Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev předsedy Poslanecké…

Projev předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Václava Klause u příležitosti vstupu České republiky do NATO

Projevy a vystoupení, 16. 3. 1999

Teprve v posledním roce - pro náš národ tak dramatického a v mnohém tragického - století dochází k uskutečnění ideje, která stála u zrodu moderní české státnosti. Samu podstatu existence našeho státu jsme již na počátku spojovali s hledáním záruk naší bezpečnosti a současně i s přijetím, rozvíjením a ochranou těch hodnot, kterým jsme věřili a věříme a na kterých spočívá i celá euroatlantická civilizace. Protože jsme věděli, že na to sami nestačíme, považovali jsme vždy obranné spojenectví se západními demokraciemi za nejspolehlivější cestu jak toho dosáhnout.

Teprve v těchto dnech došlo k naplnění tohoto cíle. Teprve teď se uskutečňuje to, o čem snily milióny našich občanů, našich rodičů i prarodičů. Před krátkou chvílí většina z nás - pravděpodobně prvně - uslyšela znělku NATO a i její tóny symbolizují, že Česká republika byla přijata za člena nejmocnějšího obranného uskupení, které kdy ve světové historii existovalo. Stáváme se součástí pevného svazku demokratických států z obou břehů Atlantiku, jehož posláním je obrana svobody, demokracie a lidských práv. Stáváme se součástí Severoatlantické aliance, která ve studené válce zvítězila nad komunistickým nebezpečím a která je i do budoucna hlavním garantem stability a bezpečnosti – a to nejen na našem kontinentě, ale i v celém světě. V jistém slova smyslu je vstup do NATO pro naši zemi největší zahraničně-politickou událostí od roku 1948. I pod tímto zorným úhlem bychom měli hodnotit některé naše současné domácí události a korigovat jím míru naší spokojenosti nebo nespokojenosti.

Vstup naší země do Severoatlantické aliance je vyvrcholením procesu, ve kterém se významně angažovaly všechny polistopadové vlády naší země, a samozřejmě nejen vlády. Náš vstup do NATO je výsledkem podpory všech demokratických sil zastoupených v Parlamentu České republiky, je výsledkem podpory, které se tomuto směřování dostalo od miliónů občanů naší země, a v neposlední řadě je i osobním výsledkem dlouholetého úsilí prezidenta republiky Václava Havla. Všem, kteří se o to u nás doma zasloužili, bych chtěl v tuto chvíli poděkovat a chtěl bych zdůraznit své přesvědčení, že šlo o skutečné kolektivní dílo. Nebyla to cesta zcela přímočará. Kdysi se u nás koketovalo s myšlenkou zrušit současně Varšavskou smlouvu i NATO a stát se mostem mezi Východem a Západem, ale tyto koncepce u nás – naštěstí – nezvítězily. Měli bychom si ale dobře uvědomit i to, že naše přijetí do NATO je výsledkem politické prozíravosti a široce pojaté odpovědnosti vlád, parlamentů i občanů členských států NATO, kteří pro bezpečnostní potřeby naší malé země projevili mimořádné porozumění.

Výrazným způsobem napomohly i aktivity Armády České republiky, která osvědčila svou schopnost spolupracovat s armádami členských států Aliance, a to jak v rámci programu Partnerství pro mír, tak v rámci sil UNPROFOR a SFOR na území bývalé Jugoslávie.

Členstvím v NATO nezačíná pro Českou republiku epocha bezstarostnosti. Naše členství nechápeme pouze jako zajištění suverenity a bezpečné budoucnosti naší země. Chápeme ho i jako náš závazek podílet se na udržování bezpečnosti v Evropě a na přispívání k omezování konfliktů a k zabraňování vzniku nových bezpečnostních rizik na celém světě. Transatlantické partnerství díky tomu představuje jeden z rozhodujících prvků mezinárodní stability a prosperity.

Včera uplynulo 60 let od jedné z největších tragédií moderních českých dějin – od okupace naší země nacistickým Německem. Cítím cosi symbolického v tom, že se náš vstup do Severoatlantické aliance uskutečňuje právě ve dnech tohoto smutného výročí a věřím, že se podobná událost u nás již nikdy nebude opakovat.

Chtěl bych Vás všechny ubezpečit, že Poslanecká sněmovna vnímá vstup České republiky do NATO jako mimořádný pozitivní krok. Dává celé naší zemi příležitost předvést jak daleko jsme již pokročili ve svých proměnách a dává nám příležitost prokázat, že jsme schopni vzít na sebe přiměřený díl globální odpovědnosti. Tento krok se nám jistě mnohonásobně vyplatí. Měli bychom cítit hrdost i uspokojení, že k němu došlo. Věřím, že k tomuto našemu pocitu přispěje i dnešní slavnostní večer.

Václav Klaus, Koncert pro NATO, Obecní dům, Praha, 16.3.1999