Hlavní strana » Články a eseje
Články a eseje, 19. 5. 2020
Jsem člověk, který se seznámil s panem Harantem (přiznám se, že jsem si dodnes – vzhledem k úctě, kterou vůči němu cítím – nikdy nedovolil použít jeho křestní jméno) až v jeho už „dospělém věku“, před zhruba třiceti lety. Komunismus lidem jako já neumožňoval jezdit do Rakouska a ani on v té době často nejezdil do země, ve které sice nikdy dlouho nežil, ale která mu byla nesmírně blízká.
Články a eseje, 7. 5. 2020
Dámy a pánové, vážení pamětníci, ale i Vy všichni, kteří si připomínáte 75. výročí konce 2. světové války,
v prvních květnových dnech si tradičně připomínáme konec druhé světové války, válečných hrůz do té doby nepředstavitelných rozměrů, které zasáhly celý svět. Ve velkých a malých městech, u národních památníků, nenápadných pomníčků i pamětních desek se obvykle konají pietní akty a slavnostní shromáždění, kterých se stále aktivně účastní ti, pro které jsou události výročního Dne vítězství spojeny s osobními vzpomínkami, prožitky a emocemi. Zejména na válečné veterány, na které bych se chtěl těmito řádky obrátit.
Články a eseje, 4. 5. 2020
Za posledních třicet let jsem ve svých vrcholných politických funkcích na téma druhé světové války napsal mnoho článků a pronesl neméně projevů. Určitě už jsem v nich řekl všechno. Chvíli jsem váhal, mám-li si je před napsáním tohoto textu všechny přečíst a vybrat z nich své „nejmoudřejší“ výroky. Naštěstí jsem včas pochopil, že nikoli. Každý text je jiný, každý byl napsán jindy a v jiném kontextu. Teď je třeba vyjádřit pocity dneška, května 2020, tedy chvíle, kdy od skončení války uplynulo již 75 let. Každý další den totiž to, co se v té době stalo, „osvětluje“ trochu jinak, i když už se s tehdejší realitou nedá nic dělat.
Články a eseje, 13. 3. 2020
Nejsem epidemiolog, nebudu spekulovat o úmrtnosti, smrtnosti či nakažlivosti nemoci Covid-19. Úmrtnost (podíl zemřelých na celé populaci) není vysoká, není vyšší než u běžné chřipky. Smrtnost (podíl zemřelých z celkového počtu nakažených) je podstatně vyšší – nejvyšší na světě je v Itálii. Nakažlivost je mimořádně vysoká, proto ten rychlý růst nakažených. To je – v mých očích – základní zdravotnický obrys celého dnešního problému. Je evidentní, že se zatím nacházíme v první fází standardního epidemiologického procesu. Bude hůř. Dosud jsme nákazu dostávali jen ciziny, teď bude i z domova.
Články a eseje, 14. 2. 2020
Naši samozvaní „majitelé“ demokracie, kteří tak ostře bojují proti všem nedemokratickým způsobům uspořádání jakékoli lidské komunity ve světě i u nás doma, se tentokráte úžasně předvedli a plně odkryli své pravé nedemokratické já.
Články a eseje, 10. 1. 2020
Replika Michala Žantovského z 18. prosince na můj článek, který byl otištěn v Lidových novinách o čtyři dny dříve a který kritizoval politické a ideové postoje skupiny lidí kolem čtvrtletníku Aspen Review, je pro tuto skupinu lidí naprosto typická. Není v ní ani slovo o podstatě mé kritiky, je to pouze neomalený osobní útok.
Články a eseje, 28. 12. 2019
Když jsem byl letos po mnoha letech opět v Číně, za nepříjemnou novinku jsem považoval zcela nepřijatelný systém tzv. social scoring (sociálního či společenského hodnocení), který je založen na sledování chování každého člověka (patří do něho např. i systém pouličních kamer, které Vám snižují hodnocení, když přecházíte ulici na červenou či mimo přechod pro pěší).
Články a eseje, 14. 12. 2019
Pocit bezmoci (či bezmocnosti) je s výjimkou několika výjimečným historických okamžiků převažujícím stavem lidského údělu (abych si vypůjčil už slavný obrat W. Somerseta Maughama). Čím je společnost nesvobodnější, tím je tento pocit silnější. Havlův známý esej o moci bezmocných odrážel pocit bezmoci člověka v komunistické společnosti (což byl oprávněný deskriptivní soud) a zároveň ve svém názvu obsahoval optimistický normativní soud o tom, že masa bezmocných až zas tak bezmocná není.
Články a eseje, 6. 12. 2019
Již delší dobu si všímám, že v sobotu odpoledne (ale možná i někdy jindy) běží na ČT24 velmi zvláštní pořad, který se vším – obsahem, osobami, tématy, názorem, formou – naprosto liší od všech dalších pořadů České televize. Je to vidět na první pohled. Dlouho mi to vrtalo hlavou, až jsem v pravém horním rohu obrazovky objevil, že to je – bez jakýchkoli poznámek či dovysvětlení – přebíraný pořad od německé DW, Deutsche Welle, což je německé vysílání pro zahraničí. Neboli je to organizace německého státu.
Články a eseje, 3. 12. 2019
S klimatem se sice ani letos, ani v posledních letech nic mimořádného nestalo, ale klimatičtí aktivisté, lidé, kteří si založili svou politickou kariéru na výhružce, že nás klima zničí, nebude-li po jejich, proti nám právě teď organizují frontální útok. Nejen ona pověstná Gréta, ale od svého zvolení i nová předsedkyně Evropské komise (von der) Leyenová, jejíž výroky naznačují, že se nám bude po Junckerovi brzy stýskat. Už začalo. Kvůli těmto, naším psaním bezprostředně „nedosažitelným“ lidem však tuto polemiku nepíšu. Měli bychom se věnovat domácím, protože dosažitelným věrozvěstům klimatické apokalypsy.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.