Klaus.cz






Hlavní strana » Články a eseje


Zápisky z cesty do Latinské Ameriky č. 8

Články a eseje, 7. 4. 2011

V každé zemi je důležité vyjet mimo hlavní město. Při cestě do Valparaísa jsme viděli i jinou Chile, dokonce i normální jehličnatý les, který jsem zde vůbec neočekával. Kopcovitá krajina města Valparaíso a velmi chudé domky přilepené  na kopcích vede k tomu, že ve městě je osmnáct výtahů (my bychom asi řekli lanovek). U moře je oblačno (po nepřetržitém bezoblačnu v centru země).

celý článek »

Zápisky z cesty do Latinské Ameriky č. 7

Články a eseje, 6. 4. 2011

Chile (a celá Latinská Amerika) je zemí fotbalu. V televizi běží večer 7 programů výlučně o fotbalu a z okna mého pokoje vidím tři fotbalová hřiště. Prezident Piňera vzpomíná na mistrovství světa v Chile v roce 1962, kde jsme ve slavné éře Masopusta a Popluhára dopadli tak dobře, že si to celá Latinská Amerika dodnes připomíná.

celý článek »

Zápisky z cesty do Latinské Ameriky č. 6

Články a eseje, 5. 4. 2011

Chile je evidentně nejvyspělejší a nejstabilnější ekonomikou Latinské Ameriky. I když to tak mnoho lidí nechce vidět, základy pro to byly dány v polovině 70. let, kdy vojenský režim generála Pinocheta zcela obrátil kurs a po socialistických experimentech prezidenta Allendeho začal zavádět výrazně protržní reformy. Dnes je to liberální země. Narozdíl od Argentiny tam není propojení státu a podnikové sféry, není tam žádný protekcionismus, nejsou tam žádné dovozní restrikce.

celý článek »

Zápisky z cesty do Latinské Ameriky č. 5

Články a eseje, 4. 4. 2011

Patagonie je nesmírně krásná, ale prázdná! El Calafate a národní park Los Glaciares (což jsou španělsky ledovce) je určitě jedním z nejkrásnějších míst na světě. Obrovská jezera, polosuché pastviny, zasněžené vrcholky hor, fjordy, 47 (!) velkých ledovců, téměř žádní lidé a žádná lidská obydlí.

celý článek »

Zápisky z cesty do Latinské Ameriky č. 4

Články a eseje, 3. 4. 2011

K Argentině patří tango. Je možné ho vidět za bílého dne na ulicích barvité a malebné přístavní čtvrti La Boca, je součástí našeho přivítání na našem velvyslanectví, je v profesionálních barech, je – jak mě ubezpečuje mladší část naší delegace – v lidových tančírnách, kam se vydali, když šel pan prezident spát.

celý článek »

Zápisky z cesty do Latinské Ameriky č. 3

Články a eseje, 2. 4. 2011

Z projíždění hlavním městem mám několik poznatků. Prvním z nich je to, že na počátku podzimu, který na jižní polokouli právě začíná, kvetou keře a stromy jako u nás na jaře. Bylo mi vysvětleno, že je to normální, že tady rostliny kvetou dvakrát. Druhým je to, že je tu nekonečně aut a že je město od rána do noci plné. Paní prezidentka mi říká, že z okraje města denně létá do prezidentského paláce helikoptérou. Nemyslím, že by naši daňoví poplatníci u nás doma něco takového ocenili.

celý článek »

Zápisky z cesty do Latinské Ameriky č. 2

Články a eseje, 1. 4. 2011

Jsme v Buenos Aires. Krátká večeře po příletu na terase hotelu nad hlavní ulicí města ve velmi přívětivém teple začínala v naše dvě hodiny ráno. Moje manželka to zvládala velmi dobře, já moc ne. Časový posun 5 hodin je komplikací, i dnešní ráno jsem byl příliš brzy vzhůru. Buenos Aires má 3 miliony obyvatel, ale v aglomeraci hlavního města žije 18 miliónů lidí, což je téměř polovina obyvatel Argentiny. Buenos Aires, resp. jeho centrální část, kterou jsme viděli, je krásné, vyspělé, bohaté a moderní město, které na první pohled s nějakým „rozvojovým“ světem nemá nic společného.

celý článek »

Zápisky z cesty do Latinské Ameriky č. 1

Články a eseje, 31. 3. 2011

Dnešní poznámky jsou teprve z cesty do Latinské Ameriky, přesněji z letu tam, nikoli z pobytu tam. Ráno začínáme ve středu Evropy na pražském letišti Kbely, v poledne jsme na Kapverdských ostrovech, kdesi v Atlantickém oceánu na západ od Afriky, večer jsme na jihu Jižní Ameriky v Buenos Aires. Vzdálenost je to obrovská. Mezi Prahou a Sal (město na Kapverdech) je to podle údajů v letadle 5038 kilometrů, ze Sal do Buenos Aires 6860 kilometrů. Ještě v mém mládí by něco takového v průběhu jednoho dne nebylo možné stihnout.

celý článek »

Malá česká hilsneriáda aneb další případ diktatury politické korektnosti

Články a eseje, 28. 2. 2011

V posledním týdnu několik českých novinářů, a spolu s nimi i někteří politici, k šoku mnoha z nás dokonce i z pravé strany politického spektra, vyvolali kauzu Bátora, která mne hluboce zneklidňuje. Pořád jsem věřil, že žiju v primárně demokratické společnosti, ale přibývá signálů, že tomu tak není. Naše dnešní společnost má sice naštěstí stále ještě řadu atributů, které jí – na rozdíl třeba od režimu plukovníka Kaddáfího – umožňují nazývat se demokratická, ale postupně začíná dominovat něco zcela jiného.

celý článek »

Jiří Dienstbier si naši úctu zaslouží

Články a eseje, 10. 1. 2011

Když jsem minulý týden dostal k odsouhlasení seznam účastníků státní večeře, která se bude počátkem února konat na Pražském hradě u příležitosti návštěvy makedonského prezidenta Ivanova, bez sebemenšího váhání jsem kývnul na účast předsedy zahraničního výboru Senátu Jiřího Dienstbiera. O jeho vážné nemoci jsme sice věděli, ale nějak jsme ji nebrali na vědomí.

celý článek »

« novější | starší články »


Jdi na začátek dokumentu