Klaus.cz






Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Tvorba legislativy v éře, kdy…


Tvorba legislativy v éře, kdy opět sílí nedůvěra k jednání svobodných občanů

Projevy a vystoupení, 12. 3. 2007

Pro mě i moji delegaci je velkým potěšením a ctí být zde v Montgomery a mít příležitost promluvit k členům Kongresu státu Alabama.

Přijeli jsme právě včas. Velmi pozorně jsme sledovali zprávy o ničivém tornádu, které zasáhlo Alabamu minulý týden a je nám líto obětí této strašlivé katastrofy. Chci využít této chvíle, abych vyjádřil Vám a všem postiženým rodinám nejhlubší soustrast.

Ačkoliv jsem navštívil USA již zhruba 50krát, teprve dnes poprvé mám možnost vidět právě Alabamu. Trochu ironicky řečeno, mohl bych říci, že jsem nebyl pozván. Až doposud. Velmi Vám za to děkuji.

Jsem tu jako prezident svobodné a demokratické České republiky, země, která se před 17ti lety zbavila komunismu, země, která rychle, hladce a bez zbytečných dodatečných nákladů překonala komunistické dědictví a transformovala se v normálně fungující parlamentní demokracii a tržní ekonomiku, země, která je opět integrální součástí svobodného světa, členem NATO a Evropské unie a dobrým přítelem Spojených států amerických.

Přijel jsem sem s významnou delegací, abych demonstroval naše přátelství s Vaší zemí, abych přispěl k intenzifikaci našich vzájemných kontaktů s jižními státy USA a také abych podpořil naši velmi aktivní českou komunitu v této oblasti.

Svou návštěvu zakončím zítra ve Washingtonu D.C. setkáním s viceprezidentem Cheneyem, ministrem obrany Gatesem, předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi a dalšími čelními americkými politiky.

Rád bych řekl několik slov o něčem, co jsme v éře komunismu postrádali. Na mysli mám svobodu, něco co právě Američané cení velmi vysoko, ačkoliv osobně nezažili její neexistenci či absenci. V alabamském Kongresu bych rád učinil několik poznámek k tvorbě práva a svobodě, založených na mé osobní zkušenosti z období komunismu a z mých politických funkcí v posledních sedmnácti letech. Jednou z nich byla i funkce předsedy Poslanecké sněmovny.

Normální způsob tvorby legislativy a vytváření institucí probíhá dlouhodobým vývojem, který trvá desetiletí nebo staletí za podmínky, že země má výhodu existence kontinuálního, nepřerušeného, evolučního vývoje. Vaše země tyto podmínky měla, ale my – v České republice – jsme tak šťastní nebyli. Do roku 1918 jsme byli nesvrchovanou zemí uvnitř Rakousko-uherské monarchie. Poté – po relativně krátkou dobu – si moji předkové užívali velmi pozitivních a produktivních 20 let svobody. Pak přišel Hitler a okupoval zemi po šest let a po něm sovětské komunistické impérium po dalších 40 let. Tato iracionální verze totalitního režimu u nás trvala prakticky až do roku 1989.

Museli jsme začít od počátku. Naše tvorba legislativy po „sametové“ revoluci v listopadu 1989, kdy se komunismus definitivně zhroutil, byla následkem náhlé a zásadní systémové změny. Tvorba zákonů částečně tyto změny vedla, částečně je následovala.

Na import legislativy (k čemuž došlo např. ve východním Německu nebo v Iráku) jsme nespoléhali z několika důvodů. Neměli jsme žádnou modelovou zemi, kterou bychom si chtěli vzít za vzor, importovat cizí legislativu jsme nebyli nuceni a – především – jsme dobře a včas pochopili, že občané naší země chtějí být „majiteli“ a „tvůrci“ svého legislativního procesu, svých zákonů, své Ústavy.

Neměli jsme příliš moc času, protože jsme si nemohli dovolit legislativní a institucionální vakuum. Museli jsme projít zrychleným vnitřním procesem tvorby práva, založeném na kombinaci standardního postupného vytváření zákonů a institucí a poněkud nestandardního radikálního konstruktivismu zákonů, organizovaného politiky odpovědnými za celý transformační proces. Byl jsem jedním z nich.

Nebyli jsme, přirozeně, schopni zvládnout toto přes noc a ani jsme nemohli čekat na vytvoření dokonalého systému. To by mohlo být – hypoteticky – dosažitelné v laboratorním experimentu, ale ne v demokratické společnosti s všemi jejími nedokonalostmi, soupeřícími idejemi a zájmy, se všemi politickými střety a lobováním. Nicméně, neexistuje žádná jiná cesta jak toho dosáhnout – za předpokladu, že chceme zachovat svobodnou a demokratickou společnost.

V současné době je transformace za námi a my už čelíme stejným problémům a výzvám jako jakákoliv jiná demokratická společnost. Musíme pokračovat v řešení nikdy nekončící otázky, zda chceme více nebo méně státu, zda chceme malou, omezenou legislativu nebo legislativu rozsáhlou, velkou. Jsem velmi frustrován, když vidím nebezpečnou tendenci současného světa upravovat pomocí zákonů všechno. Sílí přesvědčení: čím více zákonů, tím lépe. Všechno co není „zákonně upraveno“, se apriori považuje za podezřelé. S touto tendencí absolutně nesouhlasím, musím ale přiznat, že nejsem na „vítězné“ straně. Přinejmenším dnes v Evropě.

Můj další problém je spojen s módní a v současnosti politicky nesmírně propagovanou ideou globálního vládnutí, která si žádá supernárodní legislativu, legislativu, která překračuje národní hranice. Stojíme před volbou vybrat si mezi národními nebo mezinárodními (kontinentálními nebo celosvětovými) pravidly, zákony, standardy, institucemi. Na rozdíl od jiných vím, že nadměrná harmonizace a standardizace v nehomogenním území přináší vysoké náklady, což je něco, co velmi silně cítíme v EU. Tato záležitost je často diskutována pod heslem sociálního, environmentálního, či jiného dumpingu. V EU se také objevuje termín daňový dumping. Toto je pro mě další důležitá věc.

Neznám údaje o podílu federální a státní legislativy ve Vaší zemi. Nicméně, v dnešní EU 75% legislativy přichází z Bruselu a pouze 25% legislativy je „vyrobeno doma“, tj. je „vyprodukováno“ v jednotlivých členských státech EU. Přesně toto je důvodem pro mnoho současných sporů uvnitř EU, zvláště debat zabývajících se takzvanou euroústavou.

Doufám, že se zde něčemu naučím. Doufám, že se naučím jak uspět v omezení objemu legislativy ve světě, majícím velký sklon legislativu tvořit a že se naučím jak je možné - v módě unifikace, standardizace a harmonizace - udržet legislativu blízko Vašim voličům, občanům Alabamy.

Jsem přesvědčen, že je naším úkolem začít měnit převažující názory této doby.

Děkuji Vám za pozornost.

Václav Klaus, Montgomery, projev v Kongresu státu Alabama, 8. březen 2007

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu