Klaus.cz






Hlavní strana » Rozhovory » Odpovědi prezidenta republiky…


Odpovědi prezidenta republiky na otázky Lidových novin k současné krizi vlády

Rozhovory, 18. 4. 2011

LN: Odmítáte stále přijmout demisi Víta Bárty a návrhy premiéra Petra Nečase na odvolání ministrů Johna a Dobeše? Podle řady politiků i odborníků na Ústavu se pohybujete na samé hraně Ústavy či dokonce za ní. Proč s přijmutím demise a návrhů na odvolání ministrů váháte? Jaký má podle Vás být další vývoj v koalici?

VK: Nepřijímám hru na tzv. porušování Ústavy. Jde o politickou polemiku, která se neoprávněně schovává za Ústavu. Kdo se mnou politicky souhlasí, nic protiústavního v tom nevidí, stejně tak to platí i opačně.

Ústava navíc pro konání prezidenta v těchto věcech nedává žádný termín. Kdyby tam termín byl, bylo by to něco jiného. Rozumí se, že se má jednat bez „zbytečných“ odkladů. Já tento svůj odklad naopak považuji za nezbytný.

Nevyjednané odvolání předsedy jedné koaliční strany znamená rozbití vládní koalice, a tím i vlády. Mně jde jen a jedině o „vyjednání“ či „dojednání“ tohoto odvolání v rámci koalice. Zdá se mi, že se k tomu vládní koalice blíží. Čím dříve to udělá, tím lépe. Budu první, kdo to uvítá.

Na Pražský hrad jste si pozval Bohuslava Sobotku. Jsou pravdivé spekulace, že byste dal v případě rozpadu kabinetu Petra Nečase druhou šanci na sestavení vlády sociálním demokratům?

To nejsou žádné spekulace, ale logická úvaha. Po loňských volbách jsem dal šanci k sestavování vlády stranám, které skončily na druhém, třetím a čtvrtém místě ve volbách jen a jedině proto, že přinesly tříkoaliční dohodu. Nyní by někdo musel přinést dohodu jinou. Neorganizovaný chaos jistě nikdo nechceme.

Pro upřesnění dodávám, že mne předseda ČSSD Sobotka chtěl informovat o pozici ČSSD, nezačalo to mým pozváním.

Je podle Vás po nekončících dalších a dalších skandálech ještě možné, aby se strany stávající koalice daly dohromady a tento kabinet mohl pokračovat a věnovat se reformám?

To se musí rozhodnout koaliční partneři sami. Svým dosavadním vzájemným chováním si toto rozhodování neulehčili, ale zdá se mi, že zájem a snahu o pokračování mají. To mi jejich předsedové řekli ve čtvrtek výslovně.

Jaké jsou podle Vás skutečné příčiny nynější vládní krize?

Je to jako v každé vládní krizi, kterou jsme u nás zažili. Nikdy nešlo o věcné otázky, o rozdíl v názorech na tu či onu politiku vlády. Vždy šlo o personální střet, některé skupiny politiků (a za nimi stojících zájmových skupin) se cítí dosavadním rozložením sil odstrčeny, a proto hledají nové.

Co říkáte aktuálnímu, zdá se, že principiálnímu, sporu o Ministerstvo vnitra? Mají si ho podle Vás VV stále právo nárokovat?

To je také na dohodě koaličních stran. Jednou šlo o vyhrocený boj o Ministerstvo životního prostředí, jindy o Ministerstvo obrany, teď o Ministerstvo vnitra. Vždy jde o souboj hodných a zlých, čistých a nečistých. Nejde o způsob ochrany životního prostředí, o připravovanou „Bílou knihu“ o obraně, ani o lepší fungování policie. Je-li všeobecně převládající pocit, že právě Ministerstvo vnitra je něco mimořádného a mělo by být – prvně za poslední dvě desetiletí – vyjmuto ze standardního přidělení jedné politické straně, a pomohlo-li by to zcela poztrácené vzájemné důvěře, pak jsem pro jakékoli zvláštní uspořádání věcí. Myslím, že se právě v těchto hodinách hledá.

Co říkáte obviněním části politiků, například expremiéra Topolánka, že tak jednáte ve prospěch Věcí veřejných a Víta Bárty?

Ve prospěch Věcí veřejných ani Víta Bárty nejednám. Ti politikové, kteří to říkají, mají jen jeden zájem – odvést pozornost od role, kterou v tom všem oni sami nebo lidé s nimi spojení hráli. Proto jejich motivaci chápu.

Jak hodnotíte slova bývalého předsedy Mirka Topolánka, který mluví o Vašem "byzantském způsobu vládnutí", popírání Ústavy a to vše s Vaším údajným cílem vrátit se po vypršení prezidentského mandátu do čela ODS?

Slova pana Topolánka, resp. jeho celý rozhovor v pátečním vydání Vašeho deníku mi nestojí za reakci. Snad něco dovysvětlil i těm, kteří to dosud nechtěli vidět.

Lidové noviny, 18. dubna 2011

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu