Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta republiky…

Rozhovor prezidenta republiky Václava Klause pro Český rozhlas - Radiožurnál

Rozhovory, 25. 9. 2007

Český prezident Václav Klaus před pár okamžiky na půdě OSN v New Yorku přednesl nejvyšším představitelům sedmi desítek zemí a dalším hostům své názory na problematiku globálního oteplování. Setkání v sídle Spojených národů svolal generální tajemník organizace Pan Ki-mun, který považuje oteplování za akutní problém. A chce položit, jak řekl, politický základ pro klimatickou konferenci OSN, jež má proběhnout v prosinci na indonéském ostrově Bali. Český prezident během svého asi pětiminutového vystoupení mimo jiné uvedl, že zvýšení globálních teplot v posledních letech, desetiletích a stoletích bylo v historickém porovnání velmi malé a jeho důsledky na člověka a jeho aktivity jsou v podstatě mizivé. Dále řekl, že hrozba spojená s hypotetickým budoucím globálním oteplováním vychází výlučně z velmi spekulativních prognóz, nikoliv z vědecky ověřené zkušenosti. Václava Klause teď mám na lince z newyorského studia OSN. Přeji dobrý večer.

Dobrý večer, my tady máme dobrý den. Tak jsem překvapen, že je vlastně večer u nás.

Pane prezidente, byl jste spokojen s tím, jak byly Vaše názory na půdě OSN přijaty?

OSN je obrovská organizace. Tady je 192 zemí a 192 prezidentů nebo předsedů vlád a my jsme jedna z těch 192 zemí – země určité velikosti. Myšlenka, že by se všichni postavili do pozoru a začali nějakým způsobem reagovat, to je opravdu nelogické očekávání. Považuji ale za nezbytné, abychom do té diskuse promluvili, aby do té diskuse promluvil racionální pohled. Zejména pohled zodpovědný, protože naskakovat na určitá populární, módní témata je strašně chybné a to, co hrozí, že se začne dělat kvůli tzv. lidmi vyvolanému globálnímu oteplování, je tak velikánské a dalekosáhlé, že naše české přísloví „dvakrát měř, jednou řež“ je více než na místě.

Říkal jste: Je důležité, abychom promluvili – tedy v plurálu. Jak byste vysvětlil ten plurál? Máte na mysli svoje názory nebo názory určité skupiny nebo České republiky?

To je pořád stejná debata, kterou nevím, kdo sem zbytečně zanáší. V České republice přeci nemáme na tuto věc názor 100:0. V České republice máme na to názory různé.Velmi se například na tyto věci různí názory v naší vládě. Velmi se na to různí i názory v našem parlamentu. Samozřejmě názor Strany zelených a pana Bursíka je jeden, ale názor jiné části vlády je jiný. Nevytvářejme nějakou falešnou iluzi, že máme jeden definitivní očekávaný názor. To je prostě přesně ten obrovský podvod a švindl, jak se teď říká, který vytváří páni Goreové na straně jedné a páni Bursíkové na straně druhé, jako kdyby to bylo 100:0. Jako kdyby byly argumenty 100:0.

Dobře a kdybych se Vás teď zeptal, čí názor to tedy byl? Byl to Váš osobní názor?

Nechápu tuto otázku. Samozřejmě, že jsem zde vystupoval jako prezident České republiky. Nikdo jiný nebyl pozván na tuto konferenci. Takže tady nemohl vystoupit někdo jiný.

Ten váš projev, který jsme dostali k dispozici, má datum 23. 9. Znamená to, že jste ho celý psal včera?

Ne, celý jsem ho nepsal včera. Já jsem člověk, který píše – už teď mám například napsaný projev k státnímu svátku k 28. říjnu –a pak ho každý den  piluje, mění slovíčka, přehazuje slovosledy. Tento projev jsem samozřejmě začal psát anglicky někdy už před měsícem, měsícem a půl. A to, že jsem udělal poslední tečku 23. 9., tak to bylo včera v letadle.

A měl jste …

V české verzi, protože původní text je anglický a to, co máte Vy, je předpokládám česká verze, nevím.

Českou.

Tak to je opravdu překlad z angličtiny.

Takže měl nebo neměl jste možnost uvažovat nad tím, že byste při sestavování svého vystoupení v OSN bral jakkoli v potaz ty dopisy, co jste dostal od ministra životního prostředí a od předsedy ČSSD, kteří vás vyzývali, abyste reprezentoval vládní názor a nikoliv svůj vlastní. Změnil jste v důsledku těch dopisů cokoliv v tom vystoupení?

Je to pořád hra, která se míjí podstatou věci.  A naprosto nechápu, proč to odvádíte od podstaty věci tímto směrem? Zodpovědně prohlašuji, že nějaké definitivní stanovisko vlády České republiky na tuto věc není. Zdráháme se přeci přijmout všechna ta doporučení o snižování emisí a o podílu obnovitelných zdrojů. Přeci dobře víte, že náš předseda vlády na bruselském summitu v červnu vyjadřoval velký nesouhlas s možností získat to či ono procento obnovitelných zdrojů, které doporučovala německá kancléřka Merkelová. Bavme se, prosím, o podstatě věci a nehrajme tyto hry. Nerozeštvávejme se navzájem, není to úkolem veřejného Českého rozhlasu.

Dobře, pojďme od politiky k ekologii, jestli to tak můžu nazvat. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu IPCC, který  tedy pracuje už delší dobu, dospěl k několika závěrům. Mimo jiné nezpochybnil vliv člověka na globální oteplování. Ten panel má asi 2500 odborníků. Všichni se té práce účastní a mají různé názory. V Bruselu to třeba na tom zasedání silně jiskřilo. Asi je těžko popiratelné, že nejde zrovna o názorově jednotnou skupinu. Pane prezidente, Vy jste při svém projevu dnes navrhl, aby OSN podpořila vznik dvou dalších odborných skupin, které by globální oteplování probíraly z různých hledisek. V čem je ten váš návrh nový?

Nic takového jsem nenavrhl. Vybídl jsem k tomu, aby byl zrušen monopol té jedné skupiny vědců a aby byla dána šance být financováni a například vystoupit na konferenci tohoto typu i té druhé skupině vědců, kteří mají výrazně odlišný názor. Tady otázka není, jestli člověk, který není zanedbatelnou figurkou na zeměkouli, ovlivňuje všechno možné včetně globálního klimatu. To určitě stoprocentně nebo tisíciprocentně člověk ovlivňuje. Jediná otázka je, jestli ta míra jeho vlivu je na desátém místě za desetinnou tečkou nebo na třetím místě za desetinnou tečkou. Nebo kde ta míra jeho vlivu je? A to je vážná vědecká diskuse. Prosím, aby mě někdo necitoval opačně. Stoprocentně člověk ovlivňuje leccos. Kozy spásly pastviny v Malé Asii před dvěma tisíci lety. Samozřejmě, že se něco ovlivnilo. Když jsme udělali velké vodní přehrady, tak jsme ovlivnili leccos. Ale otázkou je váha tohoto ovlivnění.

Pokud jde o ta vaše dvě doporučení, tak v tom jednom z nich, jestli to interpretuji správně, se objevují jaksi dvě skupiny, nebo, že navrhujete, aby se vytvořila ještě jedna debatní skupina. Můžete tedy podrobněji vysvětlit posluchačům, v čem by měl ten její přínos spočívat?

Máme přeci každý, kdo se tím zabýváme, kolem sebe stohy knih, materiálů, studií, které mají velmi odlišné závěry. Máme proklamace nejrůznějších skupin vědců, kteří říkají: prosím Vás, takto ne. Máme sestavy ne 2500, ale máme dalších x tisícové podpisové akce, kdy vědci říkají: prosím Vás, vyslechněte také nás. Skromně a mírně jsem se přihlásil k tomu, abychom i této druhé skupině vědců udělali takový B tým, chcete-li. Nechme tedy, abych byl férový, ten dnešní panel jako A tým a sestavme B tým. Dejme mu šanci, aby přišel se svými doporučeními. Já materiály lidí toho týmu, které bych zařadil do toho B týmu, znám velmi dobře a myslím, že by byly rovnocenné těm materiálům, které nám dává mezivládní panel.

Myslíte, že tento mezivládní panel žádné vědce ze skupiny B neobsahuje?

Obsahuje. Určitě ten panel 2500 lidí obsahuje vědce z různé skupiny, kteří mají velmi různé názory. Úplně něco jiného než materiály toho panelu jsou tak zvané shrnutí pro politiky, která jsou dělána víceméně polovědci nebo spíše politiky, zástupci mezinárodních organizací, OSN a podobně.  A ti si vycucávají z výsledků vědecké práce toho panelu prostě své závěry. Přiznávám, a teď to říkám prvně oficiálně Českému rozhlasu, že je možné uvažovat jinak. Nechme ten mezivládní panel jeden. Ten ať shrnuje ty čisté vědce, ale nechme dvě alternativní skupiny lidí zpracovat to shrnutí, které potom můžete číst Vy a já. To by byla změna. 

Vy si třeba, pane prezidente, dokážete představit, že byste také modifikoval své názory, pokud by se objevily argumenty, které by vyvracely Vaše současná stanoviska. Nebo, které byste si Vy sám vyhodnotil tak, že by vyvracela Vaše dosavadní postoje?

Každý člověk, pokud není blázen, tak vidí-li emperická data, která vyvrací jeho názory, tak musí smeknout a říci: No samozřejmě tak to jsem se v tomto mýlil. Bohužel musím přiznat, že zatím jsem o tom nebyl přesvědčen.

