Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta republiky…

Projev prezidenta republiky při znovuotevření Národního technického muzea

Projevy a vystoupení, 15. 2. 2011

Vážený pane ministře, pane řediteli, vážené dámy a pánové,

jsem rád, že se mohu – spolu s Vámi se všemi – zúčastnit znovuotevření Národního technického muzea po jeho bezmála pětileté rekonstrukci. Už nám chybělo.

Nejsem svým založením ani vzděláním technik, ale vím, že muzea technická, tedy nejen muzea umělecká, potřebujeme. Žijeme epochu, která má přídomek technologická. Žijeme ve státě, který má slavnou a bohatou technickou a průmyslovou tradici. Žijeme v zemi, jejíž vynálezci, inženýři a vědci svým věhlasem překračovali hranice jak českého království, tak československé, resp. České republiky. Určitě jich historicky bylo více než významných mužů a žen v umění, kultuře či společenských vědách. O těch prvních příliš často nemluvíme a zapomínáme na ně, zatímco ty druhé, kteří mají blíže k mediálním světu, adorujeme a vyznamenáváme.

Tento nepoměr je špatný sám o sobě, ale má vliv i na současné mladé generace a na jejich rozhodování o své – a tím i naší – budoucnosti. Je již trochu ohranou písní, že se v oblasti vysokých škol humanitního typu, včetně populárních právnických či ekonomických oborů, dlouhodobě projevuje převis poptávky studentů nad nabídkou, zatímco u technických škol je tomu naopak. Přetrvává to bez ohledu na to, že je uplatnění absolventů humanitních oborů na trhu práce rok od roku složitější, zatímco v technických oborech je tomu naopak.

Určitě to není tím, že by technicky nadaní lidé zničehonic mezi Čechy vymřeli. Jsou kolem nás ve stejném množství, jako tomu bylo kdykoli v minulosti. Jen se nerozvinou, a to zejména proto, že je společenská prestiž těchto oborů trvale daleko nižší, než si zaslouží. Dnes se technika a technologie v povědomí veřejnosti zužují do módní oblasti počítačů, internetu a světa elektronických služeb, což je jistě chyba. Tyto obory nejsou technikou v tom pravém slova smyslu. Doufám, že muzea, jako je toto, mohou přitáhnout pozornost mladých lidí ke vzrušujícímu světu skutečné techniky. Zkusme je sem přivést.

Nenamlouvejme si, že bude možné techniku jen dovážet. Netěšme se na chvíli, kdy se průmyslová výroba definitivně přesune do vzdálených asijských či jihoamerických destinací a my se tady v Evropě budeme zabývat jen tím, co s volným časem nezaměstnaných a jak řešit kvadraturu kruhu zadluženého sociálního státu.

Až se vychýlené kyvadlo opět vrátí do standardnějších poloh – a myslím, že se to může stát dříve než se dnes mnohým zdá – bude otázka naší schopnosti produkovat technicky kvalitní, kreativní  a konkurence schopné výrobky opět považována za otázku zcela základní. Pak i do tohoto muzea přibudou z domácí produkce další originální exponáty, které budou sloužit člověku a posunovat hranice lidské tvořivosti.

Především toto bych Národnímu technickému muzeu v den jeho znovuotevření – stejně jako nám všem – přál ze všeho nejvíce. Snad to není utopie.

Václav Klaus, Národní technické muzeum, Praha - Letná, 15. února 2011