Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta republiky…

Projev prezidenta republiky Václava Klause při zahájení plenárního zasedání na summitu středoevropských prezidentů

Projevy a vystoupení, 26. 5. 2007

Dovolte mi, abych zahájil oficiální část našeho jednání, abych vás ještě jednou pozdravil a abych mezi námi přivítal ministerského předsedu České republiky pana Mirka Topolánka, který se zúčastní dnešní odpolední části našeho jednání. Chtěl bych do úvodu říci ještě jednu poznámku. Jeden z nás – prezident Moldavské republiky pan Voronin – má dneska narozeniny, tak bych mu chtěl jménem nás všech popřát.

My, Česká republika, jsme rádi, že se tento summit opět koná u nás stejně jako před třinácti lety, kdy se sešlo sedm prezidentů. Protože tento summit středoevropských prezidentů nikdy nebyl žádným exkluzivním, uzavřeným klubem, proto se okruh prezidentů, kteří se summitu zúčastní, pravidelně rozšiřuje. A dnes se nás zde sešlo patnáct. Chtěl bych vysvětlit, že od počátku bylo jasné, že vzhledem k dlouho plánované zahraniční cestě na Dálný východ se nemůže zúčastnit německý prezident Köhler. Ze zdravotních důvodů se v posledních dvou týdnech omluvil slovinský prezident Drnovšek a včera v noci vzhledem k napjaté politické situaci v jeho zemi se omluvil ukrajinský prezident Juščenko.

Existuje určitá kontinuita. Myslím, že si mnozí z nás vzpomínáme na podobné setkání, které se odehrávalo před rokem v Bulharsku, kdy jsme byli hosty prezidenta Parvanova. A já bych již v této chvíli chtěl připomenout to, že už v loňském roce o organizování tohoto summitu na rok 2008 požádal prezident Makedonie Crvenkovski. A já už předem chci vyjádřit podporu k této jeho a jejich kandidatuře.

Scházíme se proto, že máme společná témata, že máme společné zájmy, že existují stejné výzvy, kterým musí jednotlivé země tohoto regionu čelit. Jsme všichni zajedno, že je-li to tak, že je šance čelit jim společně, tak je to tím lépe a já věřím, že přesně o to dnes a zítra tady budeme usilovat. Některá z našich témat se časem mění, některá jiná témata zůstávají. Nepochybně na počátku hlavním tématem byl přechod zemí našeho regionu od komunismu ke svobodné společnosti, ale to už přestalo být dominantním a aktuálním tématem. Tento přechod již v podstatě v našich zemích úspěšně skončil. Jiná témata zůstávají aktuální. Aktuální zůstávají otázky související s vnitřní stabilitou regionu, jeho jednotlivých zemí. Ostatně to vidíme na včerejším případu Ukrajiny. Zajímá nás otázka statutu Kosova a další vývoj evropské integrace a podobné otázky. Věřím, že se všech těchto témat budeme v našich rozhovorech dotýkat.

Mění se také politický kontext našeho setkávání a přibývá zemí, které již jsou členy Evropské unie oproti těm, které nejsou členy. Letos prvně nastala situace, kdy převážil počet členských zemí nad nečlenskými zeměmi; dnešní poměr je 8:7, což na těchto našich setkáních ještě nikdy nebylo. Věřím, že je mnoho věcí, které naše země spojuje. Je to fyzická blízkost – jedna země sousedí s druhou. Spojuje nás velmi obdobná, zejména nedávná historie, spojuje nás kulturní blízkost, civilizační blízkost. Řadu z nás spojuje i blízkost jazyková. Všechny země, které jsou zde zúčastněné, nesporně patří do Evropy. Mnohé z těchto zemí prožily zkušenost s různými formami integrace i desintegrace. A díky této zkušenosti mají specifickou citlivost a specifický pohled na některá témata. Jsem přesvědčen, že všechny naše země spojuje zájem o stabilitu regionu, spojuje nás zájem o rozvoj vzájemných pozitivních bilaterálních vztahů, zájem nacházet společné zájmy a postoje v otázkách nejen našich vnitřních, ale i v otázkách, které přesahují hranice střední, východní a jižní Evropy. Témata budete volit každý z Vás ve svém vystoupení.

Na dnešní odpoledne jsme si zvolili jedno obecné téma: střední Evropa – současné problémy a výzvy do budoucnosti. Zítra se chceme věnovat problematice našeho regionu a Evropské unie. Chtěl bych velmi stručně zmínit několik témat, které my v tomto kontextu považujeme za důležité. Předpokládám, že mnozí z Vás budou hovořit o problematice západního Balkánu. Je to region, který se potýká s dědictvím vývoje v devadesátých letech, který se snaží dokončit a zažít ony politické, ekonomické a společenské změny, kterými tyto země prošly v posledním desetiletím. Vycházíme z toho, že nejlepší podporou pro země západního Balkánu je perspektiva jejich účasti v evropském integračním procesu a perspektiva jejich spolupráce s NATO. Myslím, že je potřeba dát v obou těchto věcech věrohodné signály a Česká republika je připravena toto udělat. Jak ohledně budoucího členství v Evropské unii, tak ohledně budoucího členství v NATO. Někteří z Vás jste se zúčastnili stejně jako já loňského summitu NATO v Rize, kde byl signál Albánii, Chorvatsku a Makedonii ohledně členství v NATO dán. A Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora byly přijaty do Partnerství pro mír.

Jsme si vědomi toho, že politická stabilita a hospodářská prosperita nepřichází zvenčí, že stabilní a životaschopná řešení vycházejí jen a jedině z domácích podmínek, že samy jednotlivé země musí přijmout největší díl odpovědnosti za svůj politický vývoj a za urovnání některých sporů, které zůstaly po rozpadu někdejších federací, nebo soustátí. Řešení vzájemně vyjednaná mezi zeměmi, kterých se to týká, jsou vždy lepší a přijatelnější pro domácí obyvatelstvo než ta, která musí být zprostředkována zahraniční pomocí. Předpokládám, že budeme diskutovat otázku Kosova, protože je zde přítomna řada zemí, která přímo sousedí s Kosovem a kterých se to velmi týká. Česká republika podporuje rozhovory vedené OSN ohledně budoucího statutu Kosova. Ale máme vlastní historickou zkušenost, že je třeba najít řešení, které bude přijato tamními občany. Právě to musí být podkladem pro jakoukoliv další rezoluci OSN. Předpokládáme, že zejména pan prezident Voronin nám řekne pár slov k problematice jeho země a k problematice Podněstří, protože my všichni vycházíme z toho, že je třeba usilovat o reálnou, nikoliv pouze nominální integraci Podněstří do Moldavska a že bychom se rádi něco dozvěděli o probíhajících rozhovorech o budoucnosti Podněstří, které probíhají mezi Kišiněvem a Moskvou.

Vztahy s Ruskou federací jsou tradičním tématem těchto našich schůzek. Všichni máme zájem o dialog a spolupráci s Ruskem. Víme, že není důvod se od Ruska odtahovat, izolovat ho, démonizovat ho. Víme, že Rusko je sousední zemí střední, východní, jižní Evropy a že je třeba znásobit úsilí o prohloubení kontaktů a o prohloubení porozumění našich zemí právě s Ruskou federací. Zmínil bych se i o nové otázce, která řadu z vás zajímá, jak jsem zjistil z našich bilaterálních rozhovorů, a to o otázce tak zvané protiraketové obrany, ale v rámci přátelské dělby práce jsme se dohodli, že o tom řekne pár slov předseda české vlády Mirek Topolánek. Já bych v této chvíli skončil. Chtěl bych předeslat, že po mně vystoupí předseda České vlády. Pak bych dal slovo prezidentu Parvanovovi, jako prezidentovi, po němž jsme zdědili summit z loňského roku. A poté by dostali slovo prezidenti, kteří musí odjet během pátečního večera nebo noci, tedy ti, kteří se nezúčastní zítřejšího jednání. To znamená prezidenti Maďarska, Moldavska, Itálie a Rumunska. Jinak předpokládám, že se postupně do diskuse budou hlásit další z Vás.

Brno, BVV - Rotunda, 25. května 2007