Pojďme se bavit konkrétně. Vy se odvoláváte kromě jiného, na názory dánského statistika Bjorna Lomborga. On ve své knize Skeptický ekolog – ta vyšla před šesti lety – tvrdí mimo jiné, že globální oteplování je způsobeno člověkem a že bude mít vážný dopad na lidstvo a životní prostředí. On navrhuje třeba zdanit emise oxidu uhličitého tak, aby se jejich celkový objem snížil o 5 procent. Jsou určité oblasti, ve kterých se s Lomborgem asi shodujete a určité, ve kterých se neshodujete. Zařadil byste konkrétně tohoto vědce, z něhož čerpáte, do té kategorie A nebo do kategorie B?

Jestli by se chtěl zařadit do A nebo do B, to by bylo určitě na něm. Nikoho bych v tomto směru nevyvolával. Názory pana Lomborga byly revolucí v jednom jediném smyslu. Byly revolucí pro ty, kteří se povrchně zabývali otázkou globálního oteplování, kteří nečetli vůbec nic, kteří tak viděli v headlinech CNN nebo v Českém rozhlase nebo já nevím kde, a kteří totálně uvěřili takovým těm „ gorovštinám“. V tu chvíli se Lomborg odvážil říci něco, za co byl strašlivě peskován několik let. Pro člověka, který se tím delší dobu zabývá, byl Lomborg strašlivě nezajímavé čtení. Protože tam bylo v podstatě všechno, co člověk znal, a jenom on to dal docela dobře na papír a pustil to do světa a stalo se to jistým bestsellerem. Čili, přiznám se, že od Lomborga  jsem se nenaučil ani jedno jediné slovo. To ale  vůbec nesnižuje jeho přínos. Smekám před tím, co dokázal. Ale že bych měl zase úplně stejné názory jako on, to opravdu ne.

Dejme teď ještě na chvilku prostor našim posluchačům, kteří nám napsali SMS nebo e-maily. Je to tak půl na půl. Někteří s Vámi souhlasí a někteří nesouhlasí. Abych zmínil ty, kteří souhlasí s Vašimi postoji. Například Jan Grygar píše: Kdybych nebyl otevřený a v problematice se sám určitým způsobem neorientoval, lehce bych z Vašeho vysílání podlehl představě, že se blíží apokalyptická pohroma. Ona se ale neblíží. Jediné, co nás bude v budoucnosti ohrožovat, je lidská zaslepenost, naivita a hloupost. To je …

Tomu pánovi gratuluji.

To jsou ty názory, které podporují více či méně Vaše stanoviska. Tak ty jsou a to mi, prosím, věřte, ve většině případů bez dotazu. Dovolte mi položit tedy pár dotazů, které by chtěli po vVs spíše vysvětlení, pár dotazů kritických. Píše nám pan Jiří Aschrman: Hlavní argument, který používáte na podporu svých tvrzení o globálním oteplování, zní: Člověk přece nemůže řídit vývoj světového klimatu. To je sice tvrzení správné, ale není vůbec žádným argumentem v tom, oč tu běží. Nejde totiž o žádné řízení klimatu ve stylu poručíme větru dešti, ale o to, jak zabránit jeho poškozování člověkem. Jedná se o to, na co máme vliv a ne o to, na co vliv nemáme. Jak byste reagoval na pana Aschrmana?

V angličtině je termín a jedna sekce dnešního zasedání v OSN se jmenovala „mitigation“. Přiznám se, že v české verzi pořád nevím, jak hezky to slovo přeložit. Proto říkám: jedni si myslí, že chtějí  klima kontrolovat a omezovat globální klimatické změny a druhý panel, na kterém jsem vystupoval já, je adaptation, čili adaptace. Že člověk se spíše má adaptovat. Když je někde o 5 stupňů větší zima, tak si vezmete svetr navíc anebo šálu nebo rukavice. To slovo „řídit klima“ používám jako polemiku s tímto pohledem. Někdo s tím klimatem chce něco udělat, vrátit ho někam jinam. Podle všech nejdramatičtějších, nejalarmističtějších představ změna průměrné teploty na světě za příštích sto let bude neskonale menší, než změna teploty, kterou já jsem zažil včera, když jsem letadlem přiletěl z Prahy do New Yorku. Prostě to teplo v New Yorku je neskonale větší, než jaké je zrovna počasí dnes v Praze. Člověk se adaptuje. Člověk to přeci přežívá. Člověk si zapne knoflík u košile a rukávy vyhrne nebo naopak. Čili, nepokoušejme se řídit klima. Nepokoušejme se srazit klima, teplotu – myslím v New Yorku na teplotu Prahy. To je bezcenné. Prostě vezměme si o svetr více nebo o svetr méně. Tak asi míří ta moje diskuse.

Pane prezidente, já Vám děkuji za rozhovor a za Váš čas. Český prezident Václav Klaus. Na slyšenou.

Na slyšenou.

Václav Sochor, Český rozhlas – Radiožurnál, 24.9.2007