Klaus.cz






Hlavní strana » Články a eseje » Širší souvislosti naší vládní…


Širší souvislosti naší vládní krize

Články a eseje, 15. 7. 2004

Dnešní vládní krize je většinou komentátorů dávána do souvislosti s výsledky voleb do Evropského parlamentu, s již delší dobu rozhádanou situací uvnitř ČSSD a s protikladností programů stran dosavadní vládní koalice. To všechno je nepochybně pravda, ale je to pravda pouze částečná. Příčinu dnešního problému vidím v nefunkčnosti našeho volebního systému a v nepraktičnosti ústavního mechanismu vyhlašování předčasných voleb.

Poslední většinová vláda u nás vznikla po volbách roku 1992, tedy už před dvanácti lety. Ani tehdy se mi sice vláda s převahou pěti hlasů nezdála příliš silná, ale dalo se to vydržet. Mimo jiné proto, že řada ministrů ztratila rozpadem federace mandát federálních poslanců a proto nemuseli trávit tolik času ve Sněmovně. Každé následující volby přinesly více méně patovou situaci a zabránily vzniku zřetelně většinové vlády. Síla jednotlivých stran se v průběhu času měnila, ale jediným jednoznačným trendem bylo posilování KSČM, což dále více a více zužovalo prostor pro vytváření rozumných vládních koalic. Dovoluji si tvrdit, že v rámci stávajícího volebního systému žádné dlouhodobé řešení není možné. Nestandardní řešení prostřednictvím tzv. opoziční smlouvy bylo jedním z pokusů toto, legislativou vzniklé dilema řešit. Popisovat specifickou úlohu tu poslance Wagnera, tu Bielicza, Vrbíka či Kotta je zbytečné, všichni to dobře znají.

Navíc je komplikací to, že není k dispozici ani standardní řešení vládních krizí rozpuštěním Poslanecké sněmovny a předčasnými volbami. Nalézt potřebný konsensus parlamentních stran na rozpuštění Sněmovny (při velmi nejasném zájmu a ochotě Senátu se na tom podílet) nebo nalézt dostatek politiků ochotných přijmout roli ministra jen proto, aby jim byla rychle vyslovena nedůvěra, je – jak ukazuje naše zkušenost – velmi obtížné. Ve srovnatelných zemích světa je vyvolání předčasných voleb daleko snadnější.

Vládní krize jsme zažili zatím jenom dvě. První byla v závěru roku 1997, druhá v červnu 2004. I nezávislý pozorovatel by musel uznat, že se poněkud lišila role prezidentů v obou těchto krizích. V prvním případě byl prezident aktivním účastníkem této krize a spolupodílel se na prosazení politické změny ve směru, o který dlouhodobě usiloval. Dnešní krize vznikla zcela mimo prezidenta, který začal vstupovat do hry až poté, co vznikla. Začal jsem vést jednání s předsedy tří relevantních politických stran, dal jsem jim prostor k hledání řešení a svůj vlastní politický projekt jsem neprosazoval. Dal jsem také jasně najevo, že dávám přednost nalezení parlamentního řešení před úřednickou vládou. Ne proto, že by úřednická vláda nemohla být krátkodobým východiskem z dnešní velmi zvláštní situace, ale proto, že naše země potřebuje uskutečnit další hluboké reformní změny, které mají navýsost politický charakter a které nelze zvládat jakýmisi nepolitickými odborníky. Na nepolitická, technicko-administrativně-odborná řešení se specializoval komunistický systém.

Prioritou – a já věřím, že pro všechny s dlouhodobějším pohledem na věc – musí být rychlé ukončení fungování vlády v demisi a nalezení řešení politického, nikoli úřednického. To je i prioritou mojí. Veřejnost od vlády očekává změnu, nikoli formální výměnu několika tváří. Musí to být změna programová, snad i změna stylu vládnutí, protože pád vlády (a hlavně jejího předsedy) byl důsledkem hluboké krize důvěry vlády v české veřejnosti. Nikdo by si neměl namlouvat něco jiného. Při jednání se slovenským prezidentem Gašparovičem jsem si uvědomil, že na Slovensku dopadly volby do Evropského parlamentu 8:6 pro vládní koalici. V České republice to bylo katastrofálních 4:20 v neprospěch vládní koalice. Signál to byl více než jasný. Byl to signál, že musí dojít ke změně. Dva roky do řádných voleb je doba dostatečně dlouhá na realizaci celé řady velmi potřebných věcí, neboli na realizaci oné, veřejností požadované změny. Není to chvíle pro dvouleté přežívání kabinetu.

Pevně věřím, že si toho všeho jsou reprezentanti hlavních politických stran dobře vědomi a že v tomto duchu za mnou přijdou se svými návrhy na řešení dnešní situace.

Václav Klaus, MF Dnes, 15.7.2004

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu