Hlavní strana » Rozhovory » Klaus: Senát nelikvidovat,…

Klaus: Senát nelikvidovat, transformovat!

Rozhovory, 27. 11. 2000

Klaus: Senát nelikvidovat, transformovat!
Do budoucna by v Česku měly jedny volby odpadnout

Předseda sněmovny a šéf ODS Václav Klaus po hektické volební kampani „zmizel“ do zahraničí. V jeho kanceláři se v poslední době udala zásadní změna. Na pracovním stole mu stojí počítač. Jeho první starostí po čtvrtečním příchodu do kanceláře ve sněmovně přímo z letiště byla prohlídka vlastní internetové stránky. Pro českou veřejnost však ani přes volební propadák smluvně-opoziční ČSSD žádnou novinku nechystá. Jen v náznacích snad hlasitěji než dříve hovoří o možné spolupráci ODS se stranami čtyřkoalice. 

ODS zvítězila v krajských volbách, čtyřkoalice v senátních. ČSSD propadla v obou. Jak rozumíte vzkazu, který voliči politikům zaslali?

Já mu rozumím. Zmíněný výsledek považuji já i celá ODS za uznání pozice ODS na naší politické scéně. Vyhráli jsme krajské volby, které jsou volbami celostátními. To je pro nás po prvním nevyhrání celostátních voleb v červnu 1998 povzbuzující sdělení. Náznakem obratu do budoucna je navíc i fakt, že jsme svým způsobem překonali prokletí druhého kola senátních voleb. Dokonce zvítězilo více kandidátů ODS, než jsme očekávali. Navíc jsme porazili řadu známých a významných kandidátů čtyřkoalice. I to je náznakem obratu do budoucna. 

Obratu k čemu?

K možnosti obstát i v tomto typu voleb. Senátní volby totiž byly v minulosti výlučně volbami všichni proti ODS. Myslím, že se toto jisté prokletí trošku těmito volbami rozbilo. 

Silným momentem voleb byl hrozivý propad ČSSD. Není čas uvažovat o zrušení opoziční smlouvy, která drží stranu Miloše Zemana u moci? Ubírají se vaše myšlenky tímto směrem?

Když se mě na to zeptá nějaký nekvalifikovaný tazatel,tak mu to trpělivě začnu vysvětlovat. Když se na to zeptá novinář časopisu TÝDEN, tak dost dobře nevím, co bych na to řekl. Myslím, že každý věděl, ví a bude vědět, že opoziční smlouva je výlučně důsledkem konkrétního specifického výsledku voleb do Poslanecké sněmovny. V tomto smyslu žádným výsledkem ve volbách komunálních,krajských či senátních není bezprostředně nějak ovlivněna. Ani proběhlé krajské, ani senátní volby nijak nově nerozdaly politické karty v klíčovém orgánu, kterým je stále Poslanecká sněmovna parlamentu. 

Nicméně i tyto volby cosi naznačují. O náladách ve společnosti. O tom, kam možná voliči budou směřovat své hlasy i ve volbách do sněmovny.

Různí komentátoři úsměvným způsobem opakují, že tyto volby byly proti opoziční smlouvě. Kdyby náhodou byly volbami proti opoziční smlouvě, tak nevím, jak by mohlo být hodnoceno vítězství ODS v krajských volbách. Je to jinak. Voliči dali zejména signál o tom, co si myslí o krajských orgánech a o Senátu. To je, myslím, signál číslo jedna, který není pro nikoho pozitivní. Dvacetiprocentní účast v nedělních volbách je neuvěřitelně malá. Jestli v některých senátorských okrscích to bylo 12,7 procenta jako na Sokolovsku, tak to opravdu zpochybňuje celou myšlenku Senátu. Navíc to velmi komplikuje analýzu toho, kolik procent dostala ta či ona politická strana. Mimochodem, když na Slovensku přišlo k referendu dvacet procent voličů, bylo to označeno za naprosté fiasko slovenské politiky. Je zajímavé, že když u nás je v senátních volbách stejná účast, že to nikdo u nás za fiasko nepovažuje. 

Volby skončily. Mluvil jste o tom, že je čas uvažovat do budoucna o pravicové koalici.

Řekl jsem to přesněji. Že totiž volby – a to jsem řekl po krajských a prvním kole senátních voleb – za prvé předvedly posun na naší politické scéně a za druhé naznačily otevírání možností dalších koaličních seskupení pro budoucí parlamentní volby. A pohyb nepochybně směrem napravo politickým spektrem. 

