Hlavní strana » Články a eseje » Václav Klaus pro LN: Zemřel…

Václav Klaus pro LN: Zemřel téměř stoletý Giorgio Napolitano

Články a eseje, 26. 9. 2023

Ve věku 98 let zemřel bývalý italský prezident Giorgio Napolitano. Na některé zahraniční politiky člověk vzpomíná, na jiné ne. S některými navázal přátelský vztah, s jinými nikoli. Pro mě patřil Giorgio Napolitano do skupiny první.

V prvních zhruba patnácti polistopadových letech jsem pravidelně jezdil na Ambrosetti forum do hotelu Villa d’Este, která je u překrásného jezera Como v severní Itálii. Ano, vila (či zámek) patřila našemu Františku Ferdinandovi d’Este. Byl to takový italský Davos, ne v desítkách hotelů, ale jen v jednom. Proto se na „vstupenku“ na toto forum v Itálii čekalo dlouhá léta. Býval tam šéf (a majitel) Fiatu i pan Illy (já myslíval, že je to jen název značky kávy). Vždy tam v jedné z předních řad sedával i bývalý komunistický poslanec Giorgio Napolitano. Vždy mne pozorně poslouchal, souhlasně pokyvoval a vždy přišel na pár slov.

Byl legendou italské politiky od druhé světové války. V post-mussoliniovské éře, po skončení druhé světové války, se stal významných členem a funkcionářem italské komunistické strany. To sice není z naší strany k nějakému oslavování, ale byl to on, kdo v roce 1968 rezolutně odsoudil sovětskou invazi do Československa, a tím se zapsal do dějin.

V roce 2006 se stal ve věku 81 let italským prezidentem a jako vůbec jediný z prezidentů svou funkci obhájil a stát řídil po dvě funkční období. Byl na státní návštěvě u nás na mé pozvání v roce 2011 a spolu jsme otevírali italskou firmou zrekonstruovanou budovu Hlavního nádraží v Praze. Byl – jak jeho jméno naznačuje – opravdu z Neapole, kde jsem já v roce 1966 půl roku studoval. Od té doby jsem tam nebyl a on vždy opakoval, že tam jako jeho host musím přijet. Podařilo se to uskutečnit při mé státní návštěvě Itálie v roce 2012. (Neapol se za těch 46 let opravdu moc nezměnila.)

Měli jsme blízké názory na Evropskou unii a na některé tendence dnešního světa. V roce 2011 jsme také byli společně ve Varšavě na večeři, kterou s prezidenty střední, východní a jižní Evropy pořádal americký prezident Obama. Ten tam – ke zklamání všech přítomných – nemluvil o Evropě, ale o „Africkém jaru“ a chválil „barevné“ revoluce. Všech 20 prezidentů mlčelo, jenom já s Obamou polemizoval. Giorgio Napolitano mi přes stůl poslal papírek se slovy „Klaus is never shy“ (Klaus nikdy není nesmělý, bojácný).

Myslím, že toto přátelské gesto italského prezidenta přesně symbolizovalo náš pěkný vztah.