Hlavní strana » Dokumenty » Odpověď k debatě o tom, zda…

Odpověď k debatě o tom, zda má Covid-19 exponenciální vývoj

Dokumenty, 17. 10. 2020

Vážený pane inženýre,

děkuji za Váš dnešní email. Myslím, že je to trochu složitější. Není sebemenší pochyb o tom, že když se podívám na grafy tzv. panelu vědců, vypadá to opravdu jako exponenciála a možná to i je. Na druhé straně by se i o tom dalo vést diskusi. Jako někdo, kdo se skoro deset let zabýval analýzou časových řad, vím, že záleží na tom, jakou délku řady si zvolíme, kde uděláme začátek a kde konec. A také vím, že se každou časovou řadu dá proložit mnoha typy křivek, ale že jde o to, jak přesně či nepřesně ta či ona křivka časovou řadu vyjadřuje (pomocí standardních metod korelační a regresivní analýzy). Tím nepopírám, že se dnešní koronavirové grafy exponenciále blíží.

Vy jste vyslovil jednu nepřijatelnou tezi: „ponechme stranou interpretaci a význam těchto čísel“. To není možné ponechat stranou, je pro to řada argumentů, významnou část z nich najdete ve včerejším článku ředitele IVK Jiřího Weigla (https://www.institutvk.cz/clanky/1633.html). Výzva „multioborového panelu vědců“ nazývá druhý svůj graf „vývoj aktivních případů koronaviru v ČR po dnech“. Termín „aktivní případy koronaviru“ je zcela absurdní. Koronavir nemá případy, to je virus, který má v těle jistý počet obyvatel České republiky. Pod názvem je uvedeno vysvětlení, že jde o „denní vývoj podílu osob s Covid-19“. To je evidentní nesmysl. To nejsou osoby „s Covid-19“, to jsou pozitivně testovaní (velmi spornými testovacími metodami a s velmi spornou metodikou jejich evidence) na existenci koronaviru SARS-CoV-2 v jejich těle. To s nemocí Covid-19 ještě nemá vůbec nic společného. A tak bych mohl dlouze pokračovat.

Data o této epidemii dlouho pozorně sleduji. Uvedu alespoň dvě poznámky, nejsem schopen do mailu diktovat sekretářce odborný článek. Proto jen dvě poznámky:

1. Ta první je spíše statistického řádu. Jde o exponenciální vývoj nebo o jednorázový přechod na novou úroveň, na nové „plató“ (plateau)? Dne 1. října jsem zaregistroval v ČTK tuto zprávu: „Počet případů nákazy koronavirem v září přesáhl v ČR 46 000. Je to skoro dvakrát více, než bylo nakažených celkem od března do srpna – 24 616.“. To jsem interpretoval jako jednorázový posun na vyšší úroveň, na vyšší „schod“. Připouštím, že v posledních dnech došlo ke zrychlení vývoje ukazatele „aktivních případů koronaviru“, ale jedná-li se skutečně o exponenciální růst, to si ještě musíme na definitivní soud počkat.

2. Ta druhá je k volbě vhodného ukazatele a k délce období, které nás zajímá. Protože je za zemřelého s covidem podle výnosu ministerstva zdravotnictví považován každý zemřelý, který měl pozitivní test na koronavirus, je skutečný počet obětí na koronavirus velmi složitým a komplikovaným výpočtem. Tento „výpočet“ se nedělá, resp. nedělá se pitva každého zemřelého (a to ještě nevím, jestli by to i pitva jasně prokázala). Nedělá se tedy mikroanalýza, proto musí pomoci makročísla. Tak uvažují ekonomové. Porovnáme-li úmrtnost v posledních deseti letech, máme téměř „controlled experiment“.  Počet zemřelých v České republice byl za prvních třicet tři týdnů až pátý nejvyšší za posledních deset let. Buď došlo k naprosto nevysvětlitelnému poklesu úmrtí na „běžné“ či „normální“ příčiny úmrtí a takto vzniklou mezeru vyplnily oběti Covid-19, nebo Covid-19 žádný specifický nárůst počtu zemřelých nevyvolal. To se mi zdá zcela logické a přesvědčivé. Vyšší počet zemřelých byl v letech 2015, 2017, 2018 a 2019.

Opakovaně říkám, že se nepokouším o scientistickou odpověď, jenom prosím nedělat urychlené závěry.

S pozdravem

Václav Klaus

V Praze dne 16. října 2020