Klaus.cz






Hlavní strana » Jinýma očima » Pondělní glosa IVK: Čtyři…


Pondělní glosa IVK: Čtyři případy absurdity dnešního světa kolem nás (Jiří Weigl)

Jinýma očima, 28. 11. 2022

Rozbíhající se prezidentská volba svým dosavadním průběhem ukazuje bizarní slepou uličku, do které nás přímá volba dostala. Ministerstvo vnitra připustilo k účasti ve volebním klání pouze devět uchazečů z 21, kteří podali v termínu přihlášku. Z nich pouze 2 splnili podmínku dodání 50 000 ověřitelných podpisů podporovatelů. Říkám záměrně podporovatelů, protože to, co většina ostatních prezidentských kandidátů shánějících podpisy předložila, jsou podpisy lidí sehnané na komerční bázi zprostředkovatelskými agenturami. Že je jich velká část falešných a že k danému kandidátovi mají minimální vazbu, plyne z logiky nesmyslné procedury, který takové postupy umožňuje. Podpisy současných i bývalých poslanců a senátorů, které figurují na kandidátkách některých dalších, jen dotvářejí kolorit zmatečného chaosu, z něhož má vzejít budoucí hlava státu. Žádný div, že se v pelotonu kandidátů vyskytuje skutečných osobností jako šafránu.

Média před koncem roku informují o frontách před pobočkami České správy sociálního zabezpečení, kde se tisíce lidí snaží stihnout včas podat žádost o předčasný důchod, který je letos v důsledku valorizací paradoxně výhodnější, než řádný důchod přiznaný žadatelům v příštím roce. To vše v době, kdy politici a tzv. experti šíří informace o neudržitelnosti stávajícího systému, jeho prohlubujícím se deficitu a nezbytnosti důchodové reformy. O beznadějné neschopnosti dnešní vládní administrativy svědčí to, že takový vývoj navzdory rostoucí inflací vůbec neočekávala a nepředpokládala, a pokud ano, žádné opatření proti němu nepřipravila. Naopak, MPSV na dnešní paradoxní situaci svými prohlášeními širokou veřejnost samo upozornilo a vyzvalo občany, aby o předčasné důchody žádali pokud možno elektronicky. Úředníků i ministrovi je udržitelnost stávajícího systému evidentně zcela lhostejná. Bodejť by nebyl s takovým přístupem vlády dnešní systém v krizi.

Maroko na fotbalovém mistrovství světa v Kataru porazilo Belgii 2:0 a v belgických a nizozemských městech vypukly pouliční násilnosti příslušníků místních severoafrických minorit. Hořela auta, tříštilo se sklo, létaly kameny a eskalovalo násilí vůči policii i běžným obyvatelům. Prostě krásný příklad multikulturní harmonie a přistěhovaleckého obohacení tamější společnosti, jak nám ji pokrokáři neustále dávají za vzor. Vítězství původní mateřské země migrantů nad jejich současnou zemí pobytu zjevně uvolnilo stavidla frustrace a nenávisti a poodhalilo, jaké city vůči Evropanům a jejich zemím tito lidé ve skutečnosti chovají. Velmi příznačné je, že centrem nepokojů byl Brusel. A je téměř jisté, že toto nenávistné násilí přistěhovalců s promigrační politikou EU nehne ani o píď.

Na včerejšek připadlo 25 výročí tzv. sarajevského atentátu, kdy se prohavlovské síly v ODS pokusily svrhnout Václava Klause. Tento puč byl neúspěšný, Václav Klaus stranu udržel, ale vládu musel obětovat. Odštěpenecká Unie svobody rychle zanikla, nevyšly ani další pokusy zašlapat klausovský odkaz do země. Plně se jim podařilo zvítězit až teď, po 25 letech. Pro nás všechny je to však vítězství Pyrrhovo.

Jiří Weigl, 28. listopadu 2022

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu