Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta republiky…

Projev prezidenta republiky na slavnostním shromáždění Konfederace politických vězňů

Projevy a vystoupení, 20. 5. 2004

Dámy a pánové,

rád bych Vás všechny pozdravil a současně vyjádřil své potěšení nad tím, že se s Vámi mohu i letos, při tomto Vašem každoročním slavnostním shromáždění, opět sejít. Je pro mne vždy velmi milé a navíc inspirativní setkat se s lidmi, jejichž morálních zásad i osobní statečnosti si velmi vážím.

Nejde ale jistě jen o slavnostnost tohoto shromáždění. Scházíme se tu všichni i proto, abychom společně bránili zapomínání, které se v naší zemi znovu a znovu projevuje. Jistě se shodujeme v tom, že je v našem veřejném a politickém prostoru význam minulosti třeba soustavně připomínat. Zejména minulosti nepříliš vzdálené, minulosti komunistické, tedy té, kterou jste Vy – svými životy – výrazně poznamenali a která tak zásadně poznamenala Vás. Pro naši současnost a budoucnost má velký význam jak historická paměť, tak neocenitelné, byť často tragické zkušenosti, které lidé jako Vy za svůj život získali. Jde o mimořádný kapitál, jehož prohospodaření by mělo nedobré důsledky.

Žijeme v době, která není jednoduchá. Na straně jedné se zdá, že nebezpečí totalitarismu, které naši zemi dusilo po mnoho desetiletí, je bezpečně zažehnáno. I já jsem přesvědčen, že je tento známý typ totalitarismu opravdu už věcí minulosti. Problém lidské svobody tím ale nekončí. Dnes jsme konfrontováni s nebezpečími jiného typu, vystupujícími pod jinými prapory a jinými hesly. Bývá nešťastným zvykem vojevůdců snažit se vyhrát minulé války, protože se jim zdá snadné utkat se s nebezpečím, které je známé z minulosti. Každá doba má však svá vlastní a proto nová nebezpečí a rozpoznat je leckdy nebývá jednoduché.

Skutečné nebezpečí pro naši dnešní svobodu a demokracii je něčím mnohem méně nápadným, mnohem méně zdůrazňovaným médii, mnohem méně postižitelným, o to však zákeřnějším než nám tak důvěrně známý komunismus. Nebezpečí vidím v sílících pokusech omezovat svobodu člověka pod záminkou nově formulovaných veřejných zájmů a takzvaných vyšších cílů. Vidím ho v pokusech sešněrovat politický a hospodářský život obrovským množstvím detailních zákonů a nařízení. Vidím ho v narůstání demokratického deficitu dnešním evropeismem a internacionalismem. Vidím ho v pokusech vytlačovat parlamentní demokracii na vedlejší kolej. To, ve svém souhrnu, vede k oslabování svobody jednotlivce, k daleko většímu podílu mocenského vlivu státu na veškeré oblasti našeho života a ve svých důsledcích i k ochabování přirozené lidské iniciativy, aktivity a možnosti rozhodovat se samostatně a odpovědně.

Není to problémem pouze naším. Před několika dny jsme se stali součástí Evropské unie, kde probíhají obdobnéobdobné procesy. Pokud by se Evropa měla proměnit v unifikovaný superstát, v němž by jednotlivé státní celky – a spolu s nimi, v nich zakotvená svoboda a demokracie – fakticky zanikly, nebylo by to dobré.

Právě Vy máte nikdy nekončící úkol o svých zkušenostech a názorech hlasitě a důrazně informovat především naši mladou generaci. Tato Vaše aktivita je také tou nejlepší službou těm Vašim kamarádům a kolegům, kteří politický teror minulé doby nepřežili.

Naše společnost Vám zůstává leccos dlužna. Svou svobodu bereme jako samozřejmost a zapomínáme, jak těžce byla v minulosti bráněna a kdo se o ni zasloužil. Jako prezident republiky Vás chci opětovně ujistit, že jsou pro Vás v mém úřadě dveře otevřeny a že budu hledat všechny schůdnéschůdné cesty, jak zvýšit prestiž někdejších politických vězňů. S některými Vašimi zástupci jsem se v uplynulém roce na Pražském Hradě setkal a chci v tom pokračovat. Dostal jsem od nich řadu připomínek, doporučení i návrhů, kterých si cením. Dostal jsem rovněž několik návrhů na státní vyznamenání pro některé z Vašich druhů a mohu Vás ubezpečit, že se jimi – při vší složitosti této problematiky – vážně zabývám.

Očekávám od Vás i nadále, že Vám osudy naší společné vlasti nebudou lhostejné a že budete svými zkušenostmi přispívat k tomu, aby si naše společnost svobody vážila a aby byla ochotna pro ni i něco udělat. Všiml jsem si prohlášení Vaší konfederace k volebnímu roku 2004. Velmi s ním souhlasím. Přál bych si – stejně jako Vy – „širokou volební účast a schopnost přesného rozlišování politických stran a osobností“, schopnost rozeznat „kterým politickým seskupením jde pouze o moc a krátkodobé sobecké cíle“.

Přeji každému z Vás štěstí v osobním životě, přeji zdraví a spokojenost Vám i Vašim blízkým. Konfederaci politických vězňů chci poděkovat za její dosavadní práci a popřát jí úspěchy v její další, tolik záslužné činnosti.

Děkuji Vám.

Václav Klaus, Praha, Žofín, 20.5.2004