Klaus.cz






Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor Václava Klause pro…


Rozhovor Václava Klause pro týdeník JUNGE FREIHEIT

Rozhovory, 22. 6. 2016

Pane profesore Klausi, ve své knize Stěhování národů (německy „Völkerwanderung“) provokujete překvapující tezí: Migrační vlna, kterou Evropa zažívá od minulého podzimu, „není primárně důsledkem rozpadu zemí Blízkého východu a severní Afriky.“ Přesně toto je (minimálně ze strany německých médií a politiků) ale předkládáno jako hlavní příčina! Co je tedy skutečným důvodem?

Naší knihou jsme nechtěli provokovat. To nebyl náš záměr. Chtěli jsme dát lidem stručný návod, jak lépe pochopit migrační krizi. Chtěli jsme rovněž bojovat s desinterpretací příčin dnešní migrační vlny. Jako nástroj argumentace jsme použili ekonomickou terminologii – situace na Blízkém východě a v severní Africe vytváří pouze nabídku migrantů. Poptávka po migrantech přichází z Evropy. Tato explicitní (a rovněž implicitní) poptávka byla bohužel mnohem důležitější.

Jakou roli hrál rozpad zemí Orientu a Afriky?

Rozpad v Orientu a v Africe je důležitý, neboť vytváří migrační potenciál. Neúnosná situace převládá v těchto zemích ale už delší dobu. Novinkou je počínání Evropy.

Ve své knize píšete, že Němci a Evropané a s nimi i migranti jsou oběťmi masivní manipulace. O jakou manipulaci jde? Co máte konkrétně na mysli?

Vidíme kolem sebe obrovskou ideologickou manipulaci, něco podobného, jako jsme zažívali v době komunismu. Na prvním místě v této ideologické manipulaci je ideologie „humanrightismu“, která s sebou přináší nesmiřitelný konflikt mezi „lidskými právy“ a občanskými právy. Na druhém místě je to ideologie politické korektnosti, pak je to multikulturalismus, atd.

Kdo se dopouští této manipulace? Za jakým účelem to dělá? Jak funguje? A co se dá proti ní dělat?

Manipulaci (a záměrnou indoktrinaci lidí) provádějí ti, kteří propadli zmíněným ideologiím. Nejedná se o vědomé spiknutí nějakých tajemných osob. Dá se s ní bojovat jedině tím, že proti této ideologii postavíme ideologii alternativní. Doufejme, že takové úlohy se zhostí Alternativa pro Německo.

Uprchlická krize, jak tvrdíte, vedla v Evropě k ideovému konfliktu. To však podle Vás – jak se obecně myslí – „není konflikt mezi xenofobií a altruismem.“ Nýbrž mezi čím? Objasněte prosím tuto zajímavou myšlenku.

Slovo uprchlická krize, které jste použil, není správné. My se nacházíme v migrační krizi. Rozdíl mezi těmito termíny je zásadní. Jsme zděšeni z toho, že konflikt v dnešní Evropě je interpretován jako konflikt xenofobie a altruismu, že je to popisováno jako morální problém. Není. Je to konflikt mezi moralizováním (nikoli morálností) a zdravým rozumem. Je to konflikt mezi falešným a předstíraným humanismem a lidskou zodpovědností. Chování paní Merkelové není morální, je jen moralizující.

Předpovídáte, že se migrační krize stane „katalyzátorem politických změn v Evropě“. V Německu nicméně politické a mediální elity předpokládají, že to je jen dočasnou turbulencí. „Otevřená“ multikulturní společnost se umí bránit a udržet se (dokonce může posílit). (Nanejvýše by mohlo dojít ke změně na okraji společnosti). Je toto tvrzení našich elit klamem? Jak daleko půjde tato Vámi předvídaná změna? Jak bude podle Vás vypadat německá politická scéna po této změně?

To je až příliš dlouhá otázka. Jsem si naprosto jistý, že bychom neměli mluvit o dočasných turbulencích. Jde o mnohem více. Dnešní krize a především její dlouhodobé následky by měly vést ke změně. Slovo „by měly“ jsem použil zcela záměrně. Neřekl jsem „musí vést“ ke změně. Pasivita lidí v dnešní postdemokratické Evropě je nevysvětlitelná a neobhajitelná. Citlivost k nepopíratelnému nárůstu nesvobody a státního intervencionismu je velmi malá. To je důvod, proč nejsem optimistický. Potřebujeme změnu paradigmatu, změnu našeho chování a našeho myšlení. Dnešní elity (nebo spíše kvazi-elity) bohužel stále ještě spí klidně. A to mě trápí.

Ve Vaší knize formulujete dva zajímavé pojmy: v jednom mluvíte o „unifikaci Evropy“, ve druhém – analogicky k pojmu genderový mainstreaming – hovoříte o „migračním mainstreamingu“. Co myslíte pod těmito pojmy?

Už dlouhou dobu rozlišuji dvě fáze (dva stupně) vývoje evropské integrace. První etapou je „stará integrace“ (doba otevírání se a odstraňování nejrůznějších překážek na hranicích evropských zemí), druhou etapou je období unifikace (centralizace, standardizace, harmonizace) Evropy. Tomu jsem se podrobně věnoval ve své knize Evropská integrace bez iluzí (německy Europa braucht Freiheit, Lit Verlag, Berlin, 2012).

Pojem „migrační mainstreaming“ není můj. Ten nám „věnovali“ překladatelé německého vydání.

Dále v knize píšete, že cílem „migračního mainstreamingu“ je provést v Evropě od základu revoluci. Jaký druh revoluce nás ohrožuje? Jak si máme takovou revoluci představit? Jaký je její cíl a jaké jsou její metody?

Ambicí evropských progresivistických elit (v politice, v médiích, v akademickém prostředí, v kultuře) je přeměnit člověka v Evropě a dokonce vytvořit nového Evropana. Chtějí vytvořit novou Evropu a k tomu potřebují také nového člověka. Se starými obyvateli Evropy (jako jsme my) mohou stěží realizovat svůj „Brave New World“.

Co se podle Vašeho názoru v Evropě nakonec prosadí? „Katalytická přeměna politického prostředí“, o které jsme hovořili výše, nebo „revoluční přeměna základů“ jako důsledek migračního mainstreamingu?

Nejsem prorokem, to opravdu nevím. To vědí lidé na druhé straně barikády. Zeptejte se paní spolkové kancléřky.

Výslovně varujete, že v Evropě – ačkoliv uprchlická krize je obrovským tématem – tuto krizi podceňujeme. Jak moc to děláme? Jaký rozsah má tato krize ve skutečnosti? Jaký rozsah tato krize ještě nabere?

To je další otázka určená pro delfského věštce. Politici v Evropě (a jejich „fellow travelers“) absolutně podceňují migrační krizi. Sní o určitých pozitivních „přínosech“ dnešní masivní migrace, které ale neexistují a ani existovat nebudou. A naopak absolutně nechápou skutečné náklady příchodu miliónů migrantů.

Nejdůležitější není finanční stránka věci, zmiňované sumy si bohaté země EU mohou dovolit nést ještě dlouho. Je to stále méně než suma, kterou Německo každým rokem už 25 let posílá ze západního do východního Německa, a také méně než suma, kterou Řecko již několik let dostává jako dárek.

Mnohem důležitější jsou zcela jiné náklady, jako je zničení sociálního kapitálu Evropy, ztráta evropské kultury a vzorců chování, ohrožení staletí budovaných hodnot, obyčejů, zvyků a tradic, atp. To reprezentanti této „wilkommenskultur“ vůbec nediskutují. Oni patrně věří v multikulturalismus. Jinak se to nedá pochopit.

Ale počty imigrantů se snižují!?

Krátkodobě. Jen v posledním týdnu se ve Středozemním moři utopilo přes 700 migrantů. Hlavní faktory – prvotní nabídka migrantů a evropská poptávka po nich – se nesnižují.

Ve Vaší zemi byla kniha rychle vyprodána a to včetně dotisků. Čím si vysvětlujete tak velký úspěch? A proč jste se rozhodli přeložit knihu také do němčiny, francouzštiny a angličtiny?

Debata o migrační krizi je v České republice živá, rozmanitá a vládou ani politickou korektností naštěstí ještě není tak limitovaná, jako je tomu v západní Evropě. Máme docela jinou minulost. Komunismus nás přeci jen něco naučil. Jsme mnohem citlivější než Západoevropané. Indoktrinaci a manipulaci v médiích známe velmi dobře. Ještě dnes jsou součástí naší historické paměti.

Nechtěli jsme probudit ze spánku jen české čtenáře. Zejména Německo považujeme za klíčové – to je dnes bojištěm Evropy. V Evropě se dnes nic nemůže odehrát bez Německa. To vidíme jako ohrožení naší svobody.

Další překlady knihy jsou rovněž připravené – chystá se například vlámské, ruské nebo srbské vydání.

Nicméně Vaše kniha má spíše charakter eseje, poskytuje sice mnoho myšlenek, ale žádné věcné argumenty. Není to její slabost?

Možná je to jen dlouhá esej, ale argumenty v ní rozhodně jsou. Často hovoříme o chování evropské společnosti a zejména jejich politických kvazi-elit. Co se dá k tomu říci „věcného“? Jak se to dá změřit či zvážit? Pro naši argumentaci nepotřebujeme například detailní data o migrantech. Nepotřebujeme analýzu situace v Sýrii nebo Iráku. Nepotřebujeme ani data o počtech trestných činů, které jsou s migranty spojeny. Nepotřebujeme rovněž vědět finanční náklady azylových domů v Německu, atd.

Trváme na tom, že uvažujeme v celé knize jasně analyticky a naše argumentace je opřena o mnoho myšlenek společenských věd a ekonomické teorie.

Tvrdíte, že nynější masová migrace do Evropy – kterou nazýváte „stěhováním národů“ – může mít stejně ničivé důsledky, jako historické stěhování národů před 1500 lety, které tehdy zničilo starověký Řím. Není to přehnané tvrzení?

Chceme naše občany vyburcovat. Chceme je probudit ze spánku. A k tomu se musí používat silná terminologie. My máme opravdu strach o Evropu. Je možné toto nebezpečí bagatelizovat? Neustále minimalizujeme riziko (neexistujícího) globálního oteplování, ale riziko (existující) migrace nikoli. V tomto případě bychom měli být předběžně opatrní.

Nicméně při tehdejším stěhování národů přicházely národy jako válečníci. Dnes ale přicházejí jako lidé potřebující naši pomoc. Není to zásadní rozdíl?

Většina dnešních migrantům nejsou lidé, kteří by potřebovali nutně naši pomoc. To tvrdí jen politicky korektní propaganda. Hledat si lepší život je možné individuálně, ale nikoli masově, ale potřebovat pomoc znamená něco jiného. Právě to je podstatný rozdíl. Barbaři byli tehdy – v této terminologii – také chudí. Životní úroveň v tehdejším Římě byla bezesporu vyšší než v severní Evropě.

Vysloveně zdůrazňujete, že Vaše kniha není namířena proti migrantům. Vůči komu je tedy namířena? A proč je to pro Vás důležité zdůrazňovat?

Naše kniha je namířena proti dnešním evropským vrcholným politikům a jejich okolí (evropským úředníkům, manipulátorům v médiích). Je namířena ale také vůči nám všem, jelikož jsme to dovolili. Naší pasivitou, nepozorností, nedbalostí. Mám o Evropu, ve které budou žít naše děti a naši vnuci, opravdu obavy.

Překlad z němčiny. Týdeník Junge Freiheit, 17. června 2016.

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu