Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Vystoupení předsedy…

Vystoupení předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause na shromáždění k 60. výročí mobilizace Čs. armády v roce 1938

Projevy a vystoupení, 22. 9. 1998

Vážený pane ministře, vážení přítomní,

jsem velmi rád, že se s Vámi všemi mohu setkat při příležitosti společného zavzpomínání na jednu z důležitých událostí v historii ozbrojených sil naší země – při zamyšlení se nad mobilizací naší armády v kritických dnech mnichovské krize.

Je to výročí, jehož poselství dnešku je poněkud zvláštní. Na mobilizaci v září roku 1938 můžeme na jedné straně pohlížet s hrdostí jako na brilantně a bravurně provedený krok k obraně naší země, jako na zřetelný příklad morální vyspělosti národa a jeho nadšeného odhodlání bránit svoji vlast, jako na důkaz vojenské síly naší tehdejší demokratické republiky. Na druhé straně má vzpomínka na zářijovou mobilizaci roku 1938 tragickou příchuť. Bez ohledu na průběh mobilizace, bez ohledu na nadšení a odhodlání vojáků i jejich velitelů republika před mnichovským diktátem kapitulovala a armádě bylo znemožněno splnit svou hlavní povinnost vůči své vlasti – bránit ji před zahraniční agresí. Je tomu dokonce tak, že úspěšná mobilizace a spolu s ní rozhodné odhodlání obyvatelstva, které ji provázelo, v očích současníků i následujících generací, tragédii mnichovské kapitulace jen umocnily. V mnichovské tragédii vidíme jeden z mezníků, který hluboce ovlivnil historii nikoliv pouze bezprostředně následující, ale který v hlubším smyslu poznamenal morální klima v celé naší zemi na dlouhou dobu dopředu.

Spory o tom, zda jsme se měli bránit nacistické přesile i ve více méně beznadějné situaci, bez jakýchkoli spojenců, spory o tom, zda naši tehdejší politikové selhali, či nikoliv, budou asi pokračovat do nekonečna. V této při nechci být soudcem. Myslím však, že pro naše dnešní konání a dnešní přemýšlení znamená mobilizace před 60 lety dobré a poučné téma. Znamená poučení v tom, že v dnešní době, stejně tak jako v roce 1938, sebelépe vyzbrojená a odhodlaná armáda nemůže sama ubránit svobodu země, nemůže-li se opřít o stejně odhodlané politiky, stojící v jejím čele. Stejně tak lze jen velmi těžko ubránit svobodu a demokracii izolovaně, tedy bez pevného obranného společenství států, které sdílejí stejné hodnoty svobody a demokracie a které jejich obranu před totalitou a agresí pokládají za společnou věc, za věc s vysokou prioritou.

V tomto ohledu dnes žijeme ve šťastnější době. Naše země poprvé ve své  moderní historii není vystavena žádné bezprostřední vojenské hrozbě. Navíc stojí na prahu členství v nejmocnější obranné alianci, jakou zná světová historie – na prahu členství v NATO. V tomto ohledu je naše pozice výrazně lepší, než bylo postavení první československé demokracie. Máme-li přesto hledat v oné době v něčem inspiraci, pak je to inspirace duchem a kvalitou prvorepublikové Československé armády.

Materiální nároky na vybudování prvotřídní armády jsou dnes - v porovnání s meziválečnou dobou - nesrovnatelné a v tomto ohledu před námi a především před Vámi, příslušníky našich ozbrojených sil, stojí velmi náročný úkol. Já vím a také jsem to vždy říkal nahlas, že transformace naší armády probíhá, i když současně nemůžeme zastírat, že se potýká s mnoha problémy. Finanční prostředky, které má naše země k dispozici, jsou nutně velmi omezené. Ale trvám na tom, že nesmíme hledat ospravedlnění dnešního stavu pouze v této věci, jak se to u nás bohužel tak často děje. Stejnou, ba troufám si říci, že ještě větší úlohu hrají schopnosti, profesionalita a odhodlání k potřebným změnám, a to na všech úrovních. Je na nás, abychom naší armádě vrátili prestiž, důvěru a autoritu, které se těšila v předválečné době. Naším společným cílem musí být, aby dnešní mladá generace přistupovala ke službě v  armádě obdobně jako generace jejích prarodičů – s vědomím jejího smyslu, s odpovědností a s vlastenectvím. Na naše ozbrojené síly bude členství v NATO klást velké nároky, současně však bude dávat Vaší práci jasný smysl, perspektivu a prostor pro uplatnění.

60. výročí mobilizace Československé armády, mobilizace, jež předcházela kapitulaci, je trochu smutné výročí. Inspirujme se její vojenskou historií, na niž můžeme být oprávněně hrdi, a všemi silami usilujme o to, aby kapitulace před cizím diktátem byla pouhým mementem, které se již nikdy nebude opakovat.

Václav Klaus, Praha, 22. září 1998