Hlavní strana » Dokumenty » Václav Klaus v Drážďanech –…

Václav Klaus v Drážďanech – stručná zpráva

Dokumenty, 28. 5. 2013

Změna klimatu společenské debaty: report z přednášky Václava Klause na Alternativní ekologické konferenci FDP v Drážďanech

V sobotu 25. května 2013 vystoupil Václav Klaus jako hlavní řečník na třetí Alternativní ekologické konferenci s podtitulem „Ekologická iluze místo ochrany životního prostředí – když se zelená ideologie stane dogmatem“, kterou v Drážďanech pořádala saská organizace FDP. Pro našince je zajímavý už samotný fakt, že konferenci na toto téma pořádá politická strana, respektive její zemská organizace. Stěží si lze představit, že by něco podobného pořádala krajská organizace jakékoli naší parlamentní strany, a už vůbec není záhodno srovnávat úroveň německých a potenciálně našich politiků, jejich schopnost vystupovat, argumentovat a komunikovat s publikem.

V Německu jsou globální oteplování a obecně ekologické regulace velkým tématem – společenským, akademickým, odborným, ale především tématem politických diskusí a s nadcházejícími volbami do Bundestagu tématem o to intenzivnějším. Odstavení jaderných elektráren a hojná podpora elektráren větrných, masivní nástup biomasy a nejrůznější „zelené“ směrnice přicházející z Unie vzbuzují kontroverze. Racionální opoziční hlasy jsou slyšet stále častěji. Zelená hysterie pomalu ustupuje. Při pohledu z Berlína se to asi tak příliš nezdá, ale ve spolkových zemích, jako je Sasko, určitě ano.

V úvodu konference přivítal přes tři sta účastníků předseda saské FDP Holger Zastrow. Mluvil jasně, přesvědčivě, jeho názory byly silné a ukotvené. Mluvil bez poznámek a našinec si opět jen povzdechnul, že stěží by něco podobného mohl vidět u nás. Dle Zastrowa se zelená ideologie stala všeobecným dogmatem. Navzdory tomu, že o podobné konference dnes už není v Německu nouze, je místní mediální mainstrem jasně zelený a těžko se v něm prosazují racionální názory na ochranu životního prostředí. Saská FDP je však v tomto směru velmi aktivní a má odvahu prezentovat své pochybnosti. Dokládá to i fakt, že tato konference je již třetí v pořadí a navazuje na ni několik menších dílčích seminářů.

Velmi kvalitní vystoupení měl poslanec Evropského parlamentu a expert na politiku životního prostředí FDP Holger Kramer. Na několika exemplárních případech jasně ukázal, jak škodí zelená bruselská byrokracie. Na příkladu zákazu žárovek, směrnice Komise ohledně úspor a šetření vody, směrnice o ekodesignu či sledování „zelené stopy“ výrobků jasně ukázal, že veškerá tato navrhovaná opatření jsou nejen ekonomicky nesmyslná, ale v konečném důsledku škodlivá také k životnímu prostředí. Absurditu doložil na směrnici vynucující si nižší výkon vysavačů. Výsledkem samozřejmě není žádná úspora energie, ale delší doba vysávání a nižší životnost přístrojů. V Německu jsou velkým tématem směrnice EU zpřísňující požadavky na emise CO2 z automobilů. Tento trend poškozuje německý automobilový průmysl a nebere v potaz skutečnou efektivnost. I zde platí, že „regulační cirkus“ má ve skutečnosti daleko jiné dopady, nezamýšlené důsledky a náklady, než jak bývá prezentováno.

Dr. Peter Heller, německý fyzik a spolupracovník vědeckého webu www.science-skeptical.de, označil současný ekologismus za náboženství. Ve své přednášce se věnoval přírodním zdrojům a zásobám. Jak ukázal na příkladech ropy, zlata, plynu či mědi a rtuti, zásoby – na rozdíl od všech alarmistických předpovědí – za poslední čtyři desítky let neklesají, ale právě naopak. Doložil falešnost konceptu „prověřených“ zásob a omezených přírodních zdrojů. Je to technologický pokrok a nikoli prognózy Římského klubu či směrnice EU, které rozhodují, kolik budeme mít zásob. Naopak omezený zdroj – půda – představuje limit pro využití biomasy v Německu. Její využití v rozsahu, jaké má v plánu Unie a spolková vláda, je zcela nerealistické a znamenalo by vytlačení jakýchkoli jiných plodin. Současný ekologismus nebere v potaz technologický pokrok a dívá se na svět zcela staticky. Zajímavý byl i jeho krátký pohled na vývoj zalesnění půdy v Anglii. Vzpomněl jsem si u toho na zahajovací ceremoniál letních olympijských her v Londýně, kde zelenou přírodu vytlačila průmyslová revoluce. Data ale opět ukazují pravý opak. S příchodem průmyslové revoluce a nahrazování dřeva ocelí a jinými substituty zalesnění Anglie naopak prudce vzrostlo.

Redaktor magazínu Spiegel u stanice RTL Alexander Neubacher navázal na svůj nedávný dokument a věnoval se mj. nesmyslnému způsobu třídění odpadů, ale i dalším podobným, jak prezentoval, „malým a velkým“ nesmyslnostem. Současná politika životního prostředí dle něj evidentně postrádá racionální argumenty. Je postavena jen na romantických představách nebo na budování pocitu strachu. Opatření, která prosazující zarytí ochránci životního prostředí, ve svém důsledku životnímu prostředí škodí. Na závěr vystoupení se Neubacher zeptal, kdo bude chránit životní prostředí před samotnými ochránci životního prostředí.

Václav Klaus vystoupil se svým projevem s názvem Iracionalista a farizejství zastánců doktríny globálního oteplování vzrůstá (celý text je možné v němčině najít na www.klaus.cz/clanky/3377). Václav Klause v něm upozorňoval na zneužití hypotézy klimatických změn k přetvoření současné společnosti. Klimatický alarmismus se stal novou levicovou ideologií a představuje jen další téma nekončícího souboje mezi liberály a etatisty ve sporu o nutnost a míru centralismu, kontrolování a plánování všemožných lidských aktivit. Prezident Klaus potřebu snižovat emise CO2 nevidí. Pokud bychom však emise skutečně chtěli snížit, pak bychom museli buď razantně omezit náš hospodářských růst, nebo omezit reprodukční svobodu jedinců, či doufat v bezprecedentní zlepšení emisní intenzity. Ani jedno však není realizovatelné, nutné a zejména slučitelné s demokracií a svobodou.

Vzpomínám si na návštěvu stejného města před téměř šesti lety. Tehdy také Václav Klaus vystupoval na téma globálního oteplování a i tehdy byl přednáškový sál zaplněný. Nemalou část ale tvořili zelení protestující s nenávistnými transparenty, které označovaly Klause za hlavního škůdce životního prostředí v Evropě. V sobotu již byly vidět místo transparentů pokyvující hlavy a místo hluku protestujících byl Klaus opakovaně přerušován potleskem. Klima, alespoň v Německu, se opravdu začíná měnit. Nikoli však klima ovzduší, nýbrž klima společenské debaty. Alespoň mezi její racionální částí, kam se patrně FDP od nedávných voleb zařadila.

Martin Slaný, Institut Václava Klause, 28. května 2013