Hlavní strana » Články a eseje » Fakty pohrdající novinařina

Fakty pohrdající novinařina

Články a eseje, 6. 12. 2002

Jaroslav Plesl se ve svém článku „Opozičněsmluvní prezident“ (LN, 5.12.2002) rozhodl zachránit ODS před jejím vlastním zakladatelem a pořád ještě fungujícím předsedou. Varuje delegáty kongresu, že Václav Klaus pro "několik zajímavých dárečků. Například funkci předsedy Poslanecké sněmovny" nebo „post v čele centrální banky“ přinutí poslance a senátory své strany, aby v prezidentské volbě hlasovali pro Miloše Zemana. Pan Plesl nechce, aby tím byla ODS poškozena, a proto radí delegátům, aby na kongresu přijali usnesení, zakazující zákonodárcům strany hlasovat pro kandidáta ČSSD.

Už jsem toho za 13 let v politice četl  v českém tisku (i od pana Plesla) mnoho, ale toto je příliš. Jeho tvrzení jsou naprosto absurdní, naprosto vymyšlená a vykonstruovaná, navíc pro mě osobně nesmírně urážlivá. Říká-li, že „je dohoda mezi Klausem a Zemanem hotovou věcí“, musím veřejně sdělit, že jsem Miloše Zemana neviděl a ani jsem s ním nemluvil už nejméně 5 měsíců, i když bych ho uviděl a mluvil s ním 100krát radši než s panem Pleslem a lidmi jeho typu. Nejde ale jen o pana Plesla, Pehe, Macháčka a další. Kdy už skončí současná praxe české žurnalistiky, kdy redakce nepožadují po svých namyšlených a povýšených novinářích, aby jakkoli doložili svá tvrzení, očerňující kohokoli a kdykoli? Kdy už skončí praxe, kdy jediným zdrojem chorobomyslných spekulací takových novinářů, jakým je Plesl, je pouze posezení s podobně smýšlejícími kamarády kdesi v kavárně, kde se tak krásně splétají konspirační teorie?

Podle Plesla si „dosluhující předseda ODS … určitě uvědomuje, že v prezidentské volbě nemá šanci.“  Tady už si hraje nejen na samozvaného poradce delegátů strany, ale dokonce i na vykladače mých myšlenek. Nikoli, pane Plesle. Nic takového si neuvědomuji a vy pro své tvrzení nemáte jedinou oporu kromě svého zbožného přání. Do prezidentské volby jdu se vší vážností a půjdu do ní navzdory podobným poštěkáváním, jaké vy předvádíte.

Václav Klaus, Lidové noviny, 6.12.2002