Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Aktuální ekonomická data a…

Aktuální ekonomická data a problémy české ekonomiky

Projevy a vystoupení, 23. 3. 2001

1.       Dnes publikovaná data o HDP za 4. čtvrtletí 2000 a tím i celý rok nejsou pro nikoho velkým překvapením. Potvrzují trend mírného oživení, který je charakteristický již pro posledních 5 nebo 6 čtvrtletí. Jedná se o typickou vzestupnou fázi hospodářského cyklu.

2.       Vidíme náznaky akcelerace v průmyslu i stavebnictví (data za leden 2001), vidíme zřetelné zrychlení růstu produktivity práce, relativně přiměřený růst mezd a tím i jednotkových mzdových nákladů. Díky tomu se příznivě vyvíjí i inflace a nezaměstnanost. Z těchto veličin nás mohou snad nejvíce zneklidňovat výrobní ceny (viz poslední únorová data). Došlo k oživení domácích investic. Přínos sektoru zahraničí je však i nadále mínusový. 

3.         Všímáme si i relativně pragmatické politiky nového vedení ČNB, včetně realistických veřejných vystoupení guvernéra (viz zejména jeho rozhovor v Právu 9. března t.r.) jak o dnešku, tak o celém průběhu transformace, zejména v porovnání se srovnatelnými zeměmi. Nicméně, atmosféra v bankovnictví vede i nadále k tomu, že banky nemají zájem poskytovat úvěry domácím podnikům podnikatelům.

4.       Hlavní problém vidím v narůstajícím dvojím deficitu – veřejných financí a zahraničního obchodu. V polovině devadesátých let narůstal jen jeden z nich a považovali jsme to za věc velmi varovnou. V ekonomické literatuře bývá mimořádně důrazně varováno před současnou existencí obou těchto deficitů. Přesně to se ale dnes děje v české ekonomice (viz známá data o státním rozpočtu i o celku veřejných rozpočtů a data o zahraničním obchodu, resp. běžném účtu platební bilance).

5.         Příčinou deficitu vnějších vztahů je vysoká dovozní náročnost české ekonomiky, včetně jejího vývozu, vysoká, téměř ničím neomezovaná otevřenost české ekonomiky, administrativní komplikace pro náš vývoz, což vytváří evidentní asymetrii, absence výraznějšího ekonomického vzestupu v Evropě, naše neschopnost oslovení neevropských trhů, atd.

         Kauzální souvislost mezi urychlením ekonomického růstu u nás doma a zesílením vnější nerovnováhy je nesporná.

         Náš vývoz je velmi citlivý na vývoj světové ekonomiky. Je všeobecným konsensem, že rok 2001 znamená ve světě zpomalení růstu. Podle The Economist byl v roce 2000 růst USA 5%, na rok 2001 se očekává maximálně 1,8%. V Evropě to bylo 3,4%, očekává se 2,6 %. To je pro nás špatná zpráva. 

6.         Příčinou deficitu veřejných financí je vedle zesilujících se nároků státu blahobytu a s ním spojených sociálně motivovaných mandatorních výdajů převážně zacházení s bankovním sektorem dnešní Mertlíkovou (Mládkovou) vládou, navazující na obdobné postoje vlády Tošovského (a Pilipa).

         Týká se to zejména zvolené metody privatizace bankovní sektoru, založené na eliminaci jakéhokoliv budoucího rizika pro zahraniční nabyvatele díky velkorysé sanaci bank státem před jejich privatizací.

         Banky se tím dostávají mimo svůj základní úkol a mimo smysl své existence. Podstatou bankovní činnosti není „jen“ půjčování peněz klientům. Je to i práce s těmito klienty, je to pomáhání jim při naplňování jejich podnikatelských záměrů, je to i pomoc při hledání cest z jejich problémů. Vláda po nových vlastnících českých bank nic takového nechce, přestože právě oni mají být těmi, kdo – na rozdíl od českých bankéřů a finančníků – mají zkušenosti, know-how, sílu i kontakty, které klienti českých bank tolik potřebují. Vláda místo toho převádí stovky miliard údajně problémových úvěrů na stát, tj. na bedra daňových poplatníků, i když si musí být vědoma toho, že s těmito prostředky její nově koncipované vládní agentury nejsou schopny kvalitně pracovat, natož je vymáhat. Ty jsou schopny tyto pohledávky pouze s ohromnou ztrátou prodat.

Tato forma privatizace umožňuje bankám snadný život, odtržený od problémů naší ekonomiky. Stát a ČNB banky motivují k tomu, aby docilovaly snadných zisků bezrizikovým deponováním stovek miliard u centrální banky a aby čekaly na to, až si podnikový sektor pomůže sám. Proto u nás přetrvává credit crunch, proto ani snižování úrokových sazeb neznamená větší dostupnost a větší objem úvěrů. Proto ekonomiku táhnou pouze velcí zahraniční investoři, zatímco menší české podnikání zápasí s problémy.

         Ekonomika zrychlí teprve tehdy, až se tato politika státu, resp. jeho jednotlivých institucí změní.

Václav Klaus, 22.3.2001