Éra naší miniperestrojky – výpisky č. 27 (rok 1987)

Excerpta z četby, 18. 8. 2020

Odmítám dívat se na komunistickou éru jako na jakýsi monolit, v němž se nic nedělo a z něhož vyčníval jen rok 1968. Jde samozřejmě i o vědomě zvolenou hloubku pohledu a o velikost zvětšovacího či zmenšovacího skla, se kterým se na toto období díváme. Konstanta to ale – z hlediska života v té době – určitě nebyla.

Na čí straně vlastně stojíme my?

Komentáře IVK, 13. 8. 2020

Dnešní česká média informovala o návštěvě amerického ministra zahraničí Mika Pompea s titulky „Stojíme na vaší straně“. Citovaly tak slova amerického ministra, který vyjádřil obavy o naši svobodu a demokracii, které jsou podle něho ohroženy aktivitami konkurenčních velmocí Číny a Ruska. Ubezpečoval nás, že jsou USA připraveny pomoci nám svobodné poměry bránit. To je třeba ocenit, tak to mezi spojenci má být. Obáváme se však, že z české strany reciproční zájem o budoucnost americké demokracie, obavy o její osud a vyjádření podpory postojům současné administrativy při jednáních s ministrem Pompeem nezazněly. 

Rozhovor Václava Klause pro magazín Reportér po třiceti letech v kapitalismu opět k socialismu

Rozhovory, 13. 8. 2020

Je to, co nyní v Česku prožíváme, ten kapitalismus, který jste před třiceti lety začal budovat?

Určitě ne, to říkám naprosto rezolutně. To, co jsme začali budovat, zmutovalo kvůli vývoji ve světě a zejména v Evropské unii do stavu, který kapitalismem tak úplně není.

Svatovavřinecký rozhovor Václava Klause pro MF Dnes z vrcholu Sněžky

Rozhovory, 11. 8. 2020

Nemrzelo vás, že jste musel jet lanovkou?

Mrzelo, ale před dvěma měsíci jsem si při tenisu natrhl lýtkový sval, a když už jsem myslel, že je všechno v pořádku, tak mě to začalo bolet víc a víc. Najednou se ukázalo, že se to přeměnilo v trombózu, takže bych správně vůbec neměl chodit. Doufám, že příští rok zase budu moci jít pěšky.

Rok stěhování národů – výpisky č. 26 (rok 2015)

Excerpta z četby, 11. 8. 2020

Znovu se setkávám s tím, že rok, kdy jsme mnozí žili merkelovskou invazí migrantů do Evropy a jejím „wir schaffen das“, není ve výpiscích zahlcen těmito tématy. Existuje evidentní časové zpoždění. Potřebovali jsme navíc tehdy spíše jednoduché, utilitární věty, nic hlubokého nebylo třeba, abychom tento tragický omyl Evropy, vlastně evropských elit, mohli přesvědčivě odmítat.

Rok velké krize – výpisky č. 25 (rok 2009)

Excerpta z četby, 4. 8. 2020

Napsal jsem sice do nadpisu „rok velké krize“, ale v mých výpiscích se to neprojevilo. Čtu měsíčníky a čtvrtletníky, většinou zahraniční, ale tam aktuality všeho druhu přicházejí až s jistým zpožděním. Nevypisuji si z deníků a týdeníků. Vlastních textů o tehdejší americko-evropské krizi jsem napsal celou řadu a mou hlavní tezí tehdy bylo, že tato, od 30. let minulého století největší krize nebyla způsobena – ač většina médií i politiků tvrdila opak – „selháním trhu“, ale „selháním státu“.

Relativně klidnější rok – výpisky č. 24 (rok 2014)

Excerpta z četby, 28. 7. 2020

Jeden z mých nejbližších amerických přátel, president velkého institutu The Heritage Foundation Ed Feulner, připravoval celá desetiletí ke konci roku svůj „President’s Essay“, který byl vždy pozoruhodným čtením. V tomto konkrétním – výpisky jsem si dělal opravdu 1. ledna 2014 – zmínil, že „první povinností lídra je motivovat své následovníky“, což se děje v Americe, ale určitě ne u nás. Lídrů je málo, a když se někdo do této pozice dostane, bývá hned brzděn, aby příliš nevynikl. Aby zůstal „jen“ předsedou strany či vlády, ale aby se nestal lídrem.

Ivo Strejček: Ještě vnuci našich vnuků…

Jinýma očima, 22. 7. 2020

 V Bruselu, pod taktovkou německého předsednictví, probíhal čtyřdenní summit hlav členských států EU. Navenek, „pro publikum“, řešil dvě otázky: jak bude konstruován rozpočet EU na budoucích sedm let, jak vysoké budou povinné příspěvky jednotlivých členských států, a jak bude nastaven poměr dotací a půjček z tzv. fondu New Generation EU. Dohromady se tak „vyjednávalo“ o rozdělení necelých 2 bilionů eur! 

Rok mé druhé prezidentské volby – výpisky č. 23 (rok 2008)

Excerpta z četby, 21. 7. 2020

I při souboji o prezidentství (a operaci kyčle) jsem četl a něco si z toho poznamenával. Nebyly to však žádné politické aktuality.

Zajímavou osobností moderního keynesiánství je Robert Skidelski, autor jedné z významných biografií Keynese, sám významný ekonom. V článku ve World Economics se ptal, kde „končí racionální dělba práce?“ a odpovídal, že „nemá být dovedena až do bodu, kdy je erodován lidský kapitál společnosti“ (human capital of society). Tak o přínosech globalizace nebývá diskutováno. Použil k tomu citát z Keynese z roku 1933, který tehdy napsal, že „vyšší stupeň národní soběstačnosti nabízí kompletnější a vyrovnanější národní život“. Vůbec sám pojem národní život by v očích dnešních přepisovatelů historie a bouračů pomníků a soch určitě neobstál.

Ještě jednou k výročí osvobození

Články a eseje, 14. 7. 2020

_{V roce 1951 vydali dva mladí historici, později prominentní disidenti Karel Bartošek a Karel Pichlík, odpudivý pamflet s názvem „Hanebná úloha amerických okupantů v západních Čechách v roce 1945“. Podobný žánr, pouze s opačným znaménkem, předvedl v Lidových novinách 3. července 2020 lékař Miroslav Palát v textu nazvaném „Klaus a přepisování dějin“.}