Co dodáte k této větě po druhém kole senátních voleb?

Ve druhém kole se nic nezměnilo, protože sociální demokracie dopadla v senátních volbách stejně špatně jako ve volbách krajských. Čili, na věci se vůbec nic nemění.

K vašim politickým rivalům po letech bude patřit i Josef Zieleniec. Nebo si z něj a čtyřkoalice chcete udělat spojence?

Josef Zieleniec se stal jedním z 81 senátorů. Nepochybně mu to otevírá prostor pro další politické aktivity. Já ale jsem ten poslední, který by chtěl nyní diskutovat o tom, kdo bude reprezentovat čtyřkoalici v jakýchkoliv budoucích politických jednáních. Tomu se zásadně bráním. Vrátím se raději k otázce čtyřkoalice jako koaličního spojence. Opakuji od začátku, že jiného programově bližšího spojence než strany čtyřkoalice jsme nikdy neměli a nedovedu si ani představit, že bychom jej někdy měli. Nikdy jsme ani slůvkem nenaznačili, že by tomu bylo jinak, cokoliv o tom psali nejrůznější pisálkové. Buď je to jejich fatální intelektuální defekt, nebo je to neuvěřitelná politická zášť. Žádné třetí vysvětlení nemám. 

Vaši někdejší oponenti z řad ODS dnes slaví návrat. Kromě Josefa Zieleniece i bývalý poslanec Robert Kolář. Naopak vaše a Zemanovy „pravé ruce“- Libuše Benešová u Vás a Miroslav Šlouf a Jan Kavan u Zemana – odešly s výpraskem. Myslíte, že to něco vypovídá o tom, jak vás a Miloše Zemana voliči vidí?

Vaši otázku považuji za zavádějící a čtenáře navádějící falešným směrem. Josef Zieleniec je neskonale známější a výraznější politik. Proto vyhrál proti stávajícímu senátorovi za ODS. Naopak ve všem naprosto začínající teprve se rodící politička Daniela Filipová smetla podobným způsobem v Praze 2 jednu z hvězd čtyřkoalice, senátora Vladimíra Zemana. 

Tak jinak. Podle vašeho názoru – byl pro Libuši Benešovou handicap, že ji lidé vnímají jako vašeho blízkého spolubojovníka?

Ukazuje se, že senátní volby nepřejí zřetelně politicky názorově orientovanému člověku. Protože takový člověk spoustu věcí udělá, se spoustou ostrých názorů přijde a díky tomu si udrží svých 25 – 30 procent podporovatelů, zbytek si ale jeho názory interpretuje jako nikoli své názory, a proto raději dá svůj hlas kandidátovi, z jehož názorů nezná ani jedno jediné slovo. Protože je bílým nepopsaným listem a o nic ještě v historii v politice nebojoval a žádné voliče nepopudil. Vlastně neměl šanci, aby to někdy udělal. To se v těchto senátních volbách znovu prokázalo. 

Je tedy doba uvažovat o nějakých zásadních změnách politického rámce? Co z následujícího výčtu vás oslovuje – zrušit Senát, přímá volba prezidenta, přímé volby hejtmanů, většinový volební systém do sněmovny?

Mnohokráte jsem řekl, že za největší aktualitu považuji transformaci Senátu do jistého vyvrcholení regionálního zastoupení. Přicházím s myšlenkou aby nebyly v České republice troje volby – při vynechání voleb komunálních. Že by nebyly volby do Poslanecké sněmovny, do Senátu a do krajů. Že by byly jen dvoje volby a podle nějakého domluveného kritéria by se zvolení zástupci do krajů stávali jinak pojatou druhou komorou parlamentu. Ale teď není doba na podrobnější debatu.

Už jste se domluvili s politiky jiných stran?

To je názor, který jsem sice už mnohokrát naznačoval, ale výrazně jsem jej říkal až v posledních dnech a žádné politické partnery jsem od voleb ještě neviděl. To se nesmí nijak uměle popohánět. Musí to být dobře připravená změna.

A nemůžete mít v žádném případě žádnou likvidační formu. Musí mít formu transformační. Naznačují proto dále – v podobě dožití existujících senátorů, postupného kooptování Senátu podle nového klíče. Opakuji tedy, nemyslím revolučně likvidační proces, ale evolučně transformační. 

Ondřej Neumann, Týden, 27.11.2000