Hlavní strana » Projevy a vystoupení » NATO a dnešek: Projev v…

NATO a dnešek: Projev v Istanbulu

Projevy a vystoupení, 28. 6. 2004

Pane generální tajemníku, vážení kolegové, dámy a pánové,

setkáváme se ve složité mezinárodní situaci, která před nás a před celou Severoatlantickou alianci staví nové výzvy, nové úkoly, nové povinnosti. Přináší i nová rizika. Sešli jsme se, abychom si o nich vážně pohovořili a abychom se ubezpečili o jednotě ve svých názorech na tyto věci. Vycházím z toho, že nikoli zanedbatelný posun Aliance byl proveden před dvěma lety na summitu v Praze a že dnes neplánujeme žádné další zásadní změny. Nemůžeme však zůstat stát na místě.

Je velmi dobře, že se dnešní summit koná právě zde, v Turecku, v bezprostřední blízkosti Blízkého Východu, jednoho z hlavních ohnisek konfliktů, terorismu a nestability v soudobém světě. Volba místa je důkazem toho, že státy Severoatlantické aliance tuto oblast považují za jednu z priorit svého zájmu. I Česká republika považuje mezinárodní terorismus, spojený s tímto regiónem, za bezpečnostní problém současnosti číslo jedna. A i když se jedná o hrozbu relativně novou a jinou, o hrozbu velmi specifickou, o hrozbu, které je velmi obtížné čelit tradičními obrannými vojenskými prostředky, Česká republika je přesvědčena, že i v této věci musí NATO hrát klíčovou roli.

Věřím, že nás dnešní summit posune o kousek dál. Věřím, že přispěje k vyjasnění našich úkolů. Věřím, že povede k hlubšímu pochopení příčin mezinárodního terorismu i k jeho přesnějšímu vymezení, protože slovo terorismus se nesmí stát všezahrnujícím politickým zaklínadlem, pod něž se vejde cokoli. Věřím, že summit přispěje k tomu, aby byla mezi členskými zeměmi aliance znovu obnovena názorová jednota, což vyžaduje intenzivní politický dialog, protože bez něho dochází ke vzniku a k prohlubování názorových rozdílů. Věřím, že tímto summitem dojde i k dalšímu posílení transatlantické vazby, že NATO – jako v současnosti jediná celosvětová funkční vojensko-politická obranná struktura – i nadále zůstane rozhodující bezpečnostní strukturou ve světě, že zůstane primární obrannou aliancí i pro Evropu a že s tím budou uvedeny do souladu i všechny dnešní iniciativy směřující k budování evropské obrany.

V tomto ohledu je nutné zajistit, aby mezi NATO a Evropskou bezpečnostní a obrannou politikou byla komplementarita, aby vznikal pozitivní synergický efekt, aby nedominovala konkurence, zdvojování struktur, ztráta jednoty a koherence. Je třeba zabránit tomu, aby byla na evropském kontinentě vytvářena alternativní obranná a bezpečnostní struktura.

Za klíčové považuji i to, aby si NATO udrželo svůj tradiční vojensko-obranný charakter a aby nedocházelo k jeho postupné přeměně v instituci kolektivní bezpečnosti, podobné více OBSE nebo mírovým silám OSN než původní podobě Aliance. Není možné dopustit, aby NATO vstupovalo do krizových situací pozdě, bez reálných představ o politickém řešení, bez jasných vyhlídek na ukončení konfliktu, s nebezpečím dlouhodobé angažovanosti.

Jsem přesvědčen, že tento summit dá vývoji Aliance další důležitý impuls a že naváže na řadu změn, které uvedl do chodu summit pražský. Východiskem k tomu je udržení obranné transatlantická vazby, které Evropa vděčí za uplynulých padesát mírových let. K jejímu pokračování se plně přihlašujeme.

Václav Klaus, Summit NATO, Istanbul, 28.6.2004