Klaus.cz




Vyhledávání

Kalendář


Nejnovější


Nejčtenější



Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Pozdrav prezidenta republiky…


Pozdrav prezidenta republiky u příležitosti zahájení brněnské výstavy o okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968

Projevy a vystoupení, 22. 8. 2005

Pane primátore, pane řediteli, dámy a pánové,

chtěl bych Vám všem poděkovat za pozvání na Vaši dnešní akci, za pozvání, které jsem bez váhání přijal, i když za několik hodin dnes odpoledne odlétám na státní návštěvu Islandu.

Rád jsem navíc do Brna a na Moravu přijel právě v tento den, protože událost, kterou si 21. srpna již od roku 1968 nepřetržitě připomínáme, byla natolik významným okamžikem našich dějin, že na ni nesmíme zapomenout. V jistém slova smyslu před 37 lety tento den završil epizodu zvanou „Pražské jaro“. Právě k tomu bych zde v Brně chtěl něco dodat. Stereotypním používáním adjektiva „pražský“ se všude ve světě, ale někdy i u nás, zapomíná na to, že tato událost – i to, co ji předcházelo a co po ní následovalo – poznamenala stejně tragicky celou naši zemi. Proto si myslím, že se toto výročí nemá připomínat jen před pražským rozhlasem. I proto jsem sem dnes přijel. I proto jsem rád, že byla tato cenná a v mnohém unikátní výstava zorganizována.

Tato výstava vypovídá o tom, co bylo tenkrát. O tom, co z toho plyne pro budoucnost, musíme přemýšlet my všichni. Tehdejší tragické události by pro nás neměly zůstat pouhou smutnou vzpomínkou. Už vůbec by neměly být jen poněkud zaprášeným historickým datem pro stárnoucí pamětníky.

Tehdejší střet dvou koncepcí uvnitř totalitně vládnoucí komunistické strany, pokus o jakousi „třetí cestu k socialismu“ či o „socialismus s lidskou tváří“ musel skončit tak, jak skončil, i když mnozí doufali v opak. Heroizace, ale ani bagatelizace žen a mužů tehdejšího tzv. „obrodného procesu“ není na místě. Pouze se prakticky prokázalo, a před celým světem demonstrovalo, co mnohým z nás bylo zřejmé i bez toho: že je komunistický režim nereformovatelný. Díky tomu se 21. srpen 1968 stal naším domácím, ale v mnohém i mezinárodním symbolem konce iluzí, které se začaly rodit již v polovině 19. století a které v uvažování několika dlouhých generací přetrvávaly vlastně po celých předcházejících sto let. Nedopusťme, aby se tato úžasná symbolika konce iluzí jistého typu (iluzí, že je jedna – teď nevím, jestli mystická nebo vědecká – pravda, že je objektivní běh dějin, že je ekonomický determinismus, že dějiny musí být uskutečněny, že jsou vyvolení, kteří vědí jak na to, že je třeba vypořádat se nemilosrdně s těmi, kteří to nevědí) vytratila. Nevytvářejme žádné nové podobné iluze, neopakujme stejné chyby.

S jakýmikoli novými utopiemi, jakkoli líbivě se tvářícími, zacházejme velmi opatrně. Musíme to dělat právě ve světle naší zkušenosti z konce šedesátých let, kterou leckteří naši dnešní zahraniční političtí partneři či spojenci nemají tak zažitou jako my. Jen pokud se všichni dokážeme z minulosti poučit, nebyla tato tragická zkušenost marná.

Zamýšlejme se proto společně a vážně nad událostmi, jakými byl srpen 1968. Netrivializujme je. Hlavně nedopusťme, aby se naše paměť pokryla prachem archivů.

Václav Klaus, Brno, Nová Radnice, 21. srpna 2005

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu