Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev Václava Klause při…

Projev Václava Klause při udělení čestného doktorátu VŠE Miltonu Friedmanovi

Projevy a vystoupení, 23. 4. 1997

Je pro mne velkým potěšením a zároveň velkou ctí, že se mohu zúčastnit tohoto slavnostního shromáždění a pronést při této příležitosti několik slov o Miltonu Friedmanovi a o jeho roli v ekonomické vědě a v hospodářské politice druhé poloviny 20. století. Není žádných pochyb o tom, že je Milton Friedman, laureát Nobelovy ceny a nositel mnoha dalších prestižních mezinárodních ocenění, jedním z nejvýznamnějších ekonomů tohoto století. Jeho myšlenky ovlivnily celé generace ekonomů, a to nejen ve Spojených státech a v západním světě, ale i u nás. Během komunistické éry neměli lidé jako já sebemenší šanci ani snít o setkání s ním, ale i v oné době existovalo mnoho duchovních vazeb mezi ním a některými z nás. Já osobně jsem strávil mnoho let studiem jeho prací (i prací jeho kolegů z Chicagské university).

Je paradoxní, že ačkoliv jsme tehdy byli relativně velmi přísně izolováni od zbytku světa, býval jsem v minulosti často nazýván friedmanovcem, monetaristou nebo exponentem Chicagské školy. Vždy jsem tato označení považoval pro sebe za čest, ačkoliv ti, kteří je používali, je mínili jako urážku nebo obvinění.

Četba a studium prací Miltona Friedmana pomohly mně a mnohým dalším porozumět ekonomické realitě, porozumět ekonomii a její metodologii, roli trhu ve společnosti, roli státu ve svobodné tržní ekonomice, roli peněz v ekonomice a řadě dalších věcí. Samozřejmě existovali i jiní vlivní autoři, ale žádný z nich nebyl srovnatelný ve své intelektuální a lidské integritě, v pevnosti postojů a názorů, v inovativní odvaze, v jednoduchosti a jasnosti výkladu a v rozsahu a kvalitě zásadních příspěvků k ekonomické teorii a k teorii veřejné politiky. Zároveň neznám nikoho jiného s takovým osobním šarmem a s takovou schopností poslouchat ostatní, poslouchat jejich slova a myšlenky. Mé první setkání s ním v roce 1990 bylo pro mne skutečnou radostí a nezapomenutelným zážitkem.

Na teoretickém poli považuji za klíčovou jeho stať „Restatement of the Quantity Theory of Money“ z roku 1956 a navazující texty z této oblasti, jeho teorii poptávky po penězích, jeho program měnové stability, jeho teorii nominálního důchodu, jeho výklad vztahu mezi nezaměstnaností a inflací, které všechny představují nesmírně důležité příspěvky k teorii peněz a měnové politiky.

Jeho „Essays in Positive Economics“ byly neméně důležitým příspěvkem a to hlavně k metodologii ekonomické vědy. Jasné a přesvědčivé vysvětlení rozdílu mezi pozitivní a normativní ekonomií a stejně tak argumenty o instrumentalismu vědeckých předpokladů ovlivnily způsob pohledu na ekonomickou teorii a ekonomickou realitu mnohých z nás. Musím říci, že jsou to také důležité metodologické rady pro každodenní život ve veřejné politice. V diskusích v posledních dnech, ve vládě i na veřejnosti, o důsledcích nedávných posunů v měnové politice jsem několikrát použil tezi, zdůrazňovanou Miltonem Friedmanem, o existenci důležitých časových zpoždění v ekonomice - jde o tzv. poznávací, rozhodovací a implementační zpoždění hospodářské politiky.

Přesvědčivé argumenty Miltona Friedmana o hospodářské politice, o fixních vs.flexibilních pravidlech, o monetarismu vs.keynesiánství byly diskutovány po mnohá desetiletí v západních zemích, ale vím, že je mu známo, že jsme je diskutovali stejně vášnivě i v bývalém Československu. Včera odpoledne jsem oznámil rozhodnutí české vlády o změně makroekonomické politiky jako reakci na zpomalení ekonomického růstu a z toho plynoucího poklesu příjmů státního rozpočtu. Pokud jsou mé analýzy správné a v tomto ohledu jsem dobrým žákem Miltona Friedmana, protože věřím, že „money matters“, byl celý problém způsoben změnou měnové politiky v polovině minulého roku. Přál bych si, kdyby naše centrální banka tehdy následovala doporučení Miltona Friedmana o fixních pravidlech měnové politiky.

Milton Friedman však není pouze teoretikem ve velmi rigorózní disciplině jakou je ekonomická věda. Je zároveň přesvědčeným zastáncem neregulované tržní ekonomiky a já věřím, že jeho knihy „Capitalism and Freedom“, spolu s pozdější „Free to Choose“ otevřely oči celým generacím nejen členů akademické obce, ale i řadovým občanům všech kontinentů naší planety.

Jeho díla nám pomáhala porozumět i podstatě bývalého komunistického režimu, jeho nesvobodě i jeho ekonomické iracionalitě. Díky názorům Miltona Friedmana jsme neměli sebemenší iluze o tzv. „třetích cestách“, o „perestrojce“, o reformovatelnosti komunismu. Milton Friedman nám pomáhal interpretovat existující komunistickou ekonomiku, a to ne jako učebnicovou direktivní ekonomiku založenou na příkazech, předávaných vertikálně z centrální plánovací komise jednotlivým individuálním firmám, ale jako velmi zvláštní a velmi okleštěnou a podvázanou tržní ekonomiku s nedokonalými, ale nicméně dominantními horizontálními vztahy mezi ekonomickými subjekty na mikroúrovni. Milton Friedman věděl, že je nemožné potlačit lidské chování, spontánnost směny, implicitní ceny - pokud neexistují ceny explicitní, všude přítomné negociování atd. V oněch dobách to byl velmi vzácný názor.

Práce Miltona Friedmana nám současně pomáhaly porozumět logice transformace komunistické země na svobodnou společnost a plnohodnotnou tržní ekonomiku. Díky němu jsme měli jasnou vizi, kam se ubírat a pragmatickou strategii, jak se tam dostat. Nechtěli jsme diktovat a řídit celý proces transformace, protože by to v realitě stejně nebylo možné a zcela jistě by to ani nebylo úspěšné. Věděli jsme, že musíme důvěřovat svobodným občanům, aby oni vytvořili nový svět - pouze s mírnou pomocí shora.

Jsem si jistý, že Vysoká škola ekonomická bude poctěna tím, že může předat čestný doktorát takovému člověku a věřím, že mít Miltona Friedmana jako svého graduanta bude silnou pozitivní motivací pro všechny budoucí studenty a spolupracovníky této školy.

Václav Klaus, 23. dubna 1997

překlad anglického originálu