---

Hlavní strana » Rozhovory » Přepis živě vysílaného pořadu…

---

Přepis živě vysílaného pořadu ČRo 1 - Radiožurnálu "Radiofórum" o dopisu šedesáti šesti

Rozhovory, 16. 1. 2002

Jan POKORNÝ, moderátor

Dnes budeme debatovat o otevřeném dopisu z 6. ledna tohoto roku, který byl adresován předsedovi Poslanecké sněmovny a ODS Václavu Klausovi. Dobrý večer, pane předsedo.

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a ODS

Dobrý večer.

Jan POKORNÝ

Kromě dalších osobností je pod textem podepsán i spisovatel Ludvík Vaculík. Vítejte, pane Vaculíku.

Ludvík VACULÍK, spisovatel

Dobrý večer.

Jan POKORNÝ

Dopis obsahuje tři otázky, na které Václav Klaus včera odpověděl. Pane Vaculíku, nejprve jak petice vznikla a kdo ji vymyslel?

Ludvík VACULÍK

O petici se mluvilo přinejmenším tak už během prosince. Já jsem se její přípravy nezúčastnil a když byl text hotov, tak jsem ho dostal k přečtení s žádostí, zda ho mohu podepsat. Já jsem ho podepsal prostě proto, že to jsou tři otázky, s kterými jsem se ztotožňoval.

Jan POKORNÝ

Kromě jiného se v žádosti o odpovědi píše: "Zařadíme je do zprávy o stavu demokracie, kterou připravují naše občanské iniciativy." Co vás nebo koho vede k přípravě takové zprávy?

Ludvík VACULÍK

Na smysl této věty jsem se také ptal několika svých přátel a říkali, že chtějí sestavit skupinu a požádat několik lidí, jaksi politologů a sociologů,  zeptat se jich, co si myslí o stavu demokracie u nás, takže to nebude jaksi uvedeno v této laické kuchyni.

Jan POKORNÝ

Otázka na pana předsedu Klause. Říkáte, že jste přesvědčen, že smyslem tohoto dopisu není získat vaši odpověď, ale rozpoutat další mediální akci. Co vás vede, pane předsedo, k tomuto přesvědčení?

Václav KLAUS

Tak vede mě k tomu absolutně všechno, co v tom dopise je napsáno, co tady teď slyším od pana Vaculíka, což mi vlasy vstávají hrůzou na hlavě. Tady prostě je skupina lidí, která má odvahu, kterou já obdivuji, psát zprávu o stavu demokracie, samozvanost těchto lidí, povyšování se nad ostatní, se mi zdá něčím úplně neuvěřitelným. Něco takového by si člověk přece v žádném případě neměl a nemohl odvážit a myslím, že to celý ten úmysl skutečně prozrazuje, mě to do této vteřiny, než to teď pan Vaculík řekl, opravdu nenapadlo. Nevím, je to prostě  pokus o politický střet, pro který si vybírají neuvěřitelné, neuvěřitelné záminky, a že je možné takto hluboko klesnout, tak to už, to už se skoro spíš musím usmívat, než abych ...

Jan POKORNÝ

Promiňte, tím se obracíte na pana Vaculíka?

Ludvík VACULÍK

Pane předsedo, zprávu o stavu demokracie mohu napsat i já a když ji vydám, budu pod tím podepsán jen já a bude to zpráva o tom, co, jak posuzuje demokracii nějaký Vaculík.

Václav KLAUS

Ne, ne.

Ludvík VACULÍK

Když to podepíše nějaký kolektiv lidí, bude to zpráva o tom, jak tito lidé tu demokracii hodnotí.

Václav KLAUS

Ne, já si myslím, že to nemáte pravdu. Podívejte, vy můžete nepochybně napsat a píšete nonstop své články na toto, na, dnes naposledy politický program v Lidových novinách. To je přeci naprosto v pořádku, ale slovo zpráva se chápe trošku v jiném smyslu. Slovo zpráva něco implikuje, něco nabízí. Zpráva znamená, že někoho o tom zpravuji, že si to někdo třeba ode mě vyžádal, že někam to chci posílat na nějaký vnější institut, nevím kde. To je opravdu jiný žánr. A to vy jako spisovatel ...

Ludvík VACULÍK

To je otázka ...

Václav KLAUS

Jako spisovatel určitě ...

Ludvík VACULÍK

To je otázka, jak nazvat ten žánr. Ano, já to přátelům řeknu. Ano, vždyť ...

Václav KLAUS

To je velký rozdíl.

Jan POKORNÝ

Promiňte, pánové, zpráva o stavu demokracie, ať už je v podání skupiny, kterou reprezentuje pan Vaculík nebo kohokoliv jiného, zatím není. Vraťme se k těm třem otázkám obsaženým v dopise. "Václav Klaus říká, že si všiml, že sestava podepsaná pod tím dopisem, se téměř shoduje s tou, která před rokem obsadila Českou televizi a rozpoutala kampaň, která měla svou akcí zakrýt, zabránit, snahu o údajné politické ovládnutí tohoto média." Potud citát. Pane předsedo, co je podle vás podstatnější, kdo dopis psal, nebo jaké v něm jsou otázky?

Václav KLAUS

Já myslím, že otázky v něm fakticky nejsou. To si zase řekněme čestně. Otázky ...

Ludvík VACULÍK

Opatřené otazníkem.

Václav KLAUS

Já vím, samozřejmě jsou tam slova, která mají čísla a je tam otazník na nich, ale je naprosto evidentní, že ty otázky jsou tak absurdní, že určitě pisatelé této, dokonce je tady napsáno slovo petice, to mě velmi zaujalo. Pan Vaculík řekl petice. Já jsem si ani nebyl jist, jestli je to petice. Na začátku, když jsme začali mluvit, jsem si napsal slovo petice. "Tuto petici jsme," jste říkal, takže  to je možná petice, a to je politický traktát. Já myslím, že smyslem není získat odpověď, protože ty odpovědi jsou naprosto evidentně známé, mnohokrát jsem na ně odpovídal a v tomto smyslu se skutečně jedná o něco úplně jiného.

Jan POKORNÝ

Dobře.

Václav KLAUS

Pokus, pokus dozvědět se něco, opravdu v tom dopise obsažen, v té petici obsažen není.

Jan POKORNÝ

Pane Vaculíku, o co se tedy jedná, nebo jaký je váš výklad?

Ludvík VACULÍK

No, nejprve odstraním jedno nedorozumění, a to se týká odevzdání dopisu. Pane předsedo, první bariérou, když se vejde do vašeho podniku, je recepce. Tam jsem řekl, že bych rád odevzdal vám osobně dopis. Tam mi bylo vysvětleno, s jakými potížemi to může být spojeno a jestli na tom trvám. Já jsem řekl, že netrvám a personál mi nabídl, že zavolá do sekretariátu Poslanecké sněmovny a pošle někoho, kdo to ode mě převezme, dá mi razítko. Já jsem tuto možnost přijal, neboť jsem nebyl tam kapriciózní. To znamená, že omyl je v tom, že já jsem se obrátil na sekretariát Poslanecké sněmovny a dal jsem si záležet na tomto, protože se mi nepodařilo dát vám to osobně, dal jsem si záležet na tomto, abyste se nedozvěděl z novin to proboha dřív, než to dostanete do ruky. Zavázal jsem své přátele, že noviny se o tomto zmíní až po určité lhůtě, což se mi zdálo jako takové seriózní, takže já jsem nelhal v tom, že jsem se pokusil vám to odevzdat, jenom to, že jsem nešel přes váš sekretariát, neboť mi byla nabídnuta jiná možnost.

Jan POKORNÝ

A Václav Klaus píše v reakci na váš dopis: ...... "To je lež. Náš sekretariát Ludvík Vaculík nekontaktoval a nikdo s ním nemluvil."

Václav KLAUS

Tak já bych za prvé řekl, i když respektuji nadsázky pana spisovatele, jestli nazývá Poslaneckou sněmovnu mým podnikem, tak ...

Ludvík VACULÍK

No, tím ano.

Václav KLAUS

Tak to bych prosil, aby to tak nebylo. To je normální veřejná instituce, kde já obývám jednu část, ta instituce má svou kancelář, své vedení, to není moje kancelář a tak dále. Já prostě prohlašuji, že není pravda, že se vám nepodařilo dát mi ten dokument do ruky, nebyl učiněn pokus dát mi to do ruky.

Ludvík VACULÍK

Já jsem se pokusil o ten úmysl.

Václav KLAUS

Nám z tohoto místa, z té recepce, za den volá několik lidí, my máme obrovské problémy, moje kancelář, abychom každému, kdo tam přijde s grafomanským nápadem, vysvětlili, že to tak není. Kdyby se pan Vaculík prozradil, osobně bychom pro něho došli, rádi bychom ho přijali. Tak dobře.

Ludvík VACULÍK

Já jsem upustil od toho, protože jsem si říkal: "Nemusíš se tam cpát." A přijal jsem tu normální možnost občana.

Jan POKORNÝ

Tak, můžu se vrátit k těm třem otázkám obsaženým v dopise, respektive k odpovědi Václava Klause před několika minutami, pane Vaculíku. Jaká je vaše interpretace toho záměru, který obsahoval text?

Ludvík VACULÍK

Opravdu ty tři otázky, protože já tady vidím: "Není pravdou, že ...", ta otázka byla, že jste nezveřejnil dohodu obsahující ...

Jan POKORNÝ

"Proč jste nezveřejnil mimosoudní dohodu s Vladimírem Železným."

Ludvík VACULÍK

Dobře, vy jste na to odpověděl, já proti vaší odpovědi nemám důvod něco namítat. Jestli to tak je, tak to měli ti, co toto psali vědět. Jestliže mají nějaký jiný důvod, mně není známý, mají se naučit pracovat přesněji a kdybych byl jejich nadřízený, tak jim to vytknu.

Jan POKORNÝ

Teď mluvíte o těch hlavních iniciátorech.

Ludvík VACULÍK

O té první, že nevěděli, že jste už obsah té dohody zveřejnil.

Jan POKORNÝ

Oni to možná nevěděli nejenom lidé podepsaní pod tou peticí nebo velká část z nich, ale vzpomínám si, koncem listopadu, když jsem dělal rozhovor s Ivanem Langerem, místopředsedou ODS, v pořadu O kom se mluví, tak on na otázku, jestli zná podrobnosti oné už mytizované mimosoudní dohody Václava Klause s Vladimírem Železným, odpověděl, cituji: "Tak ono se o té mimosoudní dohodě hodně hovoří, já jsem ji nikdy neviděl a neznám ji." Pane předsedo, můžete říci přesně období, kdy byla ta dohoda zveřejněna?

Václav KLAUS

Ježíši, podívejte, čemu říkáte zveřejnění dohody? Čemu říkáte ...

Jan POKORNÝ

Kdy se o ní veřejnost dozvěděla?

Václav KLAUS

Vy jste použil dobré slovo mytizovaná, mytizovaná dohoda. Já myslím, že každý ví, že když se objevila v televizi Nova zpráva o mé vile ve Švýcarsku, tak já jsem prvotně zareagoval slovíčkem tato absurdita, to si nemohu nechat líbit, já budu žalovat Novu o sto milionu korun. Zodpovědně prohlašuji, že částka sto milionů korun byla okamžiková reakce, která, také nevím, jestli je vůbec smysluplná, nebo nesmysluplná. To byla prostě volně hozená věta do vzduchu v reakci na tuto zjevnou nepravdu, lež, mě strašlivě poškozující. To jenom tak vysvětluji.

Jan POKORNÝ

Nicméně ta dohoda ......nebyla zveřejněna nikdy.

Václav KLAUS

Čemu říkáte zveřejněná? Můžete ...

Jan POKORNÝ

Že se obsah té dohody dozvěděla veřejnost, novináři.

Václav KLAUS

Jako ve smyslu, že bych měl vzít ten text, jako co jsme si říkali, když jsme si podali ruku a řekli: "Tak já nebudu dávat žádnou žalobu na sto milionů a vy prostě se omluvíte, vy se omluvíte v hlavních vysílacích zprávách toho dne, že to byla lež."

Jan POKORNÝ

Jinými slovy, žádný písemný dokument k tomu nebyl sepsán?

Václav KLAUS

Ale snad o tom, já už dokonce ani nevím, kde je, ale o to vůbec nejde přece. To je naprosto elementární, triviální věc a takto jsme to formulovali, když se to domluvilo a já nemám, co bych s tím dalšího hrál.

Jan POKORNÝ

Z čeho, pane předsedo, podle vás pramení názor, celkem hojně rozšířený, že v té mimosoudní dohodě musí být určitě ještě něco navíc?

Václav KLAUS

No, tak já si myslím, že to pramení ze zájmu některých lidí, aby takovéto věty šířili, aby vyvolali jistou emoci ve společnosti, ve veřejnosti, aby prostě útočili určitým směrem. Nedovedu si jinak představit, co by v tom mohlo být.

Jan POKORNÝ

Jinými slovy, pan Vaculík třeba neměl pocit, že by televize Nova stranila Václavu Klausovi nebo něco takového.

Ludvík VACULÍK

Ne, ne, ne, já, mě ani tato otázka vůbec tak nezajímala, že, podívejte se, mně záleží na ...

Jan POKORNÝ

Na začátku jste říkal, že jste s těmi otázkami souhlasil, když vám je ...

Ludvík VACULÍK

Ano, protože byli lidé, kteří to nevěděli, připojuji se k jejich otázce. Já o tom stejně nejsem informovaný, ale toto by k tomu, na to bych tak důraz nedával. Mně se zdá důležitější ta otázka druhá, včetně vaší odpovědi. Já vám řeknu, že já si celkem cením toho, že to zase odmítáte, trváte tvrdošíjně na svém, že nebudete a nechcete se z toho zpovídat, na tom, to má ctnost toho, že kašlete na to, co vám to udělá před voliči, že. Já jsem to vzal na vědomí, tuto vaši odpověď. Považoval jste za správné lidsky se ho ujmout a tak dále. Já mám otázku jinou. Co chtěl pan Železný, co od vás žádal, o pomoc, o radu, co jste mu poskytl, zda jste ho přijal jako mě, kdybych já měl nějakou potíž, já takový případ jsem jednou měl, že, jenže jsem se takto neobrátil a byl bych ve vás doufal, že. Takže já mám otázku tuto: Bereme na vědomí, měl jste právo ho přijmout. To je jako fér. Ale co on chtěl? A nedivte se, že to lidi zajímá. My jsme měli pěvecký kroužek včera v PENklubu, když tuto odpověď jsem dostal a já jsem jim tam přečetl, a to nejsou členové PENklubu, to jsou zpěváci, všichni se tomu smáli, nikdo tomu nevěří. Pane předsedo, a ta nedůvěra, oprávněná, nebo neoprávněná, víte, ona existuje, a to je prostě politický fakt hmotné váhy, hmotné váhy. A já bych si přál, aby můj předseda, kterého míním sehnat, kterého možná budu volit, já jsem si sem přišel také pro nějaký kloudný důvod, proč tu vaši stranu volit, aby jednal důstojně, aby nejednal jako pronásledovanec. Vy i tady jste odpovídala jako člověk, který považuje novináře a všechny za nepřátele. Mně se ta kampaň nelíbí. My o tom často mluvíme, takové to štvaní a osočování se mi nelíbí, ale vy jste se za toho nepřítele, jako kdyby jste tu úlohu přijal a vy reagujete jako člověk postižený, nešťastný, podezíravý a způsobem, který se mně nezdá vůbec jako důstojný. Proč ...

Jan POKORNÝ

Dovolte, pane Vaculíku, ...

Václav KLAUS

Mně se hrozně líbí, s jakou vášní ...

Ludvík VACULÍK

Já jsem přijal tuto debatu proto, abych s vámi jednou mohl jako s člověkem, abych vám mohl říci, co bych, k čemu bych se jinak neodvážil. Podívejte se, vy říkáte ...

Václav KLAUS

Počkejte, tak se mě něco ptáte, tak mě nechejte odpovědět.

Jan POKORNÝ

Tak ať pan Klaus odpoví. Ta otázka, která vlastně, ta v textu obsažená, byla: "Domníváte se, že je správné, aby předseda Poslanecké sněmovny, třetí nejvyšší ústavní činitel této země, demonstroval veřejně podporu člověku, jehož činnost je předmětem tolika různých vyšetřování, soudních i arbitrážních řízení?" S tou odpovědí jste spokojen? Pan Vaculík ji rozšiřuje, co chtěl Vladimír Železný.

Václav KLAUS

Já na to říkám, že jsem, že bych napsal něco podrážděného, uraženého, nervózního, nebo jak jste to říkal, já jsem napsal větu: "Považuji za správné a lidsky férové, že jsem přijal Vladimíra Železného, a to zcela veřejně." Za A, považoval bych za nefér, abych ho přijal neveřejně. To udělala celá řada dalších politiků, vy o tom nemluvíte, protože se potkali kdo ví kde, kdo ví jak, a to je pod mou důstojnost. To je věc číslo jedna. Druhá věc je, jestli umím s nějakým člověkem a já nemám sebemenší důvod o Vladimíru Železném říkat něco negativního, ale na druhé straně jsme spolu mluvívali, viděli se třikrát za rok, nebo, řekněme, četnost tohoto typu. Jestli se umím setkat s Vladimírem Železným před tím, než se dostal do soudního vyšetřování nebo do sféry policejního zadržení, tak já bych se musel fackovat studem, že bych nenašel možnost, abych se s ním potkal i poté a strašně se divím, že vy byste spíše toto neocenil. Já vám prozrazuji, že vím a samozřejmě jsem věděl ten den, že to může některé lidi popudit, že mi to asi volebních hlasů nepřidá, ale já bych se musel stydět ...

Ludvík VACULÍK

Ano, to je dobré.

Václav KLAUS

... zoufalým způsobem, kdybych s tím člověkem uměl mluvit čtrnáct dní před tím, a pak bych s ním neuměl mluvit. Jestli toto necítí každý, že to čiší z mé odpovědi, že jsem toto doslova stejnými slovy odpovídal na jedné televizní debatě.

Ludvík VACULÍK

Ale co on chtěl?

Václav KLAUS

Takže to je první půlka. Co on chtěl? Tak za prvé nemá ...

Ludvík VACULÍK

Jako člověk přišel za blízkým? Nebo přišel za předsedou?

Václav KLAUS

Vy přidáváte silná slova. Ano, já jsem měl elementární pocit, že člověku, který se objevil ve velké štvanici, mám vyjádřit svou elementární, lidskou podporu, ve smyslu, byť slovo podpora znamená něco jiného, tím, že ...

Jan POKORNÝ

Abychom se dobrali odpovědi, a tu on chtěl? Kvůli tomu přišel?

Václav KLAUS

Ale jak to, že on chtěl. Já myslím, že to bylo setkání, které vyplynulo, jestli myslíte, že 10:1 nebo 9:1 v zájmu jednoho nebo druhého člověka.

Ludvík VACULÍK

Co chtěl?

Václav KLAUS

Já tedy teď, jestli vám mohu doplnit nebo rozvinout tuto odpověď, i když mě fascinuje, že by to někdo chtěl vědět.

Ludvík VACULÍK

Ano, já, já.

Václav KLAUS

Být investigativním detektivem.

Ludvík VACULÍK

... vaše právo, říkám, ten Klaus: "Ano, to je fér, to je v pořádku," mě zajímá, co chtěl.

Václav KLAUS

Ano, já vám rozumím. Ale já říkám, co jsem chtěl já. Já jsem prostě chtěl demonstrovat to, že se nenechám zatlačit a uštvat těmito věcmi a já jsem řekl větu, že pokud Vladimír Železný se se mnou chce setkat, tak já jsem kdykoliv v této souvislosti k dispozici a znova na tomto trvám jako na elementárním přístupu, který si nenechám od žádných panů Hřebejků a Vieweghů ze svého života ubrat. A vůbec otázka, co chtěl, já bych moc prosil, abyste uměl odlišit slovíčko chtěl s velkým CH a chtěl s malým CH. Já myslím, že toto elementární setkání považuji za tu podstatnou věc.
Jestli si myslíte, že žijeme ještě v komunismu a že má nějaký významný politik šanci ovlivnit soudy, policii nebo něco takového, to naštěstí už prostě nežijeme a myšlenka, že bych mohl nějakým, jakýmkoliv způsobem mu pomáhat ...

Ludvík VACULÍK

Patřím k těm, co si to o vás nemyslí.

Václav KLAUS

Mě se dnes zeptaly nějaké jiné noviny, zítra to bude v rozhovoru v Mladé frontě DNES, jestli jsem se vyptával vyšetřovatelů a policie na tuto kauzu. Já jsem se strašlivě rozzlobil a řekl jsem: "Ani vteřinu." Co jsem v politice, 12 let a dva měsíce, v žádné z mých rolí předsedy vlády či předsedy parlamentu jsem nevyjednával s žádným policistou, s žádným vyšetřovatelem, s žádným soudcem o žádné věci. Netroufl bych si to, v životě by mě to nenapadlo. A vůbec to, že mě za to někteří páni Svěrákové a podobně vůbec podezírají, je pro mě takovou lidskou a osobní urážkou, že prostě, nezlobte se, já musím reagovat tak, jak reaguji.

Jan POKORNÝ

Tak, já bych teď poprosil stručně pana Vaculíka, dozvěděl jste se, co chtěl?

Ludvík VACULÍK

Nedozvěděl jsem se, co chtěl, no, dobře, ale vy jste tady hned řekl v třetí větě: "Lidové soudy a jejich rozsudky patří minulosti." Okamžitě za normální klidné politické odpovědi přecházíte, jak máme tuto větu brát? To znamená, že nás, že nás přirovnáváte, nebo že od nás očekáváte takovéto tendence, to se mi na tom nelíbí. Když jsem tázán, co říkám vaší odpovědi. Věcně na to nemám, co říci. Za druhé jste řekl, že jste neslyšel o panu Železném nic špatného, pak jste tedy jediný v republice.

Václav KLAUS

Kdy jsem řekl, že jsem neslyšel nic špatného?

Ludvík VACULÍK

Před chvilkou. Že jste neslyšel o něm, že nevíte o něm nic špatného, jste před chvilkou řekl.

Václav KLAUS

Nezlobte se, to mě tedy pusťte zpátky.

Jan POKORNÝ

To musíme napřed dokončit debatu, a potom ...

Václav KLAUS

Myslím, že jsem řekl, že jsem ... Ale zejména to je věta, kterou nevidím sebemenší důvod, jestli jsem ji náhodou řekl, jako že jsem přesvědčen že ne, tak to mi musel uklouznout jazyk.

Ludvík VACULÍK

To jste jediný v republice, pane předsedo.

Václav KLAUS

Neříkejte to vítězným tónem.

Ludvík VACULÍK

Nebudu, já jsem rád ...

Václav KLAUS

Neřekl jsem nic takového, ale hlavně jde o jinou věc. Jde o to, jestli máme nezávislou justici, která má spravedlivě posoudit vinu, či nevinu člověka, nebo jestli máme dělat petice podepsané 66 lidmi, kteří implicitně vyjadřují o vině svůj názor. Nezlobte se, já to i v těch vašich slovech i z toho, jak se chováte a teď tváříte, já tuto větu cítím, a to považuji za obdivuhodné a tedy to je na zprávu o stavu demokracie u nás. Možná kontrazpráva, ano.

Jan POKORNÝ

Promiňte, možná bude zajímavé vyslechnout, jaké otázky k tomuto tématu, k tomu vašemu dialogu, klade šest telefonujících posluchačů. Je to takové pravidlo, pane Vaculíku.

Ludvík VACULÍK

Já jsem neřekl všechno a vyhrazuji si potom ještě právo něco říci.

Jan POKORNÝ

Samozřejmě předem splněno.
Český rozhlas 1 Radiožurnál. Následuje telefonická část.

redaktor

Živé telefonáty, které teď budeme vysílat, nejsou redigovány a vyjadřují osobní názory posluchačů.

Jan POKORNÝ

V dnešním Radiofóru diskutují spisovatel Ludvík Vaculík a předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Telefony 0221552155 a 0221552255. Jelikož Václav Klaus spěchá na jednání s ministrem zahraničí a předsedy ostatních parlamentních stran, poprosím o stručné otázky, abychom se dobrali také stručných odpovědí na všech šest dotazů.
Dobrý večer.

osoba

Dobrý večer, já volám z Brna. Já bych se jenom, prosím vás, chtěla zeptat pana Vaculíka, kde bere tolik drzosti a tvrdí, že prostě pan Klaus je jediný v republice, který tvrdí o tom, že pan Železný je nevinný. Že je jediný, který prostě, já nevím, něco, že nechce říci, co mluvil s panem Železným. Vždyť by to byl necharakterní člověk, prosím vás. Jestliže za mnou přijde někdo, já budu předsedou Poslanecké sněmovny a přijde za mnou někdo, ať s dotazem, s prosbou, s pomocí, tak by ode mě bylo tedy úplně nefér, kdybych já prostě to rozšiřovala do světa a vykládala, co prostě tedy jsem s kým projednávala.

Jan POKORNÝ

Dobře, máme zaznamenáno.

osoba

A ještě bych chtěla říci ...

Jan POKORNÝ

Počkejte, prosím dalšího posluchače.

osoba

Kubíková. Dobrý večer. Praha.

Jan POKORNÝ, moderátor

Dobrý večer, paní Kubíková.

osoba

Totéž mám, tentýž dotaz nebo připomínku. Prosím vás, vždyť jsme ve svobodné, demokratické zemi. Kdokoliv z nás se může stýkat s kýmkoliv. Jak je možné, že tato garnitura spisovatelů, kteří kdysi poukazovali na nedostatky v těchto věcech, teď se tomuto takto brání a brání nám, abychom se mohli s někým stýkat.

Jan POKORNÝ

Dobře, děkujeme za otázku. Říkáte totéž, co první posluchačka. Třetí dotaz. Vítejte.

osoba

Dobrý večer. Tady Moštěk, Budějovice.

Jan POKORNÝ

Vítejte, pane Moštěku.

osoba

Chtěl bych, souhlasil bych s panem Klausem, i když nejsem příznivcem ODS, ale nesouhlasil bych s ním v té věci, kdy mluví o nezávislých soudech, poněvadž my máme nejvíc zkorumpované soudy v celé střední Evropě, poněvadž to soudí ty soudci, kteří se dopouštěli zločinů za komunismu. To by si měli tito představitelé státu a vlády uvědomit.

Jan POKORNÝ

Dobře, děkujeme za názor.

osoba

Byl bych rád, kdyby mi na tuto otázku odpověděl.

Jan POKORNÝ

Máme zaznamenáno. Čtvrtý dotaz. Haló?

osoba

Dobrý večer.

Jan POKORNÝ, moderátor

Dobrý večer.

osoba

Tady posluchač z Prahy. Já bych měl dva dotazy, jestli mohu velmi krátce.

Jan POKORNÝ

Prosím jeden.

osoba

Dobře, protože je pan Železný představitelem podnikové sféry. Já jsem podnikatel, platím daně, nepřevádím majetek, proč pan profesor někdy nevezme mě jako podnikatele podnikové sféry na takovýto rozhovor.

Jan POKORNÝ

Podnikatelské myslíte, dobře. Zkusil jste zažádat o takový rozhovor? Tak už je tam další dotaz. Prosím, dobrý večer.

osoba

Slyšíte mě?

Jan POKORNÝ

Ano, slyšíme.

osoba

Pane Pokorný, vyřiďte těm pánům, kteří jsou na tom podepsaní ...

Jan POKORNÝ

Oni vás slyší.

osoba

Vyřiďte jim laskavě, že si myslím, že to jsou jen falešní podvodníci, kteří rozdělávají nesváry v tomto státě. Vyjde jim to, ale vám také. Vy to také podkopáváte.

Jan POKORNÝ

Na slyšenou. A závěrečný dotaz. Dobrý večer.

osoba

Dobrý večer. Tady je František Drozd z Ostravy. Já jsem měl jenom na pana Klause dotaz, ono být politikem není úplně bez nějaké daně. Pokud se s někým setkám a jsem politikem, tak bych k tomu asi měl zaujmout nějaký postoj a zpravit o tom veřejnost. Pokud bych byl nějakým Ondrou Opečákem z Opavy, tak se k tomu vyjadřovat nemusím, ale pokud jsem politik a chci někoho, aby mě za to volil, nebo chci se za své jednání zodpovídat, tak musím zaujmout nějaký postoj a říci k tomu něco. Je to opravdu ...

Jan POKORNÝ

Děkujeme za váš postřeh, hezký večer.

osoba

Na shledanou.

Jan POKORNÝ

Omlouváme se za trochu stručnější telefonickou část. Pojďme se věnovat odpovědím. Pane Vaculíku.

Ludvík VACULÍK

Tázán jsem já. Samozřejmě se může každý občan stýkat s kýmkoliv, ale ze styku kohokoliv s kýmkoliv nevyplývá pro ty ostatní nebo pro celý stát nebo pro celou společnost ještě nic. Tady ty otázky a to celé bylo způsobeno tím, že z jednání, chování a podnikání pana Železného vyplývají dluhy ve výši přes dvacet miliard a tazatelé byli vedeni obavou, co teď a pan předseda tady v té odpovědi také mluví, jako kdyby my bychom si přáli, abychom dopadli, prohráli ty spory, ale oni už jsou prohrané. Obě ty, pane předsedo, obě ty arbitráže už dopadly proti nám, takže otázka, kdo to zaplatí, byla na místě.

Jan POKORNÝ

Tak teď už jste to posunul, pane Vaculíku, o kousek dál. Já bych se podržel u těch prvních dvou a závěrečného telefonátu, tedy setkání Václava Klause s Vladimírem Železným. Vy jste odpověděl na ty první dvě otázky posluchačkám. V závěru telefonické části upozorňuje posluchač na to, že je politikem, pan Klaus, a že tam už to není setkání kohokoliv s kýmkoliv.

Václav KLAUS

Tak já bych za prvé chtěl říci, že tady tři z těch šesti vyjádřili velký nesouhlas ...

Ludvík VACULÍK

Se mnou.

Václav KLAUS

... s panem Vaculíkem a pan Vaculík to s galantností a šarmem sobě vlastním přešel, protože to jsou prostě házení hrachu na zeď.

Jan POKORNÝ

Není to sociologický vzorek, jsou to náhodně volající posluchači.

Václav KLAUS

Já bych panu Muštěkovi řekl, že bych si neodvážil říci soud jako někdo, kdo neměl sebemenší šanci kontrolovat, vidět při práci soudy, že máme nejzkorumpovanější soudce v Evropě. To jsou prostě odvážné věty, které nevím, jak on může vědět, já si myslím, že naši soudci jsou dobří, či špatní stejně jako kdokoliv jiný v naší společnosti, jako tisíce lidských profesí a myslet si, že to je nějaká výjimka, výchylka, která vyčnívá z naší společnosti a vyčnívá z Evropy a vyčnívá ze střední Evropy, to bych si netroufl říci a ať je to, jak je to, tak pořád ještě nejlepší jsou soudy jako nezávislé instituce a ne diktáty politiků nebo davu nebo něco takového. To je první věc. Druhá věc, proč si vybírám pana Železného jako představitele podnikatelského prostředí. Já tazateli musím sdělit, že jsem prodělal stovky, desítky, tisíce setkání s podnikateli nejrůznějšího typu, v nejrůznějších místech, městech České republiky, navštěvoval jsem jejich továrny, firmy, takže rád se setkám i s tímto pánem. A třetí věc, já jsem si vědom, že politik platí určitou daň, že samozřejmě zaujímá určitý postoj a za ten platí. Já jsem na začátku řekl, že jsem tuto věc zvolil veřejně, neschovával jsem se. Já nijak nesnižuji tento svůj čin. Já vím, že já jsem řekl, že vím, že nějakou daň za to prostě jsem zaplatil, ale mně elementární můj cit velel, že mám tuto věc udělat.

Jan POKORNÝ

Zvažoval jste, promiňte, a teď už jenom stručně k tomu setkání, jestli to, že se setkáváte na půdě Poslanecké sněmovny, může vyvolat také třeba rozmrzení u někoho?

Václav KLAUS

Tak ale, co si ode mě přejete? Přejete si ...

Jan POKORNÝ

Odpověď, nic víc.

Václav KLAUS

Já vím, přejete si implicitně, přejete si to, abych se setkal někde ve čtyři hodiny ráno v docích pražské Libně nebo něco takového, aby nás nikdo neviděl, nebo… já myslím, že to je přec naprosto férové a já mám pocit, že tady někteří lidé odsuzují toho či onoho člověka prostě bez těch soudů, a to snad nedělejme, to už je konec světa, pane Vaculíku ...

Ludvík VACULÍK, spisovatel

To je pořád dokola, pane předsedo.

Jan POKORNÝ

Máme tři minuty do konce. Pan Vaculík má slovo.

Ludvík VACULÍK

Já se pohnu dál, já to pohnu dál. Teď se jedná o to, jestli pan Železný, jestli mu bude prodloužena licence, nebo ne. Jako občan řekněte, jestli to je osoba, po tom všem, důvěryhodná, aby mu byla prodloužena licence. To nás rozčiluje, to nám vadí. Odpovězte jako občan, ani ne jako předseda.

Václav KLAUS

Tak, podívejte, já za prvé soudy o tom, co kdo provedl, neprovedl, jak provedl, to nechávám opravdu na někom jiném. Jestli vy si osobujete ...

Ludvík VACULÍK

Na arbitráži. Arbitráž rozhodla, že dluží ...

Václav KLAUS

Rozhodly dvě arbitráže, pane Vaculíku, není to tak. Neodsoudily, nerozhodly dvě záporně. Jedna rozhodla kladně, druhá záporně, jestli to nevíte, prosím, nastudujte si tyto případy. To čtete špatně v novinách, to vám prostě předložím noviny jiné, nebo čtěte jiné noviny. Jedna rozhodla tak, druhá rozhodla jinak. Žádná z nich nerozhodla o žádném dluhu dvaceti miliard, o kterých vy jste tady mystifikoval veřejnost tím, že rozhodla, že je dluh dvacet milionů korun, není žádný dluh dvacet milionů korun. Ale nejsem vykladač toho, já si to neosobuji vykládat, ale vy se tváříte, jako byste tím vykladačem byl. Takže ...

Ludvík VACULÍK

Ne, já jsem postižený občan.

Václav KLAUS

A o tom, jestli někdo dostává, nebo nedostává licenci, naštěstí zase nerozhoduje žádný Klaus. V žádném případě o tom nerozhoduje Klaus. Rozhoduje o tom demokraticky zvolená rada, protože už každá rada, ve které nejste vy sám nebo vaši kamarádi, už ji považujete apriorně za špatnou. Ta rada byla zvolena demokratickým způsobem, funguje, ona rozhoduje o licenci. Naštěstí o tom nerozhodujete ani vy, ani já.

Ludvík VACULÍK

Já se připojuji k vaší důvěře.

Václav KLAUS

Naštěstí oba dva. Já mám důvěru k tomu, jako ke kterékoliv jiné instituci.

Jan POKORNÝ

Pardon, vstupuji do toho, protože zbývá posledních pár vteřin vaší společné debaty. Pane Vaculíku, podle prvního pocitu, který máte ze setkání s Václavem Klausem, bylo to celé k něčemu?

Ludvík VACULÍK

Mně to moc k ničemu nebylo. Já jsem se těšil na takový důkladnější rozhovor, který by nebyl zatížený pocitem nepřátelství. Já mám, sakra, já to radši panu předsedovi řeknu zvlášť. Prostě já jsem sem šel proto, abych se posílil v důvěře v tu stranu, kterou jsem volil, já jsem se v ní neposílil.

Jan POKORNÝ

Tak. Václav Klaus říká, že to všechno cítil jako ohrožení svobody své a svobody v celé naší zemi. Je to až tak?
 
Václav KLAUS

Já myslím, že když někdo mě chce peskovat za toto setkání, tak to já považuji za ohrožení svobody.

Jan POKORNÝ

Hosty dnešního Radiofóra byli Ludvík Vaculík, spisovatel, Václav Klaus, předseda ODS a Poslanecké sněmovny. Díky za váš čas. Hezký zbytek večera. Na shledanou.

Václav KLAUS

Na shledanou.

Ludvík VACULÍK

Dobrou noc.  

ČRo 1 - Radiožurnál, "Radiofórum", 15.1.2001