Klaus.cz






Hlavní strana » Rozhovory » Havel byl stranický prezident…


Havel byl stranický prezident. Já bych nebyl

Rozhovory, 11. 12. 2002

Když jsem se definitivně rozhodl, že opustím funkci šéfa Občanské demokratické strany, ulevilo se mi, říká Klaus.  

Po kongresu ODS bude Václav Klaus "jen" poslancem a čestným předsedou strany. Podle svých slov spoléhá na to, že při volbě nového prezidenta, v níž kandiduje, se nebudou poslanci a senátoři řídit pokyny stranických sekretariátů, ale vlastním rozumem.  

OTÁZKA:
Jak se změní ODS, když v jejím čele nebude Václav Klaus?  

Doufám, že se nezmění. Já bych si velmi přál, aby se nezměnila v tom podstatném. To znamená být autentickou pravicovou stranou, která je v jistém slova smyslu "lidová", neboli občanská. Nikoli výlučná, elitářská, parciální.  

OTÁZKA:
Tímto směrem by tedy měl stranu vést nový předseda.

Určitě. Já bych se strašně bál, kdyby začala směřovat jinam. Bál bych se nákroků víc k podnikatelskému světu, k apolitické politice, k přijetí hesel o mizení pravicovosti a levicovosti. Tím do jisté míry naznačuji, které z kandidátů na předsedu bych preferoval, nebo nepreferoval.  

OTÁZKA:
Řeknete alespoň delegátům na kongresu přímo, kdo by podle vás měl stanout v čele ODS? Nebo spíše typově popíšete, co by měl nový předseda strany splňovat?

Určitě spíše to druhé než první.  

OTÁZKA:
O tom, že byste ještě přehodnotil své rozhodnutí neobhajovat funkci předsedy, už vůbec neuvažujete? 

To určitě ne. Myslím, že každý z nás, když už jednou v životě provede těžké, trochu dilematické rozhodnutí, kterého se jistou dobu obával a zdráhal se ho učinit, tak když ho udělá, strašně se mu uleví na duši. To už mám za sebou.  

OTÁZKA:
Neohrozí ODS, když se předsedou strany stane vyhraněný představitel konzervativního či liberálního proudu, které ve straně jsou? Nevznikne ono pnutí, před kterým jste varoval?  

V každém případě bych řekl, že jsou mi milejší vyhranění představitelé slova liberální nebo konzervativní. To je mi bližší než vyhraněnost regionální, energetická, zemědělská nebo jiná.  

OTÁZKA:
Někteří vaši kolegové hovoří o tom, že byste se měl stát čestným předsedou strany. Přijmete to?  

Za prvé si myslím, že je dobré říci, že je to spíše titul než funkce. Já si nemyslím, že by s tímto titulem měly být spojeny nějaké pravomoci a také v žádném případě nebudou. A beru to asi tak, jak jsem to slyšel na jednom oblastním sněmu: Přece není možné, aby 16. prosince v osm hodin ráno byl Klaus řadovým členem místního sdružení ODS Praha-Kobylisy. Já myslím, že na tom něco je, a nic proti tomu nenamítám.  

OTÁZKA:
Nakolik hodláte dál ovlivňovat počínání strany, když si třeba bude v budoucnu vybírat koaličního partnera? 

Nepředpokládám, že bych do toho chtěl přímo vstupovat. A jestli se mnou někdo bude mluvit, to asi ano. Já bych si strašně přál a doufal, že autorita nesouvisí výhradně s funkcí, ale s postoji, názory, argumenty. V tomto smyslu doufám, že nějakou autoritu mít budu.  

OTÁZKA:
Místopředseda strany Petr Nečas napsal ve svém volebním programu pro kongres následující věty: "ODS se musí zřetelně vymezit vůči vládní koalici. Není žádný důvod uzavírat politické obchody. Musíme se orientovat na vytvoření nesocialistické vlády." Souhlasíte s tím?  

To jsou samozřejmé věty, které nejsou žádným průlomem.  

OTÁZKA:
Nepovažujete přece jen s odstupem času za chybu, že jste se před čtyřmi lety, když se vám nepodařilo zvítězit ve volbách, dohodli se sociálními demokraty a umožnili jim vládnout? A ČSSD vládne dosud, když mezitím vyhrála další volby.  

Já už se zdráhám na to odpovídat, protože jsem to řekl už miliónkrát a žádné nové argumenty nemám. Jsem přesvědčen, že to pro nás byla jediná možnost. Byl jsem o tom přesvědčen tehdy, jsem o tom přesvědčen dnes.

Mimochodem, když teď udělám vsuvku, dobře si uvědomuji, že 10. prosince je chvíle, kdy jsem před třinácti lety z rukou tehdejšího prezidenta Husáka bral pověření k funkci federálního ministra financí. Takže je to přesně třináct let, kdy jsem ve vrcholné politice. Zlatá "moje privatizace"  

OTÁZKA:
Kromě toho, že jste od založení vedl ODS, byl jste významnou část 90. let premiérem. Co vidíte jako svůj největší přínos?  

Domnívám se, že transformace v pluralitní systém parlamentní demokracie a v tržní ekonomiku bez jakýchkoli adjektiv je velmi spojená s mým jménem.

Dneska už se to leckomu zdá zbytečnou minulostí, ale já musím připomínat takové chvíle, jako když jsem si poprvé dovolil říci slovo privatizace. Já si vzpomínám, že jsem velmi váhal, že smím jako první v této zemi použít slovo kapitalismus. To jsou dnes věci samozřejmé, zapomenuté.

Myslím, že získáním funkce předsedy Občanského fóra a jeho rozdělením jsem zásadně strukturoval českou politickou scénu a vytvořil standardní systém politických stran.  

OTÁZKA:
Prosadil jste originální způsob odstátnění, kupónovou privatizaci. Byl jste také u rozdělení Československa. Vnímáte tyto věci při zpětném pohledu kladně? Byl jste kvůli nim často kritizován.  

Stoprocentně. Kupónová privatizace byla parciální metodou privatizace a ti, kteří o tom teď hovoří, tak skoro nevědí, o čem je řeč. Byla nezbytným katalyzátorem změn. Čekat na to, že bude u všech podniků někdo v roce 2002 v prosinci rozhodovat o privatizaci 48 procent akcií - jako tomu bylo u Škody Plzeň - tak to zlatá kupónová privatizace...  

OTÁZKA:
A rozdělení Československa?  

I to byl naprosto nezbytný krok. Zodpovědně prohlašuji, že já jsem nebyl žádným strůjcem rozdělení. Byl jsem spíše tím, kdo - když už to rozdělení mělo být - se pokoušel zajistit, aby bylo poklidné.
Unionisté mohou zpátky

OTÁZKA:
V souvislosti s pádem vládní koalice na podzim roku 1997 se rozštěpila celá pravice. Domníváte se, že nyní po pěti letech je tu cesta, jak tuto část spektra integrovat?  

Roztržka na pravici vznikla už někdy v únoru 1991, kdy se rozpadalo OF a k mému zděšení zůstala vedle stát skupinka lidí, která řekla: My jsme ODA a do žádné ODS nejdeme. V tu chvíli jsem viděl zárodek sporu, který tu máme dodnes.

To, že se ta druhá strana přejmenovává a jmenuje každou chvíli jinak, protože svůj souboj prohrává, to je věc jiná. Ale tento rozpor tady byl vždycky. A já jsem velmi smutný z toho, že tu je.  

OTÁZKA:
Dovedete si představit, že by ODS přijala zpět některé politiky US-DEU, kteří jsou třeba rozčarováni ze současného směřování strany a z jejího nerovnocenného postavení v současné vládní koalici?  

Myslím, že je vyloučeno, aby došlo k nějakému kolektivnímu vstupu celé strany. Je to na individuálním počínání jednotlivců, kteří by tento zájem projevili. Celá řada místních sdružení by je klidně vzala.
Další musí být pokornější  

OTÁZKA:
Jak se podle vás změní česká politika, až Hrad opustí Václav Havel?  

On se pořád snažil vyčleňovat z politiky. Po mém názoru neoprávněně. Ale čím byla nezávislejší, tím větší konflikty vyvolával. Takže já myslím, že každý další prezident musí být daleko pokornější vůči celému politickému systému.  

OTÁZKA:
V čem byste byl jiným prezidentem než Havel?  

Za prvé bych se pokoušel být uvnitř systému, a ne kdesi jako vydělená složka, která mezi normální smrtelníky nepatří. To byla velmi charakteristická stránka Havlova prezidentství.

Myslím, že bych měl pocit, že je třeba mluvit s normálními lidmi. Mám pocit, že by bylo potřebné normálně komunikovat i s novináři. Zažil jsem desítky trapných tiskových konferencí na Hradě, kdy přesně vím, kteří dva novináři byli dávno domluvení s panem Špačkem, že oni dostanou slovo.  

OTÁZKA:
Síla pravice v Parlamentu ovšem není v tuto chvíli příliš velká. Nakolik je podle vás reálné, že byste mohl být prezidentem zvolen, když nebude zavedena přímá volba?  

Samozřejmě míru pravděpodobnosti neznám, ale vím bezpečně, že je nenulová. A vím bezpečně, že budou koneckonců v tajných volbách volit myslící, suverénní jedinci, kteří mohou mít na věc vlastní názor.

Myslím, že volba prezidenta je typově spíše něco jako schvalování zákona o eutanázii. Jsou věci, na které nemívají politické strany jednotný názor, na které mají svůj názor jednotlivci. Já myslím, že i takto může probíhat volba prezidenta.  

OTÁZKA:
Co si myslíte o názoru, že by prezidentem měl být někdo, kdo nemá nic společného s politickými stranami? 

Myslím, že nesmírně stranický a stranící prezident byl Václav Havel. A skoro mám pocit, že nikdo, kdo by se tolik chtěl vměšovat do politického života, už po něm v historii naší země ani nebude.  

OTÁZKA:
Může být "nadstranickým" prezidentem někdo, kdo se před tím silně identifikoval s nějakou stranou?  

Stoprocentně. Prezident, který vyšel z lůna jedné politické strany, bude na tu svou původní politickou stranu neskonale přísnější, protože si nebude moci ani v náznaku dovolit, aby tam vyčnívala nějaká forma favoritismu. To právě bylo tragédií dnešního prezidentování Václava Havla: Bylo na favoritismu jednotlivců bytostně založeno.  

OTÁZKA:
Do první volby prezidenta proti vám nastoupí Jaroslav Bureš či Petr Pithart. Naopak Otakar Motejl či Miloš Zeman nikoli. Koho tedy považuje za nejsilnějšího soupeře?  

Mé soupeře bych neviděl v kategoriích Pithart, Bureš. Viděl bych je v kategoriích těch či oněch sekretariátů politických stran.  

OTÁZKA:
Bude ODS podporovat zavedení přímé volby prezidenta, když první volba v Parlamentu zkrachuje?  

Předpokládám, že ano. Ale skoro bych teď pokorně řekl - to se zeptejte nového vedení ODS.  

OTÁZKA:
Pokud prezidentem zvolen nebudete, dáte přednost tomu, že se pokusíte dostat do Evropského parlamentu, nebo budete přednášet na zahraničních univerzitách?  

Myslím, že jsou možné nejrůznější kombinace. Myšlenka Evropského parlamentu je velmi relativně nový nápad. V posledních dvou týdnech, kdy jsem byl několik dnů jak ve Štrasburku, tak Bruselu, jsem pochopil - jakkoli s tím bytostně nesouhlasím - že se bude o náš osud daleko víc hrát tam. A možná, že stojí za to, aby tam byl někdo, kdo je schopen říci jasná slova.  

Josef Kopecký, Hospodářské noviny, 11.12.2002

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu