemohu mít individuální emailovou adresu, jako má běžný občan, protože já bych na ní dostával denně stovky, stovky emailů, které já nedovedu v žádném případě říci, že odpovím dvěma stovkám, atd. Takže, když mi chodí normální dopisy, hromada denně a emaily, které dojdou na parlament, tak mně je vytisknou a donesou mně je. Ale opakuji, já nemohu emailovat si s každým z deseti milionů lidí, kteří napíšou.

OH

Ano.

VK

Občas mě někdo za to napadá, ale já bych moc prosil, aby se přišel podívat na můj stůl, kolik tam leží každý den dopisů, tuna psaných rukou staršími našimi spoluobčany, tu napsaných na stroji, tu napsaných na počítači, tu poslaných emailem. Já musím říci, že prostě nemohu si emailovat ve smyslu individuální...

OH

Ano. Takže váš soukromý email stejně jako vaše soukromé telefonní číslo rozhodně zveřejňovat asi nebudeme. Podíváme se na další, další telefonický dotaz. Takže prosím, další dotaz.

posluchačka

Hezký podvečer, tady je posluchačka Markéta. Slyšíme se?

OH

Ano.

posluchačka

Tak já zdravím oba pány a na předsedu mám takovýto dotaz.

VK

Dobrý den.

posluchačka

Pane předsedo, souhlasíte s tím, že ideologie Evropské unie vychází z marxisticko-leninské filozofie? Zvláště bych řekla, že je to patrné v té kapitole komunismus a budoucnost národů. Takže já bych všechny fandy Evropské unie moc poprosila, aby si tuto kapitolu přečetli. Jinak, co se tohoto týče, já o tom mluvím, protože tady je to tzv. lakováno narůžovo a jsme lákáni a je nám říkáno, že je to cosi moderního, nového, že je to jakýsi novodobý ráj, že je to cosi prozápadního. Ale já jsem přesvědčená o tom již dlouhou, dlouhou dobu, že ty zákony byly položeny skutečně už někdy dávno u Marxe a samozřejmě Lenin to vyvinul k dokonalosti v tom svém pojednání o odumírání státu...

OH

Dobře.

posluchačka

... kde doslova řekl, že vítězství komunismu nastane tehdy, až bude zrušena jakákoliv forma státu. Jinak ještě tedy maličký dotaz, poslední. Proč je pořád říkáno jako hotová věc, že tam vstoupíme, když vlastně se ještě nevyjádřili lidé? Takže já se ptám,. cožpak už neplatí referendum a jestli opravdu bude? Doufám že ano a pokud bude, tak jestli bude směrodatné? Děkuji, na shledanou.

OH

Dobře, děkujeme. Čili referendum, téma vstup má alternativu, nemá?

VK

Tak nejdříve k té první otázce.

OH

Stručně, to jsme probírali už.

VK

No, tak já souhlasím v jednom smyslu s tazatelkou, že dominující ideologie Evropské unie je v mých očích ideologie levicová, ideologie sociáldemokratismu, jakkoliv široce definovaného. Netroufal bych si říci, že to je ideologie komunistická nebo ideologie marxistická. Samozřejmě, že tam leckde komunisté ve vládách jsou. Všiml jsem si, jak pan francouzský premiér Jospin minulý týden po volbách spekuloval o tom, koho si zase doplní eventuálně do vlády, když musí někteří ministři odejít. Takže komunismus bych do toho tak úplně netahal, ale, že to je levicová ideologie a nejenom v té otázce odumírání státu, ale v celé řadě jiných věcí, to určitě ano. O tom já kážu ve dne v noci.

OH

A referendum?

VK

Referendum. Já rozumím-li tomu a stýkám-li se s vrcholovými politiky naší země, tak myslím, že fakt, bude o tom referendum, je hotová věc.

OH

Ano, to je.

VK

Neznám téměř nikoho, kdo by o tom pochyboval.

OH

Ano. Zoufale nám dochází čas. Absolutně otázku zkuste dvěma slovy. Rád bych se vás zeptal, která část naší republiky se vám nejvíce líbí? Kam nejraději jezdíte za odpočinkem. Znáte a líbí se vám krajina Českého středohoří?

VK

Ne, teď nemůžu urazit nikoho, ale abych neurazil, tak musím říci, že mám chalupu v jižních Čechách u Tábora, takže jestli...

OH

Tam se vám líbí nejvíce?

VK

Jestli nejčastěji někam jezdím, tak je to asi tam.

OH

Dobře. Řekl Václav Klaus. Já vám děkuji za návštěvu.

VK

Já vám děkuji také.

OH

Doufám, že se brzy vykurýrujete z té rýmy.

VK

Ani jsem moc nekašlal, že jo?

OH

Šlo to celkem dobře. Ten nosní tón byl zajímavý. Na shledanou.

VK

Na shledanou.