Hlavní strana » Tisková sdělení » Prezident republiky Václav…

Prezident republiky Václav Klaus vetoval zákon o trestním řízení soudním

Tisková sdělení, 15. 9. 2005

Prezident republiky Václav Klaus využil své pravomoci a vrátil dnes 15. září Poslanecké sněmovně zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl prezidentovi postoupen 31. srpna 2005.

Prezident republiky napsal předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi dopis, ve kterém své rozhodnutí zdůvodnil:

„Při přijímání tohoto důležitého zákona Parlament České republiky vyjádřil svoji vůli rozporuplně. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila jen těsnou většinou. Senát s ním – svým důrazným zamítnutím zákona, nikoli jeho pouhým vrácením Poslanecké sněmovně – vyjádřil svůj kategorický nesouhlas. Poslanecká sněmovna poté stejně těsnou většinou Senát přehlasovala. U trestněprávních norem, které jsou jedním z pilířů právního řádu, je třeba, aby byla shoda obou komor. Tato neshoda obou komor byla prvním faktorem, který ovlivnil mé rozhodování.

Zákon v podobě, v jaké mi byl doručen, mění naše tradiční chápání pojmu spravedlnosti a práva vůbec. Dosavadní, dosud nikým nerozporovaný princip, že každý pachatel má být potrestán, přestává platit. Vnímání státu jako garanta spravedlnosti se tím oslabuje. V případě přijetí tohoto zákona bude existovat možnost, aby pachatelé závažné kriminální trestné činnosti za svoje činy potrestáni nebyli a aby mohli kalkulovat s možností, že jim jejich činy budou tolerovány. To může přispět k destabilizaci dosavadního právního vědomí.

Jsem přesvědčen, že tímto způsobem na využívání standardních metod a důkazních prostředků nelze rezignovat a že jejich občasnou nedostatečnost a nedokonalost nelze nahrazovat cizorodým a sporným principem tzv. korunního svědka. Cílem trestního řízení je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání pachatelů. Jeho podstatou také ale je zajištění procesní korektnosti, která je předpokladem fungování demokratického právního státu. Nelze souhlasit s tím, že pachatel trestného činu nebude souzen za to, co spáchal, ale podle toho, jak atraktivní informace vyšetřovatelům poskytl. A nejen to. Tím, kdo dnes nese odpovědnost za posouzení činu a případný trest, je soud. Tato novela přesunuje rozhodující pravomoc ze soudce na státního zástupce, a to právě ve věcech nejzávažnější trestné činnosti. Střet dvou hlavních právních principů, legality a oficiality na straně jedné a oportunity na straně druhé a jejich nevhodného propojení touto novelou, je mým druhým důvodem k vrácení zákona.

Převzetí institutu korunního svědka do českého právního řádu citelným způsobem zasahuje do právních principů, na nichž je náš dnešní trestní zákon a trestní řád vystavěn. Již současná úprava umožňuje k pachatelům, kteří se ke své trestné činnosti doznají a pomáhají objasnit i jinou trestnou činnost, přistupovat diferencovaně. Je možné využívat institutu podmíněného zastavení trestního stíhání, polehčující okolnosti nebo mimořádného snížení trestu. Formulace dnes platného zákona je jasná: Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele, který významně přispěl k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení nebo napomohl zabránit trestné činnosti, kterou ve prospěch zločinného spolčení jiný připravoval nebo se o ni pokusil, jestliže vzhledem k možnostem nápravy pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti má za to, že účelu trestu lze dosáhnout i trestem kratšího trvání.

Pro všechny tyto tři důvody jsem se rozhodl vrátit tento zákon Poslanecké sněmovně.“

S pozdravem

Václav Klaus

V Praze dne 15. září 2005