Klaus.cz






Hlavní strana » Dokumenty » Předmluva Václava Klause ke…


Předmluva Václava Klause ke knize Iana Plimera - Konec poplašných zpráv o Modré planetě

Dokumenty, 1. 5. 2013

V posledních dvou desetiletích je nám autoritativně říkáno, že se Země otepluje, a to vinou lidí, a toto tvrzení je nám vnucováno jako nesporná věc. Někteří z nás se s tím však smířit nemůžeme. Než na uměle vytvářenou paniku kolem globálního oteplování plně přistoupíme, chceme vědět, je-li dnešní oteplování dlouhodobým jevem, proč se otepluje, nakolik je, popřípadě může být, toto oteplování pro lidstvo závažné (ne-li nebezpečné) a zejména jakou roli v tom má člověk a jeho chování.

Mnozí politici, novináři a aktivisté z řad vědců předstírají, že odpovědi na všechny tyto otázky znají a že je nespornost argumentů, které mají k dispozici, mimo veškerou diskusi. Podle nich globální oteplování způsobuje člověk a jeho nezodpovědné jednání (emise CO2). Tvrdí i to, že bude oteplování neobvykle silné a že povede ke katastrofálním následkům. To všechno završují sebevědomými výroky, že je klimatologická věda „uzavřena“, což nikdy, ale v tomto případě, nebo snad právě v tomto případě, nemůže být pravda.

Existuje řada seriózních oponentů, „skeptiků“ či „popíračů“, jak jsou občas militantními alarmisty (či „oteplovači“) nazýváni lidé s odlišnými názory na věc. Jedním z nejvýznamnějších z nich je v dnešní celosvětové diskusi na toto téma profesor Ian Plimer, který je vážným vědcem uznávaným jak v domovské Austrálii, tak na celém světě. Je profesorem na univerzitách v Adelaide a v Melbourne a je nejznámějším geologem ve své zemi. Za svou takřka půlstoletí trvající akademickou dráhu publikoval více než stovku vědeckých knih a studií. [1]

V posledních letech začal svými texty mířit i na širší čtenářskou obec. Reagoval tím na to, že jednu z jeho vědních disciplín – vědu o Zemi – si přivlastnili lidé stojící mimo vědu, kterým v tom však asistovali vědci, kteří dávají přednost vystupovaní v televizi, užívání si postavení celebrit, slávě a přepychového života před prostým, vážným a finančně méně vděčným životem badatele. Pochopil rovněž důsledky, které to všechno má. Pochopil, že klimatologie se proměnila ve služku doktríny globálního oteplování, která však není vědou, nýbrž ideologií, ne-li náboženstvím, a která si z klimatologické vědy vybrala jednu triviální hypotézu, že člověk svými emisemi CO2 „reguluje“ klima. Tato jednoduchá teze má být důkazem, že rostoucí emise CO2 z lidské činnosti zvyšují teplotu Země.

Jako seriózní vědec, který studoval fluktuace globálního klimatu nikoli v rámci stovek nebo tisíců, nýbrž v průběhu milionů let, profesor Plimer ví, že za změnami globálního klimatu jsou jiné mechanismy a že pokud lidmi produkované emise CO2 vůbec nějaký vliv mají, pak je velmi malý a téměř zanedbatelný.

Není pochyb, že vědecká diskuse na toto téma je stále otevřená, avšak veřejná a politická debata byla předčasně uzavřena a prohlášena za „rozhodnutou“. To vedlo profesora Plimera k tomu, že přešel z čistě vědeckých diskusí na širší veřejné fórum a pustil se do polemiky s doktrínou globálního oteplování a jejími přívrženci i mimo čistou vědu. Jeho kniha Heaven and Earth (Nebe a Země) z roku 2009 měla celosvětový úspěch a ovlivnila veřejnou diskusi v mnoha zemích, zejména v „jeho“ Austrálii. Hodně jsem se z ní dozvěděl a cítil jsem se poctěn, když jsem byl požádán, abych na její zadní stránku obálky napsal své doporučení. V něm jsem – mimo jiné – uvedl, že „kdybych měl možnost číst knihu profesora Plimera dříve, než jsem napsal tu svou, byla by má vlastní kniha [2] na toto téma lepší.“

Kniha Heaven and Earth je, jak naznačuje její podtitul Global Warming: The Missing Science (Globálni oteplování a chybějící věda), velmi profesionálně napsaný a složitě propracovaný text, který je nutné nejen číst, ale i studovat. Není tedy snadno přístupný každému čtenáři. Profesor Plimer proto napsal její pokračování, přeložené do češtiny pod názvem Konec poplašných zpráv o Modré planetě. Už sám titul naznačuje, že kniha není vědeckým textem a že je – jak napovídá její podtitul – „průvodcem po klimatických změnách pro školáky, rodiče a lidi z ulice“. Taková forma argumentace je velmi potřebným příspěvkem k celosvětové debatě o tomto problému. Jen se bojím, že pro děti – i přes veškerou svou jednoduchost – tento text není.

I tuto knihu je zapotřebí nejen číst, ale i studovat. Investice do jejího čtení a studia každému z nás přinese velmi mnoho. Profesoru Plimerovi musíme za tento jeho netradiční přístup v oboru popularizace vědy poděkovat. Tato kniha se jistě stane významným příspěvkem k této diskusi i v naší zemi.

Václav Klaus


[1] Příspěvek prof. Plimera k tomuto tématu v češtině již existuje. Přispěl do festschriftu „Václavu Klausovi“, Fragment, 2011 článkem s názvem „Změna klimatu způsobená člověkem? Proč jsem skeptik.“

[2] Modrá, nikoli zelená planeta. Co je ohroženo, klima, nebo svoboda? Dokořán, Praha 2007.

